Rusko

Rusko začne školáky nutit do práce. Kvůli válce zavádí i nový předmět

Lotyšsko rozešle tisícům Rusů příkaz k opuštění země

Předseda výboru pro občanství a migraci lotyšského parlamentu Ingmars Lidaka upozorňuje na možnost, že přibližně 6000 ruských občanů obdrží v září od lotyšské vlády příkaz k opuštění země. Důvodem je, že tito jednotlivci nesplnili stanovené požadavky úřadů pro obnovu svých povolení k pobytu v Lotyšsku.

Rozhovor

15 let od rusko-gruzínské války. S útokem na Ukrajinu ji propojuje Putinova imperiální politika, míní Horák

V noci ze 7. na 8. srpna 2008 zahájila gruzínská armáda operaci s cílem obnovit územní celistvost země a dobýt odštěpeneckou provincii Jižní Osetii. Následoval ruský vojenský úder na Gruzii. Boje, které trvaly do necelých deset dní, si vyžádaly několik stovek obětí. Výsledkem bylo mimo jiné uznání nezávislosti Jižní Osetie i Abcházie - další separatistické oblasti - Moskvou. Politický geograf Slavomír Horák z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nicméně soudí, že územní a etnické spory nehrály v událostech před 15 lety prim. Odborník na středoasijský a kavkazský region v rozhovoru pro EuroZprávy nastínil, proč za hlavní příčinu války považuje tehdejší ruskou politiku, jejímž cílem bylo především zamezit vstupu Gruzie do NATO. 

Ruská agrese není pro Araby nejpalčivější problém. Ankara nevnímá Putina jako teroristu, říká expert

Válka na Ukrajině není pro blízkovýchodní region primární. Turecko a Saúdská Arábie se jejím prostřednictvím spíše snaží utužit svůj vliv. Ruská agrese tedy nemá potenciál rozštěpit region tak, jako by mohla rozštěpit Evropu. To by se mohlo změnit v případě akutního dopadu konfliktu na ceny potravin. 

Glosa

Události Petra Nutila: Trump u soudu a koks v Brně

Milí moji, jsme sice uprostřed léta, ale pořád se dějí věci. Pojďme se mrknout na shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v uplynulých dnech událo. 

Zpochybňování sankcí není namístě. Rusko se potýká s inflací či oslabením rublu

Nedávno překročil počet dní, kdy Rusko začalo na Ukrajině bezdůvodnou válečnou agresi, číslo 500. A bez ohledu na to, že demokratický svět se snaží napadené zemi pomáhat, co to jde, třeba v podobě omezení či zákazů spolupráce s Ruskem, stále více se ozývají hlasy, že systém sankcí nemá dostatečný efekt a že ekonomické ztráty Ruska nejsou tak velké, jak by bylo potřeba. Změnil se kvůli válce výrazně třeba směnný kurz eura nebo koruny vůči rublu? A mají finanční a ekonomické tresty vůči Rusku nějaký efekt, nebo spíše pomohly tamní ekonomice? 

V Saúdské Arábii řešili diplomaté mír na Ukrajině. Rusko pozvání nedostalo

V saúdskoarabské Džiddě se sešli diplomaté a vládní či prezidentští poradci z asi čtyř desítek zemí, aby jednali o principech ukončení ruské války na Ukrajině. Schůzky se neúčastnilo Rusko, jež pozváno nebylo. Hlavním cílem rozhovorů bylo podle tiskových agentur přesvědčit velké země rozvojového jihu, jako je Brazílie či Indie, ke shodě se Západem stran řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Důležitá byla účast čínského zástupce. 

Ukrajina varuje Rusko. Černomořské přístavy se stávají zónami válečného rizika

Ukrajina označila vody šesti ruských přístavů v Černém moři za zóny válečného rizika, příslušné varování zveřejnila ukrajinská státní hydrografická služba. Kyjev už v předchozím průběhu týdne udeřil v přístavu Novorossijsk, kde závažně poškodil ruskou výsadkovou loď. 

Jak naložit s konfiskovaným ruským majetkem? Historie nabízí dvě možnosti – legální a „méně legální“

Server European Pravda sdílel článek s možnými návrhy a příklady z minulosti, jak lze potrestat Ruskou federaci za její zločiny během agrese proti Ukrajině. Apeloval přitom na Spojené státy coby „lídra demokratického světa“ a zemi, která „udává tón“ v mezinárodněprávních otázkách. Podle tohoto serveru další konfiskace ruského majetku ve světě do značné míry závisí právě na rozhodnutích Washingtonu. 

Putin v červenci podepsal rekordní počet tajných dekretů, často jde o posmrtná vyznamenání

Ruskojazyčná verze nezávislého serveru Radio Svobody napsala, že ruský prezident Vladimir Putin jen za letošní červenec podepsal rekordní počet tajných dekretů. Autoři textu RFE/RL to uváději s odvoláním na investigace serveru Mediazona.

Putin čeká, jak dopadnou prezidentské volby v USA. Vítězství Trumpa by ohrozilo pomoc Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin čeká s budoucností agrese na Ukrajině na výsledek amerického volebního klání v roce 2024. Zatím se zdá, že se odehraje mezi současným prezidentem Joem Bidenem a exprezidentem Donaldem Trumpem. Oba mají zhruba stejnou podporu, ale zatímco současný šéf Bílého domu stojí za pevnou podporou Ukrajiny, Trump ji ještě ani nepotvrdil. Navíc říká, že by ji vyřešil do čtyřiadvaceti hodin. 

Navalnyj dostal u ruského soudu dalších 19 let vězení

Opoziční vůdce Alexej Navalnyj byl dnes u soudu odsouzen k dalšímu trestu odnětí svobody, konkrétně k 19 letům vězení. Soud ho shledal vinným z nových obvinění, která zahrnovala i extremismus. 

Rusko stále častěji riskuje údery u hranic Ukrajiny s NATO. Drony mají přednost

Rusko po nedávném pozastavení černomořské obilné dohody opakovaně zaútočilo na ukrajinské přístavy na Dunaji, které se nachází v blízkosti hranic s členskými zeměmi NATO. Moskva při riskantních útocích upřednostňuje drony. Považuje je za jedny z přesnějších zbraní ze svého arzenálu, míní britští experti. 

Válka na Ukrajině: Dva zranění po dalším ostřelování Chersonu a Nikopolu. Ukrajinské čluny útočily na ruský přístav

Rusové v noci na pátek zasáhli města Cherson a Nikopol těžkým ostřelováním, dva lidé byli zraněni. Správa Sumské oblasti na severovýchodě země jen za včerejšek zaznamenala 27 útoků zahrnujících 165 výbuchů. Boje probíhaly i v ruském přístavu Novorossijsk, kde se údajně vyskytovaly dva ukrajinské bezpilotní čluny. 

U nás se hlásí k Československu, v Rusku k SSSR. Tuzemští dezinformátoři jsou nápadně podobní ruským extremistům

Soud v Rusku poslal do vězení osobu, která se hlásila k organizaci s názvem Občané SSSR. Tamní soudy ji prohlásily za extremistickou. Její představitelé se snaží o převrat a navrácení ústavního pořádku z dob Sovětského svazu. Jejich činnost se velice podobá nejen extremistickým skupinám ve Spojených státech, nýbrž i dosud legálnímu Společenství legitimních věřitelů České republiky. 

Propaganda do mobilu a PC, povinně a všem. Ruská zařízení musí povinně obsahovat desítky aplikací

Ruskojazyčný zpravodajský server Radio Svoboda informoval o novém opatření ruské vlády, které přikazuje výrobcům mobilů, počítačů a televizí s funkcí Smart TV povinně instalovat čtyřicítku aplikací vybraných úřady. Pokud tak neučiní, přístroje nesmí prodávat. V případě porušení prodejci hrozí pokuta v přepočtu 50 tisíc korun.

Rusko a Ukrajina neválčí pouze na frontě. Oba státy bojují i o přízeň globálního Jihu

Ukrajinský boj o podporu světa trvá už od začátku ruské invazi z února minulého roku. Od té doby uběhl bezmála rok a půl a válka stále trvá. Snaha o získání životně důležité podpory ale nekončí severní polokoulí, důležité slovo v kontextu mezinárodních vztahů mají i africké, latinskoamerické a z velké části asijské země. Kyjev si potřebuje získat globální Jih, což je z řady důvodů velice náročný úkol. 

Rusové nutí Ukrajincům z obsazených oblastí ruské občanství, uvádí vědci v USA

Úřady na Ruskem ovládaných ukrajinských územích nutí tamní Ukrajince, aby přijímali ruské občanství. Když to nechtějí udělat, hrozí jim postihy, včetně deportace nebo vazby, uvedli ve středu výzkumníci z americké Yaleovy univerzity.

Záhřeb otevře ukrajinskému obilí přístavy na Dunaji a Jadranu. Rusové naznačují, že to není bezpečné

Zatímco ruské drony bombardují ukrajinské přístavy na Dunaji, Kyjev kromě Rumunska nachází dalšího klíčového spojence. Ukrajina se dohodla s Chorvatskem, které nabízí své přístavy na Dunaji a Jadranu k transportu obilí. To ale nic nemění na snaze Moskvy ukázat, že ani na nejdelší evropské řece není bezpečno. 

Moskva hodlá sledovat summit v Džiddě, řekl Peskov. Budou se řešit požadavky Kyjeva

Summit v Saúdské Arábii má postavit Ukrajinu do silnější role ve vyjednáváních o míru a získat jí mezinárodní podporu pro její mírové požadavky. Zúčastní se ho až třicet zemí, pozvánku ale nedostala Ruská federace. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v této souvislosti řekl, že Moskva bude summit pozorně sledovat.