státní rozpočet

Schillerová kritizuje rozpočtovou novelu, lidem a firmám prý nepomáhá

Vláda schválila novelu rozpočtu na letošní rok se schodkem 330 miliard Kč

Vláda dnes schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. ČTK o tom informovalo ministerstvo financí. V březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun.

Novela letošního státního rozpočtu počítá se schodkem 326,9 miliardy korun

Schodek letošního státního rozpočtu by měl nově činit 326,9 miliardy korun. Počítá s tím novela, kterou vládě navrhl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Informovala o tom dnes Česká televize (ČT), která dokument získala. Kabinet bude o novele jednat ve středu. V březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 183 miliard

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 183 miliard korun z květnových 189,3 miliardy korun. Loni ke konci června rozpočet vykázal schodek 265,1 miliardy korun, což byl nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí.

Ministr Stanjura chce letos schodek rozpočtu pod 330 miliard korun

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok byl schodek pod 330 miliardami korun. Nyní je rozpočet schválen s deficitem 280 miliard korun. Novelu rozpočtu ministr předloží vládě v červenci. Stanjura to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Dodal, že jeho ambicí je, aby schodek příští rok byl nižší než 280 miliard korun.

Schodek rozpočtu by měl být příští rok nižší než letos, míní Stanjura:

Schodek státního rozpočtu by měl být podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) příští rok nižší než letos, na který je schválen rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Zároveň by Stanjura chtěl dodržet plány vlády na konsolidaci veřejných financí. Ty počítají s poklesem deficitu veřejných financí v roce 2024 pod tři procenta. Vyplývá to z rozhovoru Stanjury pro agenturu Reuters.

Komentář

Pomoc domácnostem ohroženým inflací nesmí být „divná“. Nechceme zažívat déjà vu

Definice účetnictví říká, že jde o písemné zaznamenávání informací o hospodářských aktivitách a jevech nějaké firmy (nebo státu či rodiny). A další, rozšířenější podmínkou je také to, aby každá ekonomika, chcete-li stát, měla opravdu reálné informace o tom, jak se firmám a uskupením uvnitř daného území daří, že ony „subjekty“ musejí vykazovat všechny jevy a aktivity v souladu se schválenými pravidly. A hlavně pravdivě. Když se tak neděje, přijde trest. Platí však tahle pravidla i pro stát? Pokud ano, co přijde za trest, když stát hospodaří nad rámec svých možností? A přijde trest i za to, že neumí lidem vysvětlit, proč vlastně hospodaří jinak, než původně sliboval?

Ministerstvo obrany by mohlo mít příští rok 110 miliard korun

Ministerstvo obrany by podle předběžného pracovního návrhu státního rozpočtu na příští rok mělo dostat o téměř 21 miliard korun více než letos. Jeho výdaje by měly stoupnout z 89,1 miliardy na 110 miliard korun. Ministerstvo financí navrhuje celkový schodek rozpočtu 295 miliard korun. Pro letošní rok je schválený schodek rozpočtu 280 miliard korun, ministerstvo financí ale plánuje v červenci vládě předložit jeho novelu.

Hrad by mohl mít v rozpočtu o 19 milionů víc, Sněmovna o 78 milionů méně

Kancelář prezidenta republiky by mohla mít v příštím roce ve svém rozpočtu proti letošku asi o 19 milionů korun navíc. Její výdaje by tak měly vzrůst na 417,8 milionu korun. Naproti tomu Sněmovna by mohla přijít proti letošnímu schválenému rozpočtu o 78 milionů korun a hospodařit by měla s výdaji 1390,8 milionu korun.

MF v předběžném návrhu rozpočtu zvýšilo nebo nechalo výdaje většině kapitol

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zatím naplánovalo se schodkem 295 miliard korun, zvýšilo nebo nechalo na stejné úrovni ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem výdaje více než polovině kapitol. Více by mělo dostat ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ministerstvo obrany. Větší výdaje by měly být i na obsluhu státního dluhu.

První návrh rozpočtu na rok 2023 počítá se schodkem 295 miliard

Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun, uvedla dnes bez dalších podrobností Česká televize. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní tento návrh ve středu představil vládě.

Rozpočtový schodek stoupá, ke konci května činil 189 miliard korun

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy korun. Loni ke konci května rozpočet vykázal schodek 255 miliard korun, což byl nejhorší květnový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí.

Hrad chce o rozpočtu na příští rok ještě jednat s MF

Sněmovní rozpočtový výbor dnes nerozhodl o návrhu rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky (KPR) na příští rok. Poslanci tento bod přerušili do června, aby se Hrad mohl mezitím domluvit s ministerstvem financí o požadavku na snížení výdajů. Ministerstvo chce po prezidentské kanceláři, aby snížila své výdaje asi o 4,4 milionu korun, Hrad to odmítá. Návrh rozpočtu počítá s růstem celkových výdajů proti letošku zhruba o 22 milionů na 420 milionů korun.

Jurečka odhaduje schodek rozpočtu na 300 miliard. Hrad by kvůli milosti Balákovi mohl dostat méně

Vláda by mohla v souvislosti s milostí prezidenta Miloše Zemana udělené šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi navrhnout snížení rozpočtu Hradu, konkrétně lánské lesní správě. V dnešních Otázkách Václava Moravce České televize to uvedl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pozastavil se nad tím, že Balák zůstává ve funkci.

Schodek státního rozpočtu stoupl na 100 miliard korun

Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 100,1 miliardy korun z březnových 59,1 miliardy korun. Loni ke konci dubna rozpočet vykázal schodek 192 miliard korun, což byl nejhorší dubnový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.

Hospodářský růst může na konci roku klesnout k nule, upozornil Rusnok

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok se obává, že vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu ČR. Růst českého HDP může podle něj koncem letošního roku klesnout k nule. Rusnok to dnes řekl diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.

ANO chce, aby vláda co nejrychleji připravit novelu státního rozpočtu

Vláda by měla co nejrychleji připravit novelu zákona o státním rozpočtu na letošní rok. Na dnešní tiskové konferenci po jednání stínové vlády hnutí ANO to uvedla šéfka poslaneckého klubu a stínová ministryně financí Alena Schillerová.

Prezident Zeman podepsal letošní státní rozpočet se schodkem 280 miliard Kč

Prezident Miloš Zeman dnes podepsal letošní státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Informoval o tom Hrad. Jde o první státní rozpočet koaliční vlády Petra Fialy (ODS) vzešlé z loňských sněmovních voleb. V souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu se zřejmě bude muset ještě měnit.

Sněmovna schválila státní rozpočet Fialovy vlády se schodkem 280 miliard

Koaliční vládě Petra Fialy (ODS) se podařilo ve Sněmovně prosadit svůj první státní rozpočet. Počítá se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Premiér Fiala minulý týden nevyloučil, že rozpočet bude muset přepracovat v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však dnes řekl, že vláda potřebuje dostatek dat a kvalifikované rozhodování.

Fialova vláda čelí ve Sněmovně při schvalování rozpočtu ostré opoziční kritice

Sněmovna začala dnes dopoledne schvalovat návrh letošního státního rozpočtu. Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) čelí ostré kritice opozičních politiků, a to i kvůli tomu, že podle nich neřeší prudké zdražování energií nebo pohonných hmot. Hnutí SPD ohlásilo, že rozpočet nepodpoří. Jeho předseda Tomio Okamura, který v debatě vstoupil jako první, jej pokládá za proinflační a protirůstový, protože podle něho omezuje investice.