Klimatické změny

Klimatičtí aktivisté se přilepili k ulici u britského parlamentu

Ničivé hurikány budou častější, pokud se nezlepší ochrana klimatu, varují vědci

Ničivý hurikán Laura se přehnal přes Karibik a americký stát Louisiana. Ačkoliv po přesunu na pevninu značně zeslábl, z hurikánu čtvrté kategorie na kategorii prvního stupně, zanechal za sebou poničené domy, výpadky proudu, záplavy a zapříčinil několik úmrtí. Laura se stala jednou z nejsilnějších bouří, které kdy zasáhly tuto část světa a vědci varují, že pokud svět nezačne bojovat s globálním oteplováním, stanou se tyto hurikány normou.

Lidstvo dostalo varování před změnami klimatu, ale 30 let jej ignoruje, kritizuje prestižní týdeník

NÁZOR - Před třiceti lety dostali obyvatelé Země oficiální upozornění, že čelí hrozbě bezprecedentního rozměru, připomíná editorial serveru The Observer. Renomovaný britský týdeník dodává, že v srpnu 1990 bylo potvrzeno, že emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které do atmosféry vypouštějí továrny a dopravní prostředky spalující fosilní paliva, povedou k budoucí změně klimatu.

Kalifornii sužuje třetí nejrozsáhlejší požár v historii, je nasazeno přes 14 tisíc hasičů

V americké Kalifornii bojuje s téměř šesti stovkami lesních požárů přes 14.000 hasičů, plameny zničily už téměř 400.000 hektarů porostu, včetně vzácných sekvojí v místních národním parku. Vyžádaly si také už nejméně šest obětí a přes čtyři desítky zraněných. Boj s ohnivým živlem ztěžuje silný vítr, uvedl dnes server BBC.

Vědci varují lidi žijící na pobřeží. Tání v Grónsku může vyplavit pobřeží i města

Grónsko je největší ostrov na světě a nachází se na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu. Je autonomní součástí Dánského království a zhruba 20 % jeho území není trvale zaledněno. Ledovec, který pokrývá značnou část ostrova, je po Antarktickém ledovci druhý největší na světě. Nová studie uvedla, že taje rychleji než kdykoliv předtím, což to je znepokojivá zpráva převážně pro pobřežní města, protože by se hladina moře mohla zvednout až o několik metrů.

Thunbergová vyzvala Merkelovou k důraznějšímu boji za klima

Německá kancléřka Angela Merkelová musí spolu s dalšími světovými politiky přistupovat ke klimatické krizi jako k jakékoli jiné krizi. Při dnešním jednání v Berlíně k tomu kancléřku vyzvala švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Její belgická kolegyně Adélaïde Charlierová na tiskové konferenci dodala, že Merkelová přislíbila být statečnější. Kancléřka tiskové prohlášení ke schůzce s aktivistkami neplánuje.

Česko dlouho trápilo extrémní sucho. Ze zahraničí teď přišlo varování

Střední Evropa v minulých dvou letech zaznamenala největší a nejničivější sucho. Nová studie předpokládá, že extrémní sucha se budou v Evropě vyskytovat až sedmkrát častěji, pokud se globální emise skleníkových plynů budou nadále zvyšovat. I mírné snížení emisí by podle nové studie mohlo snížit riziko extrémního vedra až o polovinu.

Lední medvědi mohou vymřít do konce století, naznačuje studie

Arktida se otepluje dvakrát rychleji než jiná místa na naší planetě. Jak led v Arktidě ubývá, mizí potrava pro polární medvědi a podle vědců jejich klesající hmotnost snižuje šance na přežití arktických zim. Nová studie tvrdí, že kvůli klimatickým změnám lední medvědi vymřou během 80 let.

Evropští politici podceňují klimatickou krizi, tvrdí aktivistka Thunbergová

Evropští politici si stále nepřiznávají rozměr klimatické krize a jejich dohoda o finanční pomoci ekonomikám zasažených pandemií covidu-19 není z hlediska řešení klimatického problému dostatečná. V reakci na summit Evropské unie to dnes řekla sedmnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová.

Klimatolog hodnotí letošní léto. Pětiletá suchá epizoda skončila?

Říci, že epizoda sucha, která Česko trápila od roku 2015, skončila, podle meteorologa a klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zatím nelze. A to ani po více než dvou měsících, kdy spadlo silně nadprůměrné množství srážek.

Vědci upozornili na další důkaz klimatických změn. Ukázali do Ruska

Na Sibiři je podle zjištění vědců od začátku roku o 5 stupňů Celsia vyšší průměrná teplota, než je obvyklé. Předpokládá se, že oblast kolem severního pólu se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Podle odborníků jsou extrémní teploty na Sibiři jasným důkazem změny klimatu na naší planetě.

S teplotami roste i jejich dopad na lidské zdraví. Lékaři už se potýkají s problémy

Dlouhodobý nárůst průměrné teploty na Zemi může mít pro miliony lidí tragický dopad. V důsledku selhání termoregulace může nastat nebezpečí přehřátí či selhání organismu. Nejvíce ohrožení jsou farmáři z rozvojových zemí nebo stavební dělníci a lidé z továren, ale v současné době se riziko přehřátí týká i zaměstnanců nemocnic, kteří kvůli covid-19 musí nosit ochranné obleky.

Vědci zjistili, co také prospívá klimatu. Nejspíš vás to překvapí

Přestože panuje všeobecná shoda, že velké rozsáhlé požáry a v jejich důsledku vzniklé skleníkové plyny jsou ekologickou katastrofou, v případě těch malých tomu tak nemusí nutně být. Nová studie totiž potvrdila, že díky nim vzniká v rašelinách krusta, která dokáže zamezit emisím.

Svět čeká v příštích letech další oteplení. Vědci řekli, o kolik stoupne teplota

Existuje riziko, že v příštích pěti letech bude globální teplota vyšší až o jeden a půl stupně Celsia než v předindustriální době, varují odborníci. Nejvíce se oteplí Arktida, a to bude mít za následek větší riziko vzniku bouří v Atlantickém oceánu.

V boji za lepší klima jde o prioritu. Výsledky nebudou hned, upozorňují vědci

Snižování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře je prioritou pro mnoho zemí celého světa. Většina z nich již pracuje na akčním plánu, jak bojovat proti globálnímu oteplování. Vědci však varují, že výsledky boje budou viditelné až v druhé polovině našeho století.

Aktivisté z Greenpeace vyvěsili transparent na jeřáb u Notre-Dame

Aktivisté z organizace Greenpeace dnes vyvěsili protestní transparent na obřím jeřábu u katedrály Notre-Dame v Paříži. Francouzskou vládu a prezidenta Emmanuela Macrona obviňují z toho, že nedělají dost v boji s klimatickými změnami, napsala agentura AP.

Dnešní sucho je jiné, konstatuje klimatolog. Mohou za to i lidé

Ačkoliv se v poslední době neustále hovoří o boji s klimatickými změnami, letos se od roku 2016 poprvé setkáváme s optimističtějším scénářem. Česko se například letos nemuselo potýkat s nedostatkem vody v půdě. Otázkou nicméně zůstává, zda je i tento pozitivní jev důvodem k optimismu.

Změní koronavirus ekonomii od základů? Ekonom z Cambridge nabádá k akci

NÁZOR - Konvenční ekonomické teorie nemají příliš co nabídnout, tvrdí Jonathan Aldred v komentáři pro server The Guardian. Ekonom z prestižní Cambridgeské univerzity míní, že tyto teorie fungují jako klec, která omezuje naše myšlení a zavrhuje mnoho pokrokových politických idejí jako příliš drahé, kontraproduktivní či nekompatibilní s volným trhem.

Čaputová: Koronakrize byla lekcí, do té doby lidé prodavačky podceňovali

Někteří lidé a profese byli dříve podceňováni. Nejedná se jenom o zdravotní sestry, lékaře, farmaceuty a ošetřovatelky, nýbrž i o prodavačky, tvrdí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová s tím, že šlo o lekci solidarity a soudržnosti.

Překvapivé výsledky studie o klimatu. Může z toho být více škody než užitku

Odlesňování má emise skleníkových plynů větší než doprava po celém světě. Stromy jsou plíce planety, které pohlcují oxid uhličitý, zadržují uhlík a dávají nám tolik potřebný kyslík. Proti odlesňování se snaží bojovat kolem 40 zemí a do roku 2030 by mělo být opět zalesněno až 350 miliónů hektarů. Ale dvě nové studie se soustředili na hlavní myšlenku, jestli výsadba nových stromů může zastavit změnu klimatu. Výsledky jsou překvapivé.