Antarktida od konce srpna zaznamenala více než 30.000 otřesů, což představuje nárůst seismické aktivity na tomto vzdáleném sněhem pokrytém kontinentu. S odkazem na vědce z národního seismologického střediska na Chilské univerzitě o tom napsala agentura Reuters.
Menší otřesy a jedno větší zemětřesení o síle šesti stupňů byly zaznamenány v Bransfieldově průlivu, což je asi 96 kilometrů široká oceánská úžina mezi Jižními Shetlandy a Antarktickým poloostrovem.
V blízkosti průlivu se střetává několik tektonických desek a mikrodesek, což vede k poměrně častým otřesům. V posledních třech měsících jich ale podle chilských vědců bylo až nezvykle mnoho. "Většina seismicity je soustředěna na začátku sekvence, zejména v průběhu září, kdy bývá i více než tisíc zemětřesení denně," uvedlo středisko.
Zemětřesení jsou tak častá, že samotný průliv, který se dříve rozšiřoval o zhruba sedm až osm milimetrů za rok, se nyní rozpíná tempem 15 centimetrů ročně, uvedlo středisko. Ředitel střediska Sergio Barrientos poznamenal, že rozpínání dosahuje zhruba dvacetinásobku původního stavu, což znamená, že se ostrovy stále rychleji vzdalují Antarktickému poloostrovu.
Poloostrov je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na Zemi a vědci pečlivě sledují dopad měnícího se klimatu na jeho ledovce. Klimatolog Raul Cordero ze Santiagské univerzity řekl, že zatím není jasné jak velký vliv na ledovou pokrývku otřesy mají. "Neexistují důkazy svědčící o tom, že by tento druh seismické aktivity významně ovlivňoval stabilitu polárních ledových čepic," uvedl Cordero.
Související
Záhada možného íránského jaderného testu. Teherán reagoval na spekulace
Lisabon zasáhlo zemětřesení o síle 5,4 stupně
Zemětřesení , antarktida , Vědci , globální oteplování , Klimatické změny
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák