Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

Související články:

Islamistický Idlíb na stole. Putin a Erdogan řešili situaci v Sýrii

Turecko chce mezinárodní zatykač na basketbalistu NBA, kritizuje Erdogana

Turecké úřady požadují vydání mezinárodního zatykače na basketbalistu NBA Enese Kantera, jenž je podle jejich tvrzení členem teroristické organizace. Šestadvacetiletý hráč New York Knicks je dlouhodobým kritikem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Kurdy pobouřil návrh Trumpa, bezpečnostní zónu na severu Sýrie nechtějí

Syrští Kurdové nesouhlasí s tím, aby byla na severu Sýrie, tedy na území obývaném hlavně Kurdy, zřízena bezpečnostní zóna zajišťovaná Tureckem. Informovala o tom agentura AFP. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý uvedl, že zřízení takové zóny navrhl americký prezident Donald Trump. Má být až 30 kilometrů široká a zřídit ji má Turecko. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes řekl, že Moskva s návrhem nesouhlasí.

Konec islámu? V Turecku roste počet ateistů nespokojených s Erdoganovou verzí islámu

V Turecku roste počet ateistů. Německá rozhlasová stanice Deutsche Welle naznačuje, že velký podíl na tom má teokratická politika prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Smlouva o migraci mezi Evropskou unií a Tureckem nefunguje dobře, řekla Merkelová

Dohoda mezi EU a Tureckem z roku 2016, která měla zarazit tok migrantů, nefunguje, jak by měla. Řekla to dnes na závěr své dvoudenní návštěvy Řecka německá kancléřka Angela Merkelová. Kritizovala také Atény za to, že nedostatečně deportují migranty. Informovala o tom agentura Reuters.

Erdogan cupuje politiku USA: Ostře kritizoval Boltona, záruky ohledně Kurdů v Sýrii nedá

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes jednoznačně odmítl, že by jeho země po stažení amerických sil ze Sýrie poskytla jakékoli záruky ohledně bezpečnosti kurdských milic, které patří ke spojencům USA. Ankara kurdské milice YPG považuje za teroristickou organizaci a hodlá proti nim zasáhnout během připravované ofenzivy na severu Sýrie. O souhlas s touto operací prý spojence žádat nebude, své akce však s nimi bude koordinovat, řekl dnes prezidentův mluvčí.

Nová migrační vlna? Z Turecka odchází tisíce lidí kvůli Erdoganovi

Turecko kromě hospodářských potížích trápí i tvrdá vláda tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Po neúspěšném vojenském puči Erdogan rozpoutal v zemi sérii zatýkání a čistek, zvláště na univerzitách, kde univerzitní profesoři a studenti představovali nehlasitější opoziční hlasy. Ti postupně emigrovali. Nyní je následují i podnikatelé. Podle deníku New York Times turecká emigrace odhaluje klesající důvěru v Erdogana.

Vzkříšení Osmanské říše? Turecko daruje Prištině mešitu, je z toho pozdvižení

Základní kámen nové mešity v centru Prištiny stojí již šest let, stavba přesto stále nezačala. O zakázku se neúspěšně ucházeli přední architekti v čele se slavnou Britkou Zahou Hadidovou. S řešením nyní přichází Turecko, které Prištině nabízí darem historizující stavbu v osmanském stylu. Stavět se má začít letos na jaře, ale podle britského listu The Guardian nejsou všichni z daru nadšeni. Z historických a politických důvodů.

Co bude dál v Sýrii? Rusko a Turecko se dohodly na nové vojenské spolupráci

Moskva a Ankara se domluvily na koordinaci mezi vojenskými zástupci v Sýrii po stažení sil USA z této blízkovýchodní země. Podle agentur to dnes sdělil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov po schůzce v Moskvě, které se kromě něj zúčastnil ruský ministr obrany Sergej Šojgu a jejich turečtí kolegové Mevlüt Çavuşoglu a Hulusi Akar.

Nové letiště v Istanbulu? Plný provoz opět odložen, vloudila se "chybička" +VIDEO

Plný provoz na novém istanbulském letišti bude zahájen až 3. března, informoval list Milliyet. Projekt za 12 miliard dolarů (271 miliard Kč) na konci října slavnostně otevřel turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, ale plný provoz byl už podruhé odsunut. Dosud z nového areálu létá jen hrstka linek, napsala agentura Reuters.

Erdogan pozval Trumpa, aby příští rok přijel do Turecka

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pozval svůj americký protějšek Donalda Trumpa, aby příští rok přijel na návštěvu Turecka.

Turecko vyslalo další vojáky k syrské hranici. Po stažení americké armády se chystá bitva

Turecko posílá další vojáky a zbraně k syrské hranici. Připravuje se tak na možnou ofenzivu po stažení amerických vojáků ze severu Sýrie, uvedla agentura AFP s odkazem na turecká média. Vyslání posil následuje poté, co Pentagon potvrdil, že rozkaz ke stažení amerických sil ze Sýrie byl již podepsán. Do oblasti již dříve zamířily zejména automobily naložené těžko technikou a zbraněmi.

Rozkaz ke stažení Američanů ze Sýrie byl podepsán, oznámil Pentagon

Rozkaz ke stažení amerických sil ze Sýrie byl již podepsán. Potvrdil to bez uvedení podrobností mluvčí Pentagonu, oznámila dnes agentura AFP. Očekává se, že stahování začne během příštích týdnů a patrně několik týdnů také potrvá. Ruská agentura TASS poznamenala, že podle amerických představitelů by stažení ze Sýrie mělo trvat 60 až 100 dnů.

Trump se s Erdoganem dohodl na koordinaci aktivit ohledně Sýrie

Prezident Spojených států Donald Trump a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se dnes dohodli na koordinaci aktivit v souvislosti s odchodem amerických vojenských jednotek ze Sýrie. Po telefonickém rozhovoru obou státníků o tom informoval úřad tureckého prezidenta. K Trumpovu oznámení stáhnout se ze Sýrie se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který dal nad rozhodnutím najevo nelibost.

Arabsko-kurdské milice tvrdě odpoví na útok Turecka, varuje velitel

Syrské demokratické síly (SDF), což jsou arabsko-kurdští spojenci mezinárodní koalice, tvrdě odpoví na případný turecký útok do severní Sýrie. Současně ale vyvinou veškeré diplomatické úsilí, aby se ofenziva vůbec neuskutečnila. Uvedl to jejich vrchní velitel Mazlum Kobani, citovaný agenturou Reuters.

Pentagon varuje Erdogana: Nová turecká ofenziva v Sýrii by byla nepřijatelná

Nová turecká ofenziva proti kurdským milicím YPG na severu Sýrie, kterou ve středu avizoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, by byla nepřijatelná. Uvedlo to americké ministerstvo obrany, informovala dnes agentura Reuters. Milice na severu Sýrie bojují spolu s americkými jednotkami proti radikálům z organizace Islámský stát (IS).

Erdogan se obrátil proti Sorosovi. V minulosti s ním však spolupracoval

Ankara - Finančník a filantrop George Soros představuje jednu z nejkontroverznějších postav dneška. Zatímco dříve jeho jméno jako synonymum pro takřka ztělesněného démona znali jej čtenáři konspiračních teorií, nyní je na něj útočeno i v mainstreamu ze strany stále se rozšiřujícího kruhu významných politických činitelů. Jedním z posledních je turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Jak se měnily vztahy mezi Sorosem a Erdoganem, odhaluje zpravodajský server zaměřený na Blízký východ, Al-Monitor.

Erdogan navrhl Putinovi další summit o syrském Idlibu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navrhl svému ruskému kolegovi Vladimiru Putinovi uspořádat další summit k mírovému řešení situace v syrském Idlibu. Oba prezidenti se dnes v Buenos Aires setkali na okraj summitu G20, uvedla agentura Reuters.

Trump zrušil další jednání. Na summitu G20 se nesejde s prezidenty Turecka a Jižní Koreje

Americký prezident Donald Trump odřekl původně plánovaná formální jednání na okraj summitu G20 v Argentině s prezidenty Jižní Koreje a Turecka Mun Če-inem a Recepem Tayyipem Erdoganem.

Kerčská krize graduje: Německo chce sankce, Putin cení zuby, napětí krotí Rakousko

Evropská unie možná bude muset zpřísnit sankce proti Rusku kvůli zabavení ukrajinských plavidel, uvedl dnes podle agentury Reuters spojenec německé kancléřky Angely Merkelové. "Zatím se nevedou se žádná jednání o přísnějších sankcích, ale obecně bych to nevylučoval," řekl předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen (CDU) v rozhlasovém rozhovoru.