Vědci

Výzkum českých vědců: Vitamín C možná pomůže v léčbě některých vzácných nádorů

Lidstvo dostalo varování před změnami klimatu, ale 30 let jej ignoruje, kritizuje prestižní týdeník

NÁZOR - Před třiceti lety dostali obyvatelé Země oficiální upozornění, že čelí hrozbě bezprecedentního rozměru, připomíná editorial serveru The Observer. Renomovaný britský týdeník dodává, že v srpnu 1990 bylo potvrzeno, že emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které do atmosféry vypouštějí továrny a dopravní prostředky spalující fosilní paliva, povedou k budoucí změně klimatu.

"Blikající" nanokrystaly mají velký potenciál, jev objevila česká vědkyně

Neobvyklé vlastnosti miniaturních krystalů oxidu titaničitého objevila vědkyně Eliška Materna Mikmeková z Akademie věd ČR (AV). "Blikající" nanokrystaly by podle vědců mohly v budoucnu přispět například k levné výrobě metanu a dalších paliv. Vědkyně ve spolupráci s týmem z americké Rutgers University pokračuje v jejich zkoumání. Akademie věd o tom ČTK informovala v tiskové zprávě.

Projekt Restart-19: Německo třemi koncerty otestovalo koronavirová opatření

V Německu dnes uspořádali tři koncerty, jimiž chtěli vědci z univerzity v Halle ověřit, jaká opatření jsou vhodná pro obnovu podobných akcí. V rámci projektu Restart-19 se dobrovolníci zúčastnili v Lipsku tří koncertů německého zpěváka Tima Bendzka, přičemž na každém z nich panovaly pro návštěvníky trochu jiné podmínky.

Grónské ledovce jsou oteplováním zničené. Už se neobnoví, tvrdí studie

Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování.

Vědci chtějí zjistit, nakolik se krávy podílí na globálním oteplování

Jedním ze zdrojů skleníkových plynů, které se podílejí na globálním oteplování planety, jsou i stáda dobytka, která ročně vypouštějí do atmosféry miliony tun metanu. Přesnější představu o tom, kolik metanu z trávicího traktu krav uniká, chtějí vědci získat pomocí satelitu, který má na oběžnou dráhu vyrazit v roce 2022. Testovacím územím bude Nový Zéland, napsal britský list The Times.

Vědci se zaměřili na studium rakoviny. Zjistili, že k úspěšné léčbě stačí málo

Rakovina prsu je nejčastějším onemocněním žen a celosvětově její výskyt stále stoupá. V České republice onemocní zhruba 6000 žen ročně a zemře kolem dvou tisíc. Prevence neexistuje, a proto je důležité podstupovat mamografické vyšetření, aby mohl být nádor včas odhalen. Dlouhodobá studie ukázala, že včasný screening může zachránit mnoho životů.

Průlom v testování na covid-19. Belgická univerzita vyzkouší novou metodu

Belgie od září zahájí zkušební testování na koronavirus, které má pomoci výrazně zvýšit počet provedených testů a zkrátit čekání na jejich výsledky. Univerzita v Lutychu bude na desítkách tisíc studentů zkoušet, jak spolehlivé jsou domácí testy pracující se vzorkem slin. Experti tvrdí, že jejich nižší spolehlivost proti současným testům může jít částečně kompenzovat opakovaným testováním.

Po uzdravení lze opět mít pozitivní test na koronavirus. Vědci zatím netuší proč

Úřady v čínském městě Ťing-čou dnes informovaly o případu místní ženy, která před šesti měsíci prodělala nemoc covid-19 a o víkendu měla znovu pozitivní test na koronavirus. Podobné případy už byly zdokumentovány i ve Spojených státech. Vědci dál hledají odpověď na otázku, jak dlouho může lidem po překonání koronavirové nákazy vydržet imunita.

"Úlovek" olomouckých přírodovědců: Na Borneu objevili nejmenší druh hvězdnatky

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo zřejmě nejmenší druh hvězdnatky. Pojmenovali ji Thismia minutissima, hvězdnatka nejmenší. Rostlina má unikátní vzhled a nepodobá se žádným druhům hvězdnatek rostoucím na Borneu i v jiných částech světa. Přírodovědci si drobné rostliny všimli díky zářivě bílému stonku.

Matematik Turchin předpověděl nepokoje v USA? Podle některých vědců jde o podvod

Před osmi lety vypočítal vědec Peter Turchin rizika sociálního napětí, která se podle něj objevují každých 50 let. A tak se také stalo: přišla pandemie, policejní násilí a politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jde o kliodynamiku, matematické modelování dynamiky v dějinách.

Dinosaurus měl stejný nádor kosti, jaký dnes trápí člověka

Když vědci v kanadské provincii Alberta v roce 1989 vykopali zkamenělinu dinosaura zvaného centrosaurus, povšimli si těžce deformované kosti na noze. Objev tehdy připsali zahojené zlomenině, z nových poznatků však vyplývá, že se jednalo o nádor kosti - stejný, který dnes postihuje i člověka.

Nova studie: Covid-19 se ve školách patrně šíří snadněji, než se myslelo

Koronavirus se možná šíří snáz v prostředí škol a letních táborů, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze zprávy amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která prozkoumala údaje z nových ohnisek v americkém státě Georgia, napsal zpravodajský server The Guardian.

V Antarktidě byly objeveny nové kolonie tučňáků, díky jejich trusu

Britští vědci zjistili, že v Antarktidě je víc kolonií tučňáků císařských, než se původně předpokládalo. Pomohly jim k tomu dvě věci: satelitní snímky z evropské družice Sentinel-2 a trus těchto ptáků, napsala agentura AP.

Vzývaný lék na koronavirus nefunguje. Profesorka vysvětlila, co zmátlo vědce

NÁZOR - Studie publikovaná koncem července v prestižním vědeckém časopise Nature, potvrzuje předchozí zjištění, že antimalarikum hydroxychlorochin ani chlorochin samotný nebrání viru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, replikovat se v plicních buňkách. V komentáři pro server The Conversation situaci rozebrala profesorka Katherine Seley-Radtkeová, biochemička z Marylandské univerzity.

Výbuch v Bejrútu mohla způsobit i malá část chemikálie, říká český vědec

Rozsah úterního výbuchu v libanonské metropoli Bejrútu mohla způsobit i malá část z 2750 tun dusičnanu amonného uskladněných v tamním přístavu. Síla výbuchu tisíců tun chemikálie by byla srovnatelná s malou atomovou bombou. ČTK to dnes řekl Petr Holzhauser z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Roušky nás odnaučily dotýkat se pořád tváře, prokázala studie

Čínská studie ukazuje, že povinné nošení roušek pomáhá v tom, abychom si nesahali rukama na tvář: oči, nos a ústa mohou být cestou, kudy se do těla dostane virus, píše italský deník Corriere della Sera.

ITER: Druhý nejdražší projekt světa, na kterém se podílí i Česko, může odvrátit energetickou krizi

Na jihu Francie začala na konci července montáž Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). Po Mezinárodní kosmické stanici (ISS) jde o druhý nejdražší vědecký projekt v historii lidstva, který může odvrátit energetickou krizi hrozící v příštích letech. Ta by podle studie ČEPS a Ministerstva průmyslu a obchodu mohla například Česku hrozit už za deset let.

Jak se pilo v karanténě? Výzkum dospěl k zajímavým zjištěním

NÁZOR - Pozornost vědců, kteří zkoumají pijácké zvyky populace, se v poslední době zaměřila na to, jak karanténa ovlivňuje míru konzumace alkoholu, konstatují socioložka Emily Nichollsová a psycholog Dominic Conroy v komentáři pro server The Conversation. Odborníci z University od Portsmouth a University of East London rozebrali dopady březnového uzavření britských hospod - nedílné součásti života Britů - v rámci koronavirové karantény.

Koronavirus může zásadně ovlivnit další vývoj planety, soudí vědci

NÁZOR - Koronavirus je velkým globálním otřesem, který převrátil naše životy vzhůru nohama, konstatují geoložky Rachel Holmesová a Alice Fugagnoliová a paleobiolog Jan Zalasiewicz v komentáři pro server The Conversation. Pokládají ale otázku, jak lze pandemii hodnotit z hlediska miliard let vývoje Země.