Vědci

V Antarktidě byly objeveny nové kolonie tučňáků, díky jejich trusu

Vzývaný lék na koronavirus nefunguje. Profesorka vysvětlila, co zmátlo vědce

NÁZOR - Studie publikovaná koncem července v prestižním vědeckém časopise Nature, potvrzuje předchozí zjištění, že antimalarikum hydroxychlorochin ani chlorochin samotný nebrání viru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, replikovat se v plicních buňkách. V komentáři pro server The Conversation situaci rozebrala profesorka Katherine Seley-Radtkeová, biochemička z Marylandské univerzity.

Výbuch v Bejrútu mohla způsobit i malá část chemikálie, říká český vědec

Rozsah úterního výbuchu v libanonské metropoli Bejrútu mohla způsobit i malá část z 2750 tun dusičnanu amonného uskladněných v tamním přístavu. Síla výbuchu tisíců tun chemikálie by byla srovnatelná s malou atomovou bombou. ČTK to dnes řekl Petr Holzhauser z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Roušky nás odnaučily dotýkat se pořád tváře, prokázala studie

Čínská studie ukazuje, že povinné nošení roušek pomáhá v tom, abychom si nesahali rukama na tvář: oči, nos a ústa mohou být cestou, kudy se do těla dostane virus, píše italský deník Corriere della Sera.

ITER: Druhý nejdražší projekt světa, na kterém se podílí i Česko, může odvrátit energetickou krizi

Na jihu Francie začala na konci července montáž Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). Po Mezinárodní kosmické stanici (ISS) jde o druhý nejdražší vědecký projekt v historii lidstva, který může odvrátit energetickou krizi hrozící v příštích letech. Ta by podle studie ČEPS a Ministerstva průmyslu a obchodu mohla například Česku hrozit už za deset let.

Jak se pilo v karanténě? Výzkum dospěl k zajímavým zjištěním

NÁZOR - Pozornost vědců, kteří zkoumají pijácké zvyky populace, se v poslední době zaměřila na to, jak karanténa ovlivňuje míru konzumace alkoholu, konstatují socioložka Emily Nichollsová a psycholog Dominic Conroy v komentáři pro server The Conversation. Odborníci z University od Portsmouth a University of East London rozebrali dopady březnového uzavření britských hospod - nedílné součásti života Britů - v rámci koronavirové karantény.

Koronavirus může zásadně ovlivnit další vývoj planety, soudí vědci

NÁZOR - Koronavirus je velkým globálním otřesem, který převrátil naše životy vzhůru nohama, konstatují geoložky Rachel Holmesová a Alice Fugagnoliová a paleobiolog Jan Zalasiewicz v komentáři pro server The Conversation. Pokládají ale otázku, jak lze pandemii hodnotit z hlediska miliard let vývoje Země.

Vědci odhalili tajemství zápachu. Ví, proč zpocení lidé nevoní

Lidské podpaží je hostitelem různorodé komunity bakterií, které jsou součástí přirozené genetické informace mikrobiálních komunit. Nová studie odhalila enzym, který je odpovědný za tělesný zápach.

Následku požáru Notre-Dame: Toxický spad se našel v medu pařížských včel

Stovky tun olova, jež v dubnu 2019 shořelo při požáru, který téměř zničil pařížskou katedrálu Notre-Dame, vytvořily nebezpečný prach padající na parky, budovy a hřiště.

Čeští vědci popsali proteiny, které pomáhají "maskovat" koronavirus

K lepšímu zacílení léčby covid-19 může v budoucnu přispět práce českých vědců. Tým z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR podrobně popsal strukturu proteinů koronaviru, které jsou klíčové pro jeho "maskování" před imunitním systémem člověka.

Jak vznikají pandemie a lze jim předcházet? Vědec má jednoznačné doporučení

NÁZOR - V roce 2013 skupinka hrajících si dětí v guinejské vesnici Meliandou vyrušila kolonii netopýrů schovanou v dutém stromě, přičemž jejich trusu byl vystaven Emile Ouamouno, který se podle vědců stal prvním nakaženým tragické epidemie eboly v západní Africe, nastiňuje Peter Dazsak v komentáři pro server The Guardian. Podle zoologa a experta na ekologii nemocí podobně začíná každá pandemie.

Unikátní výzkumný klastr v Brně: Vědci hledají lepší lék na cévní mozkovou příhodu

Brněnští vědci ze sedmi institucí společně vytvořili klastr Stroke Brno, aby společně vytvořili nové metody rozpoznávání i léčby cévních mozkových příhod. Ve střední Evropě je tak rozsáhlá spolupráce unikátní, řekli dnes zástupci všech zapojených institucí novinářům.

Podomácku vyrobené roušky by měly mít alespoň dvě vrstvy, prokázala studie

Podomácku vyrobené látkové roušky by měly mít minimálně dvě vrstvy, lepší jsou ale tři. Jedině tak mohou pomoci zabránit šíření kapiček z nosu a úst.

Renesanční malíř Raffael zemřel na chorobu koronavirového typu, tvrdí nová studie

Italský malíř Raffael Santi zemřel v důsledku "choroby koronavirového typu", svým lékařům se ale za horečnatých stavů nesvěřil, že za ledových nocí tajně navštěvoval své milenky. Ti mu tak mylně pouštěli žilou. Uvádí se to v nové studii, která je zasvěcena tomuto mistru renesance, píše agentura AFP.

Vědci omylem zkřížili jesetera s veslonosem. Podivný tvor už má i jméno

Na první pohled nemají veslonos americký a jeseter ruský mnoho společného - a liší se od sebe do té míry, jak se jen ryby lišit mohou.

Naděje jménem interferon beta-1a. Expertka promluvila o možném léku na covid-19

NÁZOR - Podle aktuálních statistik britské vlády je ve Spojeném království evidováno téměř 300 tisíc případů nemoci covid-19, na kterou zemřelo 45 tisíc lidí, konstatuje Charlotte Summersová. Odbornice na intenzivní péči přednášející na Univerzitě v Cambridge dodává, že rozsah tragédie je obrovský.

Jak nosit roušku, aniž by se zamlžily brýle? Odborníci poskytli pár dobrých rad

Pro řadu lidí je nošení roušek nepohodlné. Zejména pro ty, kteří nosí i brýle a každé vydechnutí znamená, že se brýle zamlží, musí si je sundat z očí, očistit, a tak pořád dokola. Nejen, že se snižuje viditelnost, ale tímto se lidé vystavují se větší hrozbě nákazy covid-19. Pro pracovníci v oblasti zdravotnictví je nošení roušek každodenním chlebem a poskytli pár užitečných rad, jak zamlžování brýlí zabránit a jak bojovat s úzkostí.

Nový objev: Lidé žili v Severní Americe už před 30 000 lety. Mnohem dřív, než se myslelo

Kamenné nástroje nově nalezené v jeskyni v centrální části Mexika svědčí o tom, že lidé žili v Severní Americe již před 30.000 lety. To je o 15.000 roků dříve, než se doposud předpokládalo.

Vědci: Nejhorší povodně byly na přelomu tisíciletí, přibyly letní

Za posledních 500 let nastalo v Evropě devět období zvýšené povodňové aktivity. Poslední, mezi lety 1990 - 2016, bylo nejhorší. Během něj přibylo také letních povodní. Na zkoumání událostí na evropských tocích i teplotních podmínek se podíleli i čeští vědci. Historický přehled zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature.

Covid-19 není jen chřipka. Z provozu vás může vyřadit i na čtvrt roku, zjistila studie

Hospitalizovaní pacienti s covid-19, kteří měli vážný průběh onemocnění, mohou očekávat plné zotavení až v řádech měsíců. Únava, bušení srdce, bolesti svalů, tyto příznaky nejsou hlášeny pouze u pacientů, kteří měli těžký průběh onemocnění a zotavují se, ale množí se důkazy, že i pacienti s relativně mírnými příznaky zažívají následky viru.