Erdogan otevřel největší mešitu v Německu. Dohlížet na ní bude kontroverzní organizace, považovaná za hlásnou troubu islamistické propagandy

I mešita v Kolíně nad Rýnem spadá pod patronát Turecko-islámské unie pro náboženské záležitosti (DITIB). Jedná se o největší organizace zastřešující mešity v Německu – asi 900 mešit pod ní spadá. DITIB má též značný počet členů, okolo 800 000.

Imámové kázající v mešitách DITIB jsou často posíláni z Turecka s pokyny a povoleními od tureckého Ředitelství pro náboženské záležitosti (Diyanet). Platy imámů pak platí příslušný turecký generální konzulát po dobu jejich pobytu. Právě toto spojení je předmětem časté kritiky vůči tureckým mešitám. Diyanet spadá pod přímý dohled tureckého prezidenta. Jeho význam dokládá i značný rozpočet, kterým oplývá – okolo 1 miliardy eur, více než má k dispozici turecké ministerstvo vnitra či zahraniční, upozorňuje německá stanice Deutsche Welle.

Silné napojení DITIB na Diyanet je v Německu nahlíženo kriticky nejenom proto, že naznačuje možnost tureckého ovlivňování muslimů, ale též proto, že toto případné ovlivňování má rysy islamistického typu islámu, který je podle řady Němců v rozporu s německými hodnotami. Zatímco předtím Diyanet vyznával umírněný typ islámu vhodný do sekulární společnosti, jakou představovalo Atatürkovo Turecko (Diyanet byl jím založen v roce 1924), za Erdoganovi vlády jeho poselství začalo mít rysy velmi konzervativní větve islámu.

Některé incidenty naznačují, že skutečně má být německá společnost proč být znepokojena, co se týče DITIBu a jejích vazeb na Diyanet. V lednu, po invazi Turecka do Sýrie, vyzýval Diyanet německé Turky, aby se modlili za jeho vítězství. V roce 2016 zase měla DITIB špehovat německé Turky a zjišťovat, zda-li někteří z nich nejsou podporovateli islámského učence Fethullaha Gülena, jehož Erdogan obviňuje z organizace neúspěšného vojenského převratu.

Minulý rok DITIB odmítl účastnit se protestu organizovaného muslimskými asociacemi v Kolíně proti islamistickému teroru. V roce 2017 též rezignovalo kompletní vedení mládežnické sekce DITIB s tím, že organizace cíleně zamezuje jakýmkoliv krokům směrem k liberalizaci.

Tyto skutečnosti změnily postoj německých orgánů k DITIB. Dříve ji považovaly za důležitého prostředníka ve věcech víry a integrace. DITIB dostávala i státní prostředky. V roce 2017 obdržela 1,5 milionů eur. V roce 2018 však došlo k drastickému snížení – dostala jen 300 000 eur.

Kontroverzní návštěva 

Že Turecko a jeho prezident není v Německu už více chápán jako věrohodný partner, se ukázalo během celé návštěvy Erdogana v Německu. Při otevření mešity v Kolíně protestovalo asi 2 000 lidí. Protesty probíhaly též v pátek, na berlínské Postupimské náměstí přišlo demonstrovat asi 1 500 lidí.

Vůči Erdoganovi se vymezila i řada německých politiků. Na slavnostní hostinu, vystrojené v pátek spolkovým prezidentem, nepřišel např. šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner či předsedové Zelených Annalena Baerbocková a Robert Habeck. Nedorazila ani kancléřka Angela Merkelová, která však obvykle na slavnostní večeře nechodí.

Německá média poznamenala, že setkání Erdogana s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem bylo poměrně chladné. I setkání turecké hlavy státu s kancléřskou Merkelovou se neslo v poněkud chladném duchu. „ Máme velké názorové rozdíly“, řekla Erdoganovi Merkelová s odkazem na tristní postavení novinářů v Turecku. Samotné setkání kancléřky s tureckým prezidentem poznamenal incident, kdy jeden novinář byl vyveden, protože měl na sobě tričko  „Svoboda pro novináře v Turecku“.