Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

Související články:

Turecko zpražilo USA. Odmítá spojovat případ Gülena s vraždou Chášukdžího

Nahrávka vraždy Chášukdžího je jen pro otrlé, saúdský agent v šoku

Z audionahrávek zachycujících vraždu saúdského novináře Džamála Chášukdžího a její přípravu vyplývá, že odstranění tohoto kritika saúdského korunního prince zosnovalo nejspíš nejvyšší vedení v Rijádu. S odvoláním na tři zdroje obeznámené s nahrávkami to napsal deník The New York Times. Turecká média dnes citovala tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, podle něhož způsob vraždy šokoval po vyslechnutí nahrávky i člena saúdské tajné služby.

Erdogan hraje zvláštní hru? Kolem nahrávky týkající se Chášudžího to vře

Kanadský premiér Justin Trudeau dnes jako první ze západních politiků potvrdil, že představitelé jeho země vyslechli nahrávky týkající se případu zavražděného saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího. Turecko v neděli oznámilo, že záznamy poskytlo Saúdské Arábii, Spojeným státům, Německu, Francii a Británii. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes prohlásil, že neví nic o tom, že má francouzská vláda nahrávky k dispozici. Šéfa britské diplomacie Jeremyho Hunta dnes v Rijádu přijal saúdský král Salmán a předpokládá se, že případ Chášukdží byl předmětem jednání.

Erdogan dal Spojeným státům kopačky. Protiíránskými sankcemi se řídit nebude

Turecko se nebude řídit novými sankcemi, které Spojené státy uvalily na Írán, řekl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Další vlna sankcí podle něj "vychyluje svět z rovnováhy". Informovala o tom agentura Reuters. Spojené státy začaly v pondělí uplatňovat další sankce vůči Íránu.

Půjde Saúdská Arábie do kytek? Erdogan se pouští do nebezpečné války, v níž vítěz bere vše

Ankara/Rijád - Na hlavu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana padá jedna pohroma za druhou. Po výrazném zhoršení výsledků turecké ekonomiky a oslabení vztahů s Evropou mu nyní hrozí, že ztratí oporu i v Saúdské Arábii, s níž se právě pustil do diplomatické roztržky. Tím, že se rozhodl zahájit vyšetřování ve věci vraždy saúdského novináře Džamála Chášukdžího, se stal účastníkem velmi nebezpečné geopolitické hry, kdy vítěz bere vše a s prohranými se nesoucítí. Informoval tom server Politico.eu.

Erdogan má jasno: Pokyn k vraždě Chášukdžího přišel z nejvyšších míst

Pokyn k zavraždění saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího přišel z nejvyšších míst vlády Saúdské Arábie. V článku, který dnes otiskl americký list The Washington Post, to napsal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecký prezident zároveň ale zdůraznil, že saúdského krále Salmána z nařízení vraždy neviní.

V syrském Idlibu musí zavládnout mír, shodli se světoví lídři

V syrském Idlibu musí pokračovat příměří, které předejde dalšímu hrozícímu krveprolití v zemi zničené občanskou válkou. Urychleně by měl rovněž vzniknout výbor, jehož úkolem bude vytvoření nové syrské ústavy. Podle agentury Reuters se na tom dnes shodli lídři Turecka, Ruska, Francie a Německa na istanbulském summitu věnovaném budoucnosti válkou zničené blízkovýchodní země.

O co jde na konferenci v Istanbulu? Schůzka je průlomová pro Rusko i Turecko

Istanbul - Vrchní představitelé čtyř států – Německa, Ruska, Francie a Turecka – se dnes sešli na konferenci v Istanbulu. Hlavním tématem je válka v Sýrii. Vzhledem k tomu, že všechny strany mají poněkud odlišné představy o jejím ukončení, nikdo nečeká žádný skutečný průlom. Přesto schůzka v určitém směru průlomová je.

Záhada studny pokračuje. Podílel se na vraždě Chášukdžího i saúdský konzul?

Turecko se nehodlá obrátit na mezinárodní soud v kauze zavražděného saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího. Řekl to dnes turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Dodal ale, že se Turecko podělí o informace, bude-li zahájeno mezinárodní vyšetřování kauzy.

Vražda Chášukdžího byla předem promyšlená. Tajemný dvojník ale udělal chybu

Vražda saúdskoarabského opozičního novináře Džamála Chášukdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu byla předem naplánovaná. V parlamentu to dnes řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který podal podrobný výčet událostí spojovaných s vraždou. Prohlásil také, že diplomatická imunita nemůže být použita jako ochrana k vykonání vraždy.

Vraždu nelze ničím ospravedlnit. Británie, Francie a Německo se pustily do Saúdů

Saúdská Arábie musí podložit důvěryhodnými fakty své vysvětlení o smrti novináře Džamála Chášukdžího. Británie, Francie a Německo to dnes uvedly ve společném prohlášení. Rijád v sobotu s dvoutýdenním zpožděním přiznal, že Chášukdží byl na saúdském konzulátu v tureckém Istanbulu zabit po hádce se skupinou lidí, s nimiž se sešel. Tělo mrtvého prý převzal anonymní "spolupracovník".

Odvrátí katastrofu? Erdogan, Macron, Merkelová a Putin budou jednat o Sýrii

V Istanbulu se 27. října kvůli Sýrii setkají turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. Jednat budou zejména o válce v Sýrii a o tom, jak zabránit humanitární katastrofě v syrské provincii Idlib. S odkazem na sdělení turecké prezidentské kanceláře o tom dnes informovala agentura AFP.

Erdogan se pomátl? Agenty Západu vidí všude, i ve feministkách

Letošní další vítězství tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ve volbách hlavy státu souvisí i s rozmachem pravicového populismu ve světě. Domnívá se turecká právnička Hülya Gülbaharová, která se tento týden účastnila v Praze konference o lidských právech pořádané Knihovnou Václava Havla.

Rijád musí podle Erdogana dokázat, že hledaný novinář opustil konzulát

Rijád musí dokázat, že pohřešovaný saúdskoarabský opoziční novinář Džamál Chášakdží opustil konzulát Saúdské Arábie v Istanbulu. Během své návštěvy Budapešti to dnes prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Chášakdží je pohřešován od 2. října, kdy konzulát navštívil kvůli vyřízení dokladů. Turecká policie se domnívá, že byl v budově úřadu zabit, uvedly již dříve světové tiskové agentury s odvoláním na nejmenované zdroje. Rijád trvá na tom, že Chášakdží z konzulátu odešel.

Erdogan v pasti? Potřebuje pomoc Západu, je s ním ale na kordy. Ministři dostali nový příkaz

Turecký prezident zakazuje svým ministrům využívat služeb amerických ekonomických poradců typu firmy McKinsey. Nepřeje si, aby se Turecko zmítané krizí dostalo do područí mezinárodních institucí. "Není to nutné, pomůžeme si sami," řekl Recep Tayyip Erdogan na sobotním zasedání vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) poblíž Ankary.

Erdogan chce turecké referendum o vstupu do EU

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že o tom, zda bude Turecko dál usilovat o členství v EU, by mohlo rozhodnout referendum. Erdogana dráždí zdlouhavé vyjednávání, o kterém tvrdí, že ho brzdí předsudky vůči muslimům, napsala agentura Reuters. Přístupové rozhovory unie s Ankarou oficiálně začaly v roce 2005. Dojde-li k referendu, je podle Reuters možné, že skončí.

Turecko tlačí na Němce, chce dostat 136 lidí napojených na teroristy

Ankara požaduje, aby jí Berlín vydal 136 lidí napojených na teroristické organizace. Novinářům to během zpáteční cesty z Německa dnes řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle představitele německé vlády, kterého citovala stanice Deutsche Welle, ale německá vláda žádný seznam nedostala. Cílem prezidentovy třídenní návštěvy Německa bylo zlepšit vzájemné vztahy, které se zhoršily kvůli věznění německých občanů v Turecku po neúspěšném pokusu o převrat v červenci 2016.

Erdogan otevřel největší mešitu v Německu. Dohlížet na ní bude kontroverzní organizace, považovaná za hlásnou troubu islamistické propagandy

Kolín nad Rýnem - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zakončil svou třídenní návštěvu Německa slavnostním otevřením největší německé mešity v Kolíně nad Rýnem. Část Němců s ohledem na minulé bouřlivé výměny názorů mezi tureckým prezidentem a vůdčími osobnostmi evropské politické scény je tím pobouřena. Turecké mešity nemají v Německu příliš dobrou pověst, mimo jiné proto, že jsou vnímány jako nástroje turecké a islamistické propagandy.

Nacisté, uprchlíci i konzervativní islám. Němci nezapomněli, tvrdí analytik

NÁZOR - Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan by se měl připravit na chladné přijetí, kterého se mu dostane během jeho třídenní návštěvy Německa, domnívá se analytik Fadi Hakura. Expert na Turecko z think tanku Catham House v komentáři pro server CNN soudí, že Erdoğanova snaha zcela se oprostit od všech problémů a obnovit vřelé turecko-německé vztahy nebude úspěšná.

Merkelová jednala s Erdoganem, spory nevyřešili

Mezi Tureckem a Německem podle kancléřky Angely Merkelové přetrvávají hluboké názorové rozdíly, které se týkají například svobody tisku nebo právního státu. Šéfka německé vlády to dnes v Berlíně řekla po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Zdůraznila také, že požaduje propuštění Němců, kteří jsou v Turecku stále ve vazbě.