Lidstvo dostalo varování před změnami klimatu, ale 30 let jej ignoruje, kritizuje prestižní týdeník

NÁZOR - Před třiceti lety dostali obyvatelé Země oficiální upozornění, že čelí hrozbě bezprecedentního rozměru, připomíná editorial serveru The Observer. Renomovaný britský týdeník dodává, že v srpnu 1990 bylo potvrzeno, že emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které do atmosféry vypouštějí továrny a dopravní prostředky spalující fosilní paliva, povedou k budoucí změně klimatu.

Nová norma

Tající ledovce, vzestup hladiny moří a stále větší počet extrémních klimatických jevů se stanou normou současného století, pokud nebude podniknuta příslušná akce, zmiňuje týdeník závěry autorů první zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)  

IPCC byl založen v roce 1988, načež pověřil vědce, aby posoudili, zda je klimatická změna skutečná možnost a pokud ano, co ji způsobuje, nastiňuje editorial. Doplňuje, že následná zpráva ze srpna 1990 dospěla k závěru, že hrozba je skutečná a za hlavní příčinu globálního oteplování označila spalování ropy, plynu a uhlí.

Vědci tehdy varovali, že bez omezení spalování těchto paliv poroste v 21. století průměrná teplota na planetě o 0,3 °C za dekádu, což povede k pohromě, poukazuje The Observer. Zdůrazňuje, že o třicet let později je zjevné, že lidstvo tyto závěry bezohledně ignoruje.

"Fosilní paliva stále dodávají 80 % světové energie, úroveň oxidu uhličitého v atmosféře nadále roste a globální teploty neustále stoupají," píše renomovaný týdeník. Odkazuje na statistiku britské meteorologické služby, podle které v prvním desetiletí po zveřejnění zmíněné zprávy vzrostla globální teplota o 0,14 °C a v následujících dvou dekádách rostla o 0,2 °C.  

Do konce století může podle vědců globální teplota stoupnout až o 3 °C, poroste-li současným tempem, upozorňuje prestižní server. Deklaruje, že dopad pro planetu by byl katastrofální.

The Observer v minulém týdnu přinesl zprávu, že přehřátá planeta přišla již o závratných 28 bilionů tun ledovcového ledu, což vede k vzestupu hladiny moří, který zrychluje natolik, že naplňuje nejhorší scénáře nastíněné IPCC.

"Nebo si vezměme vlnu veder, které letos zasáhly Sibiř, přinesly lesní požáry, tání permafrostu a invazi hmyzu," pokračuje britský týdeník. Tvrdí, že takové události by byly ve světě s předindustriálními hodnotami oxidu uhličitého v atmosféře nemožné.

Stále je čas

Situace může svádět k obviňování vědců z IPCC za znepokojivý stav věcí, naznačuje The Observer. Pokládá otázku, zda nás vědci nemají v této těžké době lépe vést a přinášet přesnější čísla. Přiznává, že IPCC má své kritiky, kteří nezřídka tvrdí, že je personálně přebujelý a občas neodvádí dobrou práci.

Podle britského serveru je ale třeba být obezřený, pokud někomu přisuzujeme vinu za neschopnost světa postavit se klimatické změně. Vyzdvihuje, že členy IPCC jsou vládní zástupci, kteří ignorují varování vlastních vědců a umožňují společnostem těžícím fosilní paliva lobbovat proti pokusům omezit uhlíkové emise, v důsledku čehož země jako Kanada, Saúdská Arábie nebo Spojené státy blokují veškeré snahy o snížení celosvětové spotřeby fosilních paliv.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

IPCC alespoň svět upozornil na nastávající krizi, která si žádá mimořádně komplexní reakci, kvituje The Observer. "Získat jakoukoliv shodu vědeckých expertů ze 195 zemí lze přirovnat ke zvládnutí podobného počtu divokých koček," dodává.

Díky IPCC alespoň víme o problému, kterému svět nyní čelí, vyzdvihuje editorial. Připomíná, že stejně tak známe přesný objem fosilních paliv, které můžeme ještě spálit, pakliže chceme omezit vzestup globální teploty na relativně bezpečné úrovni 1,5 °C.

Jednotlivé země mají více než rok - do klimatické konferenci OSN v listopadu 2021 - na to, aby oznámily, jak dosáhnou redukce spalování ropy, plynu a uhlí s cílem nepřekročit zmíněnou úroveň globálního oteplování, uvádí The Observer. Konstatuje, že termín je realizovatelný a lze jen doufat v jeho dodržení.

Související

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.
Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování Vědci

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 3 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 4 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 9 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy