V Turecku roste počet ateistů. Německá rozhlasová stanice Deutsche Welle naznačuje, že velký podíl na tom má teokratická politika prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Podle agentury na průzkum veřejného mínění Konda počet nevěřících v posledních deseti let vzrostl v Turecku trojnásobně. Podíl Turků, kteří se hlásí k k islámu, se měl snížit z 55% na 51%.
Podle tureckého náboženského úřadu Diyanet dohlížejícího na věci víry se 99% Turků považuje za muslimy. Podle teologa Cemila Kilica údaje Kondy a Diyanetu nejsou v rozporu. Kilic tvrdí, že většina Turků je muslimy jen v kulturním a sociologickém smyslu, nikoliv spirituálním.
Podle Kilice by se náboženskost jedince měla zkoumat nejenom na základě náboženských, rituálních úkonů, které dělá, ale především na základě jeho etického jednání a vyznání. Pokud by se to vzalo v úvahu, pak by „ne více než 60% Turků mohlo být považováno za muslimy. Podle něj ve skutečnosti mnozí ateisté v Turecku jednají více eticky než muslimové.
Vzrůstající počet ateistů přičítá Kilic sílící nespokojenosti Turků s prosazováním náboženství od vlády. To není v podstatě ničím jiným než ukázkou loajality k moci, tvrdí Kiric. Podle počítačového experta a dlouhodobého ateisty Ahmeta Balyemeza se lidé začínají ptát, zda-li poněkud zastaralá verze raného islámu prosazovaná Erdoganem je tou pravou verzí islámu.
Selin Özkohenová, která vede tureckou Ateistickou asociaci (Ateizm Dernegi), je přesvědčena, že Erdoganova politika státního tlaku na Turky, aby se co nejvíce přizpůsobili náboženským pravidlům, se proti němu obrací. „Náboženské sekty a komunity se zdiskreditovaly. Stát by neměly vést náboženské skupiny, protože lidé začnou zpochybňovat svou víru a stanou se humanisty a ateisty,“ tvrdí.
Samotná asociace však nemá příliš velké zastoupení v Turecku – má jen 170 členů. Během posledních dvou let zájem lidí o členství a dění v organizaci poklesl, reportoval turecký nezávislý zpravodajský server Ahval. Podle vedení organizace je to dáno tím, že lidé v Turecku nyní čelí řadě ekonomických a politických problémů, které je plně zaměstnávají. Nicméně, organizace odmítá, mediální zprávy, že ukončila svou činnost kvůli nátlaku ze strany státu.
Podle britského týdeníku The Economist sice v Turecku, případně i Libanonu jsou sice ateisté více a více slyšet a jejich počty rostou, nicméně ve většině zemích islámského světa stále platí, že člověk musí se hlásit k jistému náboženství – v Egyptě buďto k islámu, křesťanství či judaismu, v Indonésii má na výběr východní náboženství buddhismus a hinduismus.
Samotné Turecko představuje v muslimském světě stále specifický případ jakožto země s dlouhou tradicí sekularismu, kterou nyní Erdogan dle kritiků cíleně podrývá. Přihlášení se k ateistickému vyznání zde tedy má jasný politický podtón ostrého nesouhlasu. Jak se však polarizují a radikalizují ateisté, tak se polarizují a radikalizují příznivci Erdoganova výkladu islámu. Jestliže nyní zde dochází k jisté ateistické revoluci, taktéž lze mluvit o jakési náboženské revoluci v kontextu sekulárních dějin Turecka.
Související
Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo
Teroristický útok v Ankaře: Sídlem letecké společnosti otřásla exploze a střelba, na místě jsou mrtví
Turecko , Náboženství , Recep Tayyip Erdogan , ateismus
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
před 49 minutami
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
před 1 hodinou
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 1 hodinou
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 1 hodinou
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 2 hodinami
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 2 hodinami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 3 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 3 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 4 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 4 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 5 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 5 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 6 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 7 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 7 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 7 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 7 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 8 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.
Zdroj: Libor Novák