Vědci

Olomoučtí vědci vyvinuli nový test na covid-19, výsledky je do hodiny

Měsíc začal rezavět, ačkoliv tam není vzduch. Nikdo přesně neví proč

Vědci řeší v posledních měsících nebývalou záhadu. Měsíc totiž začal na obou svých pólech rezavět. Teoreticky je to ale nemožné, protože na na něm není vzduch. Vědci tuší, co může být příčinou, přesto mají jejich teorie určité nedostatky.

Starší než tyranosaurus. Vědci z Ostravské univerzity objevili v jantaru nové druhy hmyzu

Vědci z Ostravské univerzity objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z období dinosaurů. S popisy zhruba 100 milionů let starých fosilií se dostali také na stránky prestižních vědeckých časopisů. Novinářům to dnes sdělila mluvčí univerzity Lucie Fremrová.

Vědci poprvé vypočítali délku prehistorického žraloka megalodona

Britský vědecký tým vypočítal velikost obřího prehistorického žraloka, ze kterého se do dnešní doby dochovaly pouze zuby či obratle.

Čeští vědci úspěšně testují biosenzor na koronavirus

Čeští vědci pokročili ve vývoji biosenzoru pro odhalování koronaviru. Testy na vzorcích odebraných od pacientů podle nich zatím pokračují úspěšně. Nyní zvažují, zda zůstat u "jednodušší" verze senzoru nebo pracovat na dalších úpravách. Díky nim by přístroj mohl změřit i množství viru na površích či v tělních tekutinách.

Dosud vyhynulé druhy savců jsou jen špičkou ledovce. Bude hůř, varuje nová studie

Nejméně 550 druhů savců by podle odhadů vědců mohlo v tomto století vyhynout, podobně jako v minulosti mamuti či šavlozubí tygři. S odvoláním na studii, kterou otiskl vědecký časopis Science Advances, o tom napsal zpravodajský web BBC. Počet druhů savců na světě se uvádí zhruba kolem 6500.

Prognóza pandemie: Institut vypracoval možné scénáře, nejhorší počítá s miliony mrtvých

Do konce letošního roku lze v celosvětovém měřítku zabránit 770.000 úmrtí nemocných s covidem-19, pokud se budou dodržovat prověřená ochranná opatření jako je nošení roušek a udržování sociálního odstupu. V globální projekci vývoje pandemie covidu-19 to uvedl Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu.

Vědci identifikovali novou mutaci koronaviru. Má mírnější příznaky, ale i jednu nevýhodu

Není novinkou, že viroví původci nemocí nemocí mutují a covid-19, resp koronavirus, který jej způsobuje, na tom není jinak. Vědci evidují tisíce mutací, přičemž jedna z nich, která se šíří, má mírnější příznaky, než ostatní.

Kolik lidí mohou infikovat nakažení přenašeči? Vědci zjistili, jak probíhá přenos covidu v autobuse

Když 19. ledna nastoupilo do autobusu v čínském městě Ning-po 67 buddhistických pasažérů a řidič, pravděpodobně byla jedna osoba nakažená. Nikdo nevěděl ani nepředpokládal, že ten den onemocní, nikdo z nich tedy neměl ochranu obličeje. O několik dní později se nákaza potvrdila u 24 pacientů.

Mužská neplodnost: Znečištěné ovzduší nabourává DNA ve spermiích, zjistili čeští vědci

Vliv znečištěného ovzduší má vliv na zhoršení genetických vlastností spermií, konkrétně na integritu chromatinu, tedy komplexu DNA a některých proteinů. Potvrdil to výzkum českých vědců, jehož výsledky na dnešní tiskové konferenci Rady pro životní prostředí Akademie věd ČR v Praze představil vědec Jiří Rubeš.

Výzkum českých vědců: Vitamín C možná pomůže v léčbě některých vzácných nádorů

Kyselina askorbová, neboli vitamín C, možná pomůže k léčbě některých vzácných druhů těžce léčitelných nádorů spojených s endokrinními žlázami. Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, prokázal, že nádory s určitými mutacemi na vitamín reagují citlivě. Akademie věd ČR (AV) o tom informovala v tiskové zprávě.

Lidstvo dostalo varování před změnami klimatu, ale 30 let jej ignoruje, kritizuje prestižní týdeník

NÁZOR - Před třiceti lety dostali obyvatelé Země oficiální upozornění, že čelí hrozbě bezprecedentního rozměru, připomíná editorial serveru The Observer. Renomovaný britský týdeník dodává, že v srpnu 1990 bylo potvrzeno, že emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které do atmosféry vypouštějí továrny a dopravní prostředky spalující fosilní paliva, povedou k budoucí změně klimatu.

"Blikající" nanokrystaly mají velký potenciál, jev objevila česká vědkyně

Neobvyklé vlastnosti miniaturních krystalů oxidu titaničitého objevila vědkyně Eliška Materna Mikmeková z Akademie věd ČR (AV). "Blikající" nanokrystaly by podle vědců mohly v budoucnu přispět například k levné výrobě metanu a dalších paliv. Vědkyně ve spolupráci s týmem z americké Rutgers University pokračuje v jejich zkoumání. Akademie věd o tom ČTK informovala v tiskové zprávě.

Projekt Restart-19: Německo třemi koncerty otestovalo koronavirová opatření

V Německu dnes uspořádali tři koncerty, jimiž chtěli vědci z univerzity v Halle ověřit, jaká opatření jsou vhodná pro obnovu podobných akcí. V rámci projektu Restart-19 se dobrovolníci zúčastnili v Lipsku tří koncertů německého zpěváka Tima Bendzka, přičemž na každém z nich panovaly pro návštěvníky trochu jiné podmínky.

Grónské ledovce jsou oteplováním zničené. Už se neobnoví, tvrdí studie

Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování.

Vědci chtějí zjistit, nakolik se krávy podílí na globálním oteplování

Jedním ze zdrojů skleníkových plynů, které se podílejí na globálním oteplování planety, jsou i stáda dobytka, která ročně vypouštějí do atmosféry miliony tun metanu. Přesnější představu o tom, kolik metanu z trávicího traktu krav uniká, chtějí vědci získat pomocí satelitu, který má na oběžnou dráhu vyrazit v roce 2022. Testovacím územím bude Nový Zéland, napsal britský list The Times.

Vědci se zaměřili na studium rakoviny. Zjistili, že k úspěšné léčbě stačí málo

Rakovina prsu je nejčastějším onemocněním žen a celosvětově její výskyt stále stoupá. V České republice onemocní zhruba 6000 žen ročně a zemře kolem dvou tisíc. Prevence neexistuje, a proto je důležité podstupovat mamografické vyšetření, aby mohl být nádor včas odhalen. Dlouhodobá studie ukázala, že včasný screening může zachránit mnoho životů.

Průlom v testování na covid-19. Belgická univerzita vyzkouší novou metodu

Belgie od září zahájí zkušební testování na koronavirus, které má pomoci výrazně zvýšit počet provedených testů a zkrátit čekání na jejich výsledky. Univerzita v Lutychu bude na desítkách tisíc studentů zkoušet, jak spolehlivé jsou domácí testy pracující se vzorkem slin. Experti tvrdí, že jejich nižší spolehlivost proti současným testům může jít částečně kompenzovat opakovaným testováním.

Po uzdravení lze opět mít pozitivní test na koronavirus. Vědci zatím netuší proč

Úřady v čínském městě Ťing-čou dnes informovaly o případu místní ženy, která před šesti měsíci prodělala nemoc covid-19 a o víkendu měla znovu pozitivní test na koronavirus. Podobné případy už byly zdokumentovány i ve Spojených státech. Vědci dál hledají odpověď na otázku, jak dlouho může lidem po překonání koronavirové nákazy vydržet imunita.

"Úlovek" olomouckých přírodovědců: Na Borneu objevili nejmenší druh hvězdnatky

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo zřejmě nejmenší druh hvězdnatky. Pojmenovali ji Thismia minutissima, hvězdnatka nejmenší. Rostlina má unikátní vzhled a nepodobá se žádným druhům hvězdnatek rostoucím na Borneu i v jiných částech světa. Přírodovědci si drobné rostliny všimli díky zářivě bílému stonku.