Lidstvo dostalo varování před změnami klimatu, ale 30 let jej ignoruje, kritizuje prestižní týdeník

NÁZOR - Před třiceti lety dostali obyvatelé Země oficiální upozornění, že čelí hrozbě bezprecedentního rozměru, připomíná editorial serveru The Observer. Renomovaný britský týdeník dodává, že v srpnu 1990 bylo potvrzeno, že emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které do atmosféry vypouštějí továrny a dopravní prostředky spalující fosilní paliva, povedou k budoucí změně klimatu.

Nová norma

Tající ledovce, vzestup hladiny moří a stále větší počet extrémních klimatických jevů se stanou normou současného století, pokud nebude podniknuta příslušná akce, zmiňuje týdeník závěry autorů první zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)  

IPCC byl založen v roce 1988, načež pověřil vědce, aby posoudili, zda je klimatická změna skutečná možnost a pokud ano, co ji způsobuje, nastiňuje editorial. Doplňuje, že následná zpráva ze srpna 1990 dospěla k závěru, že hrozba je skutečná a za hlavní příčinu globálního oteplování označila spalování ropy, plynu a uhlí.

Vědci tehdy varovali, že bez omezení spalování těchto paliv poroste v 21. století průměrná teplota na planetě o 0,3 °C za dekádu, což povede k pohromě, poukazuje The Observer. Zdůrazňuje, že o třicet let později je zjevné, že lidstvo tyto závěry bezohledně ignoruje.

"Fosilní paliva stále dodávají 80 % světové energie, úroveň oxidu uhličitého v atmosféře nadále roste a globální teploty neustále stoupají," píše renomovaný týdeník. Odkazuje na statistiku britské meteorologické služby, podle které v prvním desetiletí po zveřejnění zmíněné zprávy vzrostla globální teplota o 0,14 °C a v následujících dvou dekádách rostla o 0,2 °C.  

Do konce století může podle vědců globální teplota stoupnout až o 3 °C, poroste-li současným tempem, upozorňuje prestižní server. Deklaruje, že dopad pro planetu by byl katastrofální.

The Observer v minulém týdnu přinesl zprávu, že přehřátá planeta přišla již o závratných 28 bilionů tun ledovcového ledu, což vede k vzestupu hladiny moří, který zrychluje natolik, že naplňuje nejhorší scénáře nastíněné IPCC.

"Nebo si vezměme vlnu veder, které letos zasáhly Sibiř, přinesly lesní požáry, tání permafrostu a invazi hmyzu," pokračuje britský týdeník. Tvrdí, že takové události by byly ve světě s předindustriálními hodnotami oxidu uhličitého v atmosféře nemožné.

Stále je čas

Situace může svádět k obviňování vědců z IPCC za znepokojivý stav věcí, naznačuje The Observer. Pokládá otázku, zda nás vědci nemají v této těžké době lépe vést a přinášet přesnější čísla. Přiznává, že IPCC má své kritiky, kteří nezřídka tvrdí, že je personálně přebujelý a občas neodvádí dobrou práci.

Podle britského serveru je ale třeba být obezřený, pokud někomu přisuzujeme vinu za neschopnost světa postavit se klimatické změně. Vyzdvihuje, že členy IPCC jsou vládní zástupci, kteří ignorují varování vlastních vědců a umožňují společnostem těžícím fosilní paliva lobbovat proti pokusům omezit uhlíkové emise, v důsledku čehož země jako Kanada, Saúdská Arábie nebo Spojené státy blokují veškeré snahy o snížení celosvětové spotřeby fosilních paliv.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

IPCC alespoň svět upozornil na nastávající krizi, která si žádá mimořádně komplexní reakci, kvituje The Observer. "Získat jakoukoliv shodu vědeckých expertů ze 195 zemí lze přirovnat ke zvládnutí podobného počtu divokých koček," dodává.

Díky IPCC alespoň víme o problému, kterému svět nyní čelí, vyzdvihuje editorial. Připomíná, že stejně tak známe přesný objem fosilních paliv, které můžeme ještě spálit, pakliže chceme omezit vzestup globální teploty na relativně bezpečné úrovni 1,5 °C.

Jednotlivé země mají více než rok - do klimatické konferenci OSN v listopadu 2021 - na to, aby oznámily, jak dosáhnou redukce spalování ropy, plynu a uhlí s cílem nepřekročit zmíněnou úroveň globálního oteplování, uvádí The Observer. Konstatuje, že termín je realizovatelný a lze jen doufat v jeho dodržení.

Související

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.
Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování Vědci

Aktuálně se děje

včera

Poslanecká sněmovna

Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Poslanci zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou

Česká fotbalová sága, která započala prakticky koncem března letošního roku, kdy vyšla najevo obří sázkařská aféra, do níž byly namočeny především kluby z Moravy včetně prvoligové Karviné. Ta na to po měsících doplatila tím, že byla jednak Evropskou fotbalovou unií UEFA vyloučena z evropských pohárů, které mohla původně hrát, a poté také z první ligy a spadla tak do druhé. Proti se nejprve chtěla odvolat k Etické komisi Fotbalové asociace ČR (FAČR), ale toto odvolání nakonec stáhla. Zachránila tím tak nejvyšší soutěž pro příští ročník, která bude mít opět sudý počet týmů, tedy tradičních 16. Podle soutěžního řádu Ligové fotbalové asociace (LFA) byl postup do první ligy nejprve nabídnut Táborsku, to však nabídku nepřijalo. Na řadu tak přišel klub Artis Brno. Ten se v pátek naopak rozhodl, že nabídku přijme. Stále to ale nemusí být konečná celého příběhu. Dukla Praha se ale hodlá proti postupu LFA bránit soudní cestou.

včera

NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

včera

Petr Fiala (ODS)

Babiš a Macinka ztrapnili jen sebe, rýpl si expremiér Fiala

Prezident Petr Pavel nakonec nechyběl na neformální večeři lídrů na summitu NATO, ačkoliv Babišova vláda původně chtěla, aby hlava státu na aliančním jednání vůbec nebyla. Není proto divu, že opoziční politici reagují výsměchem na adresu kabinetu. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Španělé se gólem v závěru postarali o poslední Ronaldův zápas na MS. Američané končí

Fotbalový světový šampionát zná další čtvrtfinálovou dvojici, která se vygenerovala z pondělních osmifinálových zápasů. Pyrenejské derby, které bylo po většinu času až příliš opatrné z obou stran, zvládlo lépe Španělsko, když o vítězi rozhodla rychlá kombinace v první minutě nastavení, kterou zakončil úspěšně Merino. Rozhodl tak o tom, že právě proti Španělsku odehrál Cristiano Ronaldo s největší pravděpodobností svůj poslední zápas na MS. Daleko gólovější byl zápas mezi domácími USA a Belgií. Tento duel byl očekáván a hrál se pod rouškou napětí především poté, co vyšlo najevo, že i díky jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem FIFA Giannim Infantinem mohl nastoupit útočník Folarin Balogun, přestože původně kvůli červené kartě ze šestnáctifinále neměl. Ani toto skandální zrušení trestu však Američanům nepomohlo, neboť i díky chybujícímu gólmanovi Freeseovi jasně zvítězila Belgie.

včera

včera

Andrej Babiš si podal ruku s Donaldem Trumpem.

Babiš si podal ruku s Trumpem. Kritika Česka kvůli výdajům se nekonala

Premiér Andrej Babiš (ANO) si ve středu na summitu NATO v turecké Ankaře před zraky fotografů podal ruku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Babiš se snímkem pochlubil na sociální síti. Po konci jednání pak předseda vlády tvrdil, že Česko nebylo kritizováno, protože nesplnilo závazek ohledně výše obranných výdajů. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

7. července 2026 22:01

Obchody byly o svátcích v červenci k dispozici. Podzim nabídne jiný obrázek

Překvapily vás včera či dnes otevřené obchody? I po letech si Češi nejsou jistí tím, kdy je během svátků otevřeno a kdy naopak zavřeno. Kdy se provozovatelé budou opět podřizovat platnému zákonu? Dvakrát je to čeká na podzim. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy