Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Související články:

Turecká armáda (Turkish Army)

Kurdy pobouřil návrh Trumpa, bezpečnostní zónu na severu Sýrie nechtějí

Syrští Kurdové nesouhlasí s tím, aby byla na severu Sýrie, tedy na území obývaném hlavně Kurdy, zřízena bezpečnostní zóna zajišťovaná Tureckem. Informovala o tom agentura AFP. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý uvedl, že zřízení takové zóny navrhl americký prezident Donald Trump. Má být až 30 kilometrů široká a zřídit ji má Turecko. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes řekl, že Moskva s návrhem nesouhlasí.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan cupuje politiku USA: Ostře kritizoval Boltona, záruky ohledně Kurdů v Sýrii nedá

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes jednoznačně odmítl, že by jeho země po stažení amerických sil ze Sýrie poskytla jakékoli záruky ohledně bezpečnosti kurdských milic, které patří ke spojencům USA. Ankara kurdské milice YPG považuje za teroristickou organizaci a hodlá proti nim zasáhnout během připravované ofenzivy na severu Sýrie. O souhlas s touto operací prý spojence žádat nebude, své akce však s nimi bude koordinovat, řekl dnes prezidentův mluvčí.
Recep Tayyip Erdoğan

Nová migrační vlna? Z Turecka odchází tisíce lidí kvůli Erdoganovi

Turecko kromě hospodářských potížích trápí i tvrdá vláda tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Po neúspěšném vojenském puči Erdogan rozpoutal v zemi sérii zatýkání a čistek, zvláště na univerzitách, kde univerzitní profesoři a studenti představovali nehlasitější opoziční hlasy. Ti postupně emigrovali. Nyní je následují i podnikatelé. Podle deníku New York Times turecká emigrace odhaluje klesající důvěru v Erdogana.
Recep Tayyip Erdoğan

Vzkříšení Osmanské říše? Turecko daruje Prištině mešitu, je z toho pozdvižení

Základní kámen nové mešity v centru Prištiny stojí již šest let, stavba přesto stále nezačala. O zakázku se neúspěšně ucházeli přední architekti v čele se slavnou Britkou Zahou Hadidovou. S řešením nyní přichází Turecko, které Prištině nabízí darem historizující stavbu v osmanském stylu. Stavět se má začít letos na jaře, ale podle britského listu The Guardian nejsou všichni z daru nadšeni. Z historických a politických důvodů.
Bojová letka RF v Sýrii

Co bude dál v Sýrii? Rusko a Turecko se dohodly na nové vojenské spolupráci

Moskva a Ankara se domluvily na koordinaci mezi vojenskými zástupci v Sýrii po stažení sil USA z této blízkovýchodní země. Podle agentur to dnes sdělil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov po schůzce v Moskvě, které se kromě něj zúčastnil ruský ministr obrany Sergej Šojgu a jejich turečtí kolegové Mevlüt Çavuşoglu a Hulusi Akar.
Turecká armáda (Turkish Army)

Turecko vyslalo další vojáky k syrské hranici. Po stažení americké armády se chystá bitva

Turecko posílá další vojáky a zbraně k syrské hranici. Připravuje se tak na možnou ofenzivu po stažení amerických vojáků ze severu Sýrie, uvedla agentura AFP s odkazem na turecká média. Vyslání posil následuje poté, co Pentagon potvrdil, že rozkaz ke stažení amerických sil ze Sýrie byl již podepsán. Do oblasti již dříve zamířily zejména automobily naložené těžko technikou a zbraněmi.
Ilustrační foto

Rozkaz ke stažení Američanů ze Sýrie byl podepsán, oznámil Pentagon

Rozkaz ke stažení amerických sil ze Sýrie byl již podepsán. Potvrdil to bez uvedení podrobností mluvčí Pentagonu, oznámila dnes agentura AFP. Očekává se, že stahování začne během příštích týdnů a patrně několik týdnů také potrvá. Ruská agentura TASS poznamenala, že podle amerických představitelů by stažení ze Sýrie mělo trvat 60 až 100 dnů.
Donald Trump

Trump se s Erdoganem dohodl na koordinaci aktivit ohledně Sýrie

Prezident Spojených států Donald Trump a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se dnes dohodli na koordinaci aktivit v souvislosti s odchodem amerických vojenských jednotek ze Sýrie. Po telefonickém rozhovoru obou státníků o tom informoval úřad tureckého prezidenta. K Trumpovu oznámení stáhnout se ze Sýrie se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který dal nad rozhodnutím najevo nelibost.
Turecká armáda (Turkish Army)

Arabsko-kurdské milice tvrdě odpoví na útok Turecka, varuje velitel

Syrské demokratické síly (SDF), což jsou arabsko-kurdští spojenci mezinárodní koalice, tvrdě odpoví na případný turecký útok do severní Sýrie. Současně ale vyvinou veškeré diplomatické úsilí, aby se ofenziva vůbec neuskutečnila. Uvedl to jejich vrchní velitel Mazlum Kobani, citovaný agenturou Reuters.
Turecká armáda (Turkish Army)

Pentagon varuje Erdogana: Nová turecká ofenziva v Sýrii by byla nepřijatelná

Nová turecká ofenziva proti kurdským milicím YPG na severu Sýrie, kterou ve středu avizoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, by byla nepřijatelná. Uvedlo to americké ministerstvo obrany, informovala dnes agentura Reuters. Milice na severu Sýrie bojují spolu s americkými jednotkami proti radikálům z organizace Islámský stát (IS).
Soros, George

Erdogan se obrátil proti Sorosovi. V minulosti s ním však spolupracoval

Ankara - Finančník a filantrop George Soros představuje jednu z nejkontroverznějších postav dneška. Zatímco dříve jeho jméno jako synonymum pro takřka ztělesněného démona znali jej čtenáři konspiračních teorií, nyní je na něj útočeno i v mainstreamu ze strany stále se rozšiřujícího kruhu významných politických činitelů. Jedním z posledních je turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Jak se měnily vztahy mezi Sorosem a Erdoganem, odhaluje zpravodajský server zaměřený na Blízký východ, Al-Monitor.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan navrhl Putinovi další summit o syrském Idlibu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navrhl svému ruskému kolegovi Vladimiru Putinovi uspořádat další summit k mírovému řešení situace v syrském Idlibu. Oba prezidenti se dnes v Buenos Aires setkali na okraj summitu G20, uvedla agentura Reuters.
Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Kerčská krize graduje: Německo chce sankce, Putin cení zuby, napětí krotí Rakousko

Evropská unie možná bude muset zpřísnit sankce proti Rusku kvůli zabavení ukrajinských plavidel, uvedl dnes podle agentury Reuters spojenec německé kancléřky Angely Merkelové. "Zatím se nevedou se žádná jednání o přísnějších sankcích, ale obecně bych to nevylučoval," řekl předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen (CDU) v rozhlasovém rozhovoru.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan se má sejít s bin Salmánem. Odtajněny další nechutné detaily o vraždě Chášukdžího

Saúdskoarabský korunní princ a faktický vládce Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán požádal tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana o setkání na nadcházejícím summitu G20, který se uskuteční na přelomu listopadu a prosince v Buenos Aires. V rozhovoru s německým deníkem Süddeutsche Zeitung to řekl turecký ministr zahraničí Mevlut Çavuşoglu. Podle něj není důvod schůzku neuskutečnit.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 10 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 15 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 16 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy