Tureckým ženám je bráněno v provedení potratu, i když na to mají právo. Může za to Erdogan?

V Turecko je legální požádat o provedení potratu. Nicméně, turecké ženy, které tak činí ,se setkávají s značnými překážkami. Nemocnice jej odmítají uskutečnit. Věří se, že to je v důsledek tlaku od tureckého prezidenta Recepa Tayypa Erdogana, reportuje stanice Deustche Welle (DW).

Podle tureckého zákona může turecká žena požádat o potrat do konce desátého týdne těhotenství, pokud zákrok nějakým signifikantním způsobem neohrožuje její zdraví. Ve výjimečných případech lze požádat o provedení potratu do konce dvacátého týdne těhotenství.

Turecké ženy se DW svěřily, že zatímco zákon říká jednu věc, praxe hovoří jinak. „Ve veřejných nemocnicích dochází k méně a méně potratům,“ sdělila stanici Nursen, pracující  jako zdravotní setra více než 30 let. Podle ní se nemocnice tomu brání tím, že ženám poskytnou schůzku až, když je pozdě, případně tvrdí, že nemají na to dostatečné kapacity a jejich rozpočet je omezen.

Ceny za potrat bývají někdy značně drahé. Jedna privátní klinika se svěřila DW, že za potrat uskutečněný na konci stojí 900 tureckých lir (takřka 3900 korun), každý následující týden je účtován za dalších 100 lir (takřka 430 korun). V Turecku přitom průměrná mzda je 3 359 lir (téměř 14 400 korun) a jen asi jedna třetina žen je v pracovním procesu.

Stát potraty spojené s potraty neplatí. Erdoganova politika v této záležitosti je jasná. „Pro mě je potrat vražda,“ řekl v roce 2012. Kromě konzervativních náboženských důvodů jeho negativní postoj k potratům ovlivňuje i jeho celková politika podpory porodnosti s cílem zvrátit klesající počet Turků.

Nemocnice jsou tak vystavěny tlaku, aby potraty neprováděly. Jeden nejmenovaný zdroj prozradil DW, že nemocnice si pacientky požadující potraty přehazují, jak s nimi nechtějí mít nic společného. Nursen byla svědkem případu, kdy za těhotnou, nevdanou ženou požadující potrat přišli do jejího domu doktor a vrchní sestra a přesvědčili jí, ať si dítě nechá.

DW se pokusilo oslovit několik nemocnic, ale žádní její představitelé nebyli ochotni záležitost komentovat. DW nicméně zjistilo, že řada nemocnic je svolná k uskutečnění potratu jen v naléhavých případech, většinou těch, které jsou „nebezpečné pro zdraví“. Podle Nursen v podstatě tak potrat si dokáží zařídit jen ty ženy, které znají někoho v nemocnici.

Podle studie istanbulské univerzity Kadir Has v 53 z 81 tureckých provinciích veřejné nemocnice odmítají uskutečnit potrat, pokud přijde pouze na žádost těhotné ženy. V regionech poblíž Středozemního moře a Černého moře nejsou potraty v žádné nemocnici povoleny. V celé zemi pouze 7,8% z celkového počtu 431 veřejných nemocnic umožňuje, aby potraty byly provedeny výhradně na žádost ženy a 11,8%  nemocnic bezprostředně odmítá provést zákrok z principu.

Podle kritiků tímto způsobem dochází k porušování práv žen. Sule Dursunová z turecké Nadace pro zdraví a plánování rodiny poukazuje na to, že státní iniciativy pro podporu plodnosti a vzrůstající konzervativní prostředí vede k tomu, že mnohé ženy nemají přístup k antikoncepci ani ponětí, jak funguje. V důsledku toho dochází k neplánovanému těhotenství, které ženy nemohou vyřešit potratem.

Související

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 
raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

Více souvisejících

Turecko potraty Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 2 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 3 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 8 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy