Nový Zéland vyhlásil stav klimatické nouze: Globální oteplování bude mít devastující dopad

Novozélandská vláda dnes vyhlásila stav klimatické nouze. Kabinet premiérky Jacindy Ardernové k symbolickému kroku připojil slib, že veřejné instituce dospějí do roku 2025 k uhlíkové neutralitě, tedy rovnováze mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry. Wellington toho chce docílit mimo jiné zrušením kotlů na tuhá paliva a nakoupením elektrických aut, píše agentura AP.

Ardernová prohlásila, že vláda obvykle vyhlašuje stav nouze v případě přírodních katastrof, ale pokud nezačne řešit klimatickou změnu, budou přírodní neštěstí i nadále častá. Dnešní krok prý vláda učinila s ohledem na budoucí generace.

"Tato deklarace je uznáním další generace. Uznáním břemena, které ponese, pokud to neuděláme správně a nezačneme nyní jednat," uvedla podle agentury Reuters premiérka před poslanci, kteří vyhlášení klimatického stavu nouze většinou schválili.

Proti vyhlášení klimatického stavu nouze hlasovali zástupci opoziční Novozélandské národní strany, podle nichž je deklarace pouze "mávání ctností", které postrádá praktická řešení.

Deklarace praví, že klimatická změna je jednou z největších výzev, jimž lidstvo čelí a zavazuje se minimalizovat globální oteplování. Konstatuje rovněž, že změna klimatu bude mít devastující dopad na Nový Zéland v podobě záplav, ničivých požárů, zvýšení hladiny moří či nedostatku vody.

Ardernová, která se svou Novozélandskou stranou práce nedávno zvítězila v parlamentních volbách a obhájila tak premiérský post, už dříve oznámila záměr nechat vysadit miliardu stromů. Kromě toho chce postupně zrušit průzkumy pro námořní těžbu ropy a plynu a docílit do roku 2030 stavu, kdy bude veškerá elektrická energie distribuovaná v zemi vyrobená z obnovitelných zdrojů, píše AP. Loni její vláda schválila zákon, jenž stanovuje cíl dospět k uhlíkové neutralitě země do roku 2050.

Nový Zéland se nyní přidal k 32 dalším zemím, které vyhlásily stav klimatické nouze už dříve. Jako první tak učinila loni Británie, následovalo ji například Irsko, Kanada, Francie či Japonsko.

Související

Auckland

Australská válečná loď omylem vyřadila v celé zemi internet a rádio

Velká část severního i jižního ostrova Nového Zélandu se ve středu ráno ocitla bez bezdrátového připojení k internetu a rádiového signálu. Nešlo však o poruchu ze strany místních poskytovatelů, nýbrž o nečekaný technologický zásah z moře – původcem výpadku byla totiž australská vojenská loď HMAS Canberra, která při připlouvání do přístavu ve Wellingtonu svým radarem neúmyslně narušila běžně využívané frekvence.

Více souvisejících

Nový Zéland Jacinda Ardernová Klimatické změny globální oteplování

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy