Konec islámu? V Turecku roste počet ateistů nespokojených s Erdoganovou verzí islámu

V Turecku roste počet ateistů. Německá rozhlasová stanice Deutsche Welle naznačuje, že velký podíl na tom má teokratická politika prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Podle agentury na průzkum veřejného mínění Konda počet nevěřících v posledních deseti let vzrostl v Turecku trojnásobně. Podíl Turků, kteří se hlásí k k islámu, se měl snížit z 55% na 51%.

Podle tureckého náboženského úřadu Diyanet dohlížejícího na věci víry se  99% Turků považuje za muslimy. Podle teologa Cemila Kilica údaje Kondy a Diyanetu nejsou v rozporu. Kilic tvrdí, že většina Turků je muslimy jen v kulturním a sociologickém smyslu, nikoliv spirituálním.

Podle Kilice by se náboženskost jedince měla zkoumat nejenom na základě náboženských, rituálních úkonů, které dělá, ale především na základě jeho etického jednání a vyznání. Pokud by se to vzalo v úvahu, pak by „ne více než 60% Turků mohlo být považováno za muslimy. Podle něj ve skutečnosti mnozí ateisté v Turecku jednají více eticky než muslimové.

Vzrůstající počet ateistů přičítá Kilic sílící nespokojenosti Turků s prosazováním náboženství od vlády. To není v podstatě ničím jiným než ukázkou loajality k moci, tvrdí Kiric. Podle počítačového experta a dlouhodobého ateisty Ahmeta Balyemeza se lidé začínají ptát, zda-li poněkud zastaralá verze raného islámu prosazovaná Erdoganem je tou pravou verzí islámu.

Selin Özkohenová, která vede tureckou Ateistickou asociaci (Ateizm Dernegi), je přesvědčena, že Erdoganova politika státního tlaku na Turky, aby se co nejvíce přizpůsobili náboženským pravidlům, se proti němu obrací. „Náboženské sekty a komunity se zdiskreditovaly. Stát by neměly vést náboženské skupiny, protože lidé začnou zpochybňovat svou víru a stanou se humanisty a ateisty,“ tvrdí.

Samotná asociace však nemá příliš velké zastoupení v Turecku – má jen 170 členů.  Během posledních dvou let zájem lidí o členství a dění v organizaci poklesl, reportoval turecký nezávislý zpravodajský server Ahval. Podle vedení organizace je to dáno tím, že lidé v Turecku nyní čelí řadě ekonomických a politických problémů, které je plně zaměstnávají. Nicméně, organizace odmítá, mediální zprávy, že ukončila svou činnost kvůli nátlaku ze strany státu.

Podle britského týdeníku The Economist sice v Turecku, případně i Libanonu jsou sice ateisté více a více slyšet a jejich počty rostou, nicméně ve většině zemích islámského světa stále platí, že člověk musí se hlásit k jistému náboženství – v Egyptě buďto k islámu, křesťanství či judaismu, v Indonésii má na výběr  východní náboženství buddhismus a hinduismus.

Samotné Turecko představuje v muslimském světě stále specifický případ jakožto země s dlouhou tradicí sekularismu, kterou nyní Erdogan dle kritiků cíleně podrývá. Přihlášení se k ateistickému vyznání zde tedy má jasný politický podtón ostrého nesouhlasu. Jak se však polarizují a radikalizují ateisté, tak se polarizují a radikalizují příznivci Erdoganova výkladu islámu. Jestliže nyní zde dochází k jisté ateistické revoluci, taktéž lze mluvit o jakési náboženské revoluci v kontextu sekulárních dějin Turecka.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko Náboženství Recep Tayyip Erdogan ateismus

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy