Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

Související články:

Erdogan nestrpěl porážku, v Istanbulu se musí přepočítat volební výsledky

Zásadní obrat v Turecku? Nový sultán Erdoğan ztratil „městské vitríny" země, píše francouzský večerník

Nadchází v Turecku zásadní obrat? Ztráta Instanbulu a Ankary stranou AKP tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, jehož režim se stává stále více autoritářský, znamená ztrátu nejdynamičtějších částí Turecka, píše francouzský v editorialu liberálně-levicový večerník Le Monde.

Začátek konce Erdogana? V Turecku to vře, volby změnily politickou mapu země

Mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dnes odmítl komentáře v některých médiích, které hovoří o nedělních místních volbách jako o začátku konce Erdoganovy éry. Ve volbách sice zvítězila vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), ale vedení tří největších měst země ovládla opozice. Dvě z nich přitom vedla AKP či její předchůdkyně předchozí čtvrtstoletí. AKP už nicméně podala stížnost na výsledky v Istanbulu a Ankaře, kde je podle ní mnoho neplatných hlasů.

Rána pro Erdogana: Ve volbách ztratil tři největší turecká města, hodlá se bránit

Turecká vládní strana prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vyhrála nedělní místní volby a se svým spojencem nacionalistickou Stranou národní akce (MHP) ovládla přes polovinu radnic v zemi. Vládní strana však utrpěla porážku v metropoli Ankaře, třetím největším tureckém městě Izmiru a zřejmě i v Istanbulu. Ústřední volební komise po sečtení téměř všech procent hlasů oznámila, že v Istanbulu vede kandidát opozice. AKP už předtím uvedla, že na výsledky voleb v Istanbulu i Ankaře podá stížnost. Tato dvě města vládní strana či její předchůdkyně ovládala čtvrtstoletí.

Erdogan utržil ve volbách těžké porážky. Svádí se bitva hlavně o Istanbul

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v noci na dnešek varoval, že jeho strana napadne výsledky nedělních místních voleb všude, kde to bude potřeba. Informovala o tom agentura Reuters. Erdogan připustil možnou prohru v boji o post istanbulského starosty, ale zdůraznil, že v největším tureckém městě jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) získala mnoho jednotlivých obecních úřadů.

Erdogan upevňuje pozici. Vede v místních volbách, opozice v Ankaře

Strana tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana směřuje k vítězství v dnešních místních volbách, které jsou v době krize tureckého hospodářství považovány za test obliby autoritativního vůdce. Po sečtení dvou třetin hlasů získala Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) přízeň více než 40 procent voličů, informovala turecká média. Trpkou ranou však pro Erdogana může být ztráta Ankary, k jejímuž ovládnutí má v průběžném sčítání blíže opozice, zatímco v Istanbulu vede prezidentův kandidát.

Erdogan připustil přeměnu chrámu Hagia Sofia na mešitu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že slavný istanbulský chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) by mohl být přeměněn na mešitu. Reagoval tím na stále častější výzvy turecké veřejnosti, aby tento plán podpořil. Dosud tato symbolická stavba slouží jako muzeum. Řecká vláda proti návrhu protestuje, informovala dnes agentura AP.

Trump podepíše dekret o Golanech, oznámil izraelský ministr. Erdogan hodlá zakročit

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepíše dekret, v němž uzná svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. S odvoláním na prohlášení izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace o tom informovala agentura AP. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes podle agentury řekl, že Turecko předloží záležitost Golanských výšin v OSN. Trumpův výrok o Golanských výšinách pak označil za "dárek" izraelskému premiéru Benjaminu Netanjahuovi před nadcházejícími volbami v Izraeli.

Trump zažehl novou krizi? Výrok o Golanech popudil Írán,Turecko, Rusko i EU

Několik států dnes označilo čtvrteční výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o syrských Golanských výšinách za porušení dosavadních rezolucí Rady bezpečnosti OSN. S Trumpem nesouhlasí ani Evropská unie a svůj dosavadní názor na status Golan nehodlá změnit Německo. Trump řekl, že je čas uznat izraelskou suverenitu nad tímto strategickým pohraničním územím. Kladně se k tomu postavil jenom Izrael, který Golany obsadil ve válce a v roce 1981 je anektoval.

Erdogan otočil. Chválí Nový Zéland za reakci na útok v mešitách

Za příkladnou dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil reakci novozélandské premiérky Jacindy Ardernové na útok ve dvou mešitách ve městě Christchurch z minulého pátku. Informovala o tom agentura Reuters. Do Turecka dnes přijel novozélandský ministr zahraničí Winston Peters, aby si s tureckými politiky osobně vyjasnil dřívější Erdoganovy výroky ohledně střelby, jež si vyžádala 50 obětí.

Nepoučitelný Erdogan. Znovu promítal útok v Christchurch

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes nechal opět promítat video z pátečního útoku na dvě mešity na Novém Zélandu. Učinil tak den před plánovaným příjezdem novozélandského ministra zahraničí, který do země přicestuje, aby osobně tlumočil žádost své vlády zastavit šíření tohoto snímku. Informovala o tom agentura AFP.

Šokující roztržka: Australský premiér zkritizoval Erdogana, omluvu velvyslance nepřijal

Australský premiér Scott Morrison dnes odsoudil jako "nerozvážné, hanebné a hluboce urážlivé" výroky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a pohrozil Turecku dalšími, zatím blíže neupřesněnými kroky. Uvedla to agentura AFP a australská televize ABC.

Erdogan nemá zábrany, prezentuje na mítincích záběry ze střelby v Christchurch

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se dočkal kritiky za to, že na předvolebních mítincích ukazoval části z videozáznamu střelby ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch, napsal dnes zpravodajský server BBC. Podle opozice a dalších kritiků video zneužil k získání politických bodů před nadcházejícími regionálními volbami. Novozélandský ministr zahraničí považuje prezentaci videa za nepoctivé a ohrožuje to podle něj Novozélanďany v zahraničí.

Muslimské země se rozlítily: Útok na Novém Zélandu je důsledkem štvaní proti islámu

Dnešní útok na mešity na Novém Zélandu je zvlášť odporný, protože byl spáchán v době pátečních modliteb. Uvedli to političtí vůdci muslimských zemí v reakci na střelbu ve dvou mešitách ve městě Christchurch, při níž zahynulo takřka 50 lidí. Někteří představitelé přitom vyjádřili přesvědčení, že za atentáty stojí rostoucí islamofobie, napsala agentura Reuters.

Evropští turisté budou v Turecku zatčeni hned na letišti, prohlásil turecký ministr vnitra. Nekritizujte Erdogana, pokud chcete do Turecka, varovalo Německo své občany

Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu před shromážděním příznivců a členů vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prohlásil, že evropští turisté, zvláště ti němečtí, budou na své dovolené v Turecku okamžitě zatčeni, pokud podporují teroristické skupiny. Německé ministerstvo zahraničí už vydalo varování pro německé občany, aby nekritizovali prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na sociálních sítích, pokud chtějí vyjet do Turecka. Turecké ministerstvo zahraničí odmítá zprávy německých médií s tím, že slova ministra byla vytržena z kontextu.

Změna plánu: Jak to bude s odchodem amerických vojáků ze Sýrie?

Spojené státy po stažení svých vojsk ze Sýrie ponechají v zemi na určitou dobu "malou mírovou skupinu" asi 200 vojáků. Oznámila to ve čtvrtek v krátkém prohlášení mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová. Prezident Donald Trump loni v prosinci nařídil stažení 2000 amerických vojáků ze Sýrie po likvidaci posledních zbytků islamistických jednotek.

Putin, Erdogan a Ruhání jednali v Soči o Sýrii, atmosféra byla napjatá

Íránský prezident Hasan Rúhání dnes po schůzce se svými protějšky z Ruska a Turecka v Soči kritizoval OSN za nedostatek konkrétní akce při obnovování míru v Sýrii. Spolupráci Moskvy, Teheránu a Ankary označil Rúhání za klíčovou pro stabilitu Sýrie i světa. Tématem summitu v Soči bylo také chystané stažení amerických jednotek ze Sýrie a situace v syrské provincii Idlib, kterou stále kontrolují radikálové a povstalci.

Tragédie v Istanbulu nebere konce, z trosek domu vytáhli už 17 mrtvých

V troskách sedmipatrového domu, který se zřítil ve středu v Istanbulu, našli záchranáři už 17 mrtvých. Oznámil to dnes turecký ministr zdravotnictví Fahrettin Koca. Ze sutin se dosud podařilo vyprostit i 14 přeživších, někteří z nich utrpěli velmi vážná zranění. Místo neštěstí na istanbulském předměstí Kartal dnes navštívil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který pozůstalým slíbil, že se úřady z tragédie poučí.

Tureckým ženám je bráněno v provedení potratu, i když na to mají právo. Může za to Erdogan?

V Turecko je legální požádat o provedení potratu. Nicméně, turecké ženy, které tak činí ,se setkávají s značnými překážkami. Nemocnice jej odmítají uskutečnit. Věří se, že to je v důsledek tlaku od tureckého prezidenta Recepa Tayypa Erdogana, reportuje stanice Deustche Welle (DW).

Svět ve střehu kvůli Venezuele. EU je opatrná, Guaidóa neuznala prezidentem

Řada evropských zemí i představitelé Evropské komise (EK) dnes podpořili venezuelskou opozici a jí ovládaný parlament. Vyzvaly také k novým volbám v této jihoamerické zemi. Výslovně ale neuznaly šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem, jak to už ve středu udělaly Spojené státy a mnoho amerických zemí. Naopak Turecko, Sýrie, Rusko, Čína a Írán uznání Guaidóa hlavou Venezuely kritizovaly a vyjádřily podporu autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi.