Vědci

Jsou toalety opravdu špinavé? Vědci rozsekli největší mýty a radí, co rozhodně nedělat

Bouřetřesení? Vědci prokázali nový jev, spojují se při něm dva ničivé živly

Vědci na Floridě se zabývají možnými souvislostmi mezi dvěma přírodními živly, zemětřesením a hurikánem. Podle agentury AP pokládají za prokázané, že pohyby mořských mas během silných bouří vyvolávají otřesy o síle až 3,5 stupně. Nově objevenému jevu dali název bouřetřesení (stormquake). Může prý trvat i několik dní.

Zachrání lidské zdraví prase? Lékaři pracují na podivných pokusech

Od nepaměti lidé a lékaři sní o tom, že bude možné nechat lidem znovu narůst ztracené orgány. Jak ale vysvětluje Science Channel, nejedná se už o žádné sci-fi. Vědci dokonce zaznamenali první úspěch s lidským pacientem.

Zkáza Země začne ve Švýcarsku, nic z nás nezbyde, tvrdí vědec

Uznávaný britský kosmolog a astrofyzik Martin Rees ve své nové knize popisuje hrozivé důsledky, které by mohly způsobit experimenty s urychlovači částic. Země by se například mohla smrsknout v hmotu o velikosti fotbalového hřiště. Pravděpodobnost takové katastrofy je sice malá, hrozba je ale podle Reese také reálná.

Lidstvo na pokraji vyhubení? Nový objev vyděsil vědce

Před 12 800 lety na Zemi dopadl asteroid, který vyhladil velkou část lidstva. Zjistili to nově vědci s tím, že lidé tehdy měli na málo. Mohli zahynout prakticky úplně všichni.

Vědci potěší důchodce. Mají recept, jak se dožít úctyhodného věku

Staří lidé, kteří kolem sebe mají alespoň tři rodinné příslušníky kromě partnera a pravidelně se s nimi stýkají, žijí déle než ti, kdo jsou sami. Přátelé naopak nemají na délku života žádný vliv. Vyplývá to z rozsáhlé studie kanadských vědců.

Vědci objevili 20 nových měsíců Saturnu

Vědci objevili 20 nových měsíců, jež obíhají Saturn, plynný obr je díky tomu planetou s nejvíce měsíci ve sluneční soustavě. Dosud měli odborníci za to, že s počtem 79 měsíců jich má nejvíce Jupiter, s těmi nově objevenými jich ale má Saturn o tři více, informovala agentura Reuters.

Vědci rozluštili další záhadu: Prozkoumali tajemné slané jezero a nestačí se divit

Ve slaném jezeře Mono Lake nacházejícím se v Kalifornii nežijí vůbec žádné ryby. Vědci ale při bližším zkoumání zjistili, že se v něm nachází něco úplně jiného.

Lidstvo radikálně změní jídelníček? Vědci promluvili o škodlivosti masa

NÁZOR - Poslední zasedání Valného shromáždění OSN řešilo především klimatickou krizi a mnoho diskuzí se zaměřovalo na změny v energetickém a dopravním odvětví, které mají zmírnit potenciální katastrofu, připomínají Jess Fanzoová a Mario Herrero. Profesorka z Johns Hopkins University a vedoucí výzkumu zemědělství a potravin v Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation situaci rozebrali v komentáři pro server The Guardian.

Nobelova cena za chemii: Objev tří vědců změnil život snad každého z nás

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino za vývoj lithium-iontových baterií. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Sedmadevadesátiletý John Goodenough je nejstarším laureátem Nobelovy ceny vůbec.

Převratné objevy ve vesmíru: Nobelova cena za fyziku putuje ke třem vědcům

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za svůj příspěvek k pochopení vývoje vesmíru a místa naší planety v něm. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

Vědci jsou znepokojeni. Zničí Zemi Andromeda?

Galaxie Andromeda, která je vedle naší Mléčné dráhy, "snědla" za posledních miliard let několik menších galaxií a astronomové se domnívají, že bychom mohli být další na radě.

Nobelovu cenu za lékařství dostali tři vědci, jejich objev může porazit rakovinu

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupné množství kyslíku a přizpůsobují se tomu. Jména laureátů dnes oznámil stockholmský Karolínský institut.

Vědci zjistili, že cestování časem má jeden zásadní problém. Lidem se líbit nebude

Každý z nás někdy zatoužil vrátit se do minulosti a napravit chybu, kterou učinil, nebo se podívat do budoucnosti a zjistit, kam se bude dále ubírat vývoj lidstva. Podle vědců není cestování časem ale není tak nedostižné, jak si lidé myslí. Jediný problém je v tom, že cesty do minulosti zřejmě nejsou tak reálné, jako cestování do budoucnosti.

Rozsáhlé požáry děsí svět. Vědci přišli s unikátní "vakcínou"

Vědec Eric Appel ze Stanfordské univerzity vytvořil sprejový gel, který funguje jako vakcína proti požáru. Nová tekutina podobná gelu, která se drží na vegetaci celé měsíce, by mohla být novým způsobem, jak zabránit požárům přírody.

Hluk na pracovišti? Dopady na zdraví jsou devastující, varují experti

Hlasitá mluva nebo neustálé telefonáty mají sice jen malou intenzitu, ale jako narušitelé pozornosti jsou mimořádně nepříjemné a mohou vyvolávat nesoustředěnost, stres, únavu, nehody a snížení výkonu.

Kam zmizí voda? Vědci varují před vysycháním řek a jezer

Nadměrná spotřeba vody může způsobit, že významná část řek a jezer vyschne už v polovině tohoto století. Varovala před tím zpráva mezinárodního vědeckého týmu.

Vyhladí lidstvo nemoc nebo radiace? Děsivý scénář

Zemi hrozí řada nebezpečí. Některá jsou více reálné, jiná méně. Pokud ale chceme spekulovat na vědecké bázi, je potřeba si prvně stanovit, které hrozby jsou skutečné reálné. Na ty upozornil server The Telegraph.

Vědci objasnili původ ženského orgasmu, pomohl experiment s králíky

Ženský orgasmus je nejspíš pozůstatkem evolučně překonaného mechanismu, který u savců při sexuálním vyvrcholení spouštěl ovulaci, a tím pádem i zvyšoval pravděpodobnost početí. K tomuto závěru dospěli američtí vědci, kteří pomocí experimentu s podáváním antidepresiv králíkům dospěli k závěru, že právě orgasmus mohl pomáhat při uvolňování vajíček z vaječníků během pohlavního styku.

Objev českých vědců: Nová sloučenina efektivněji rozloží bojové chemické látky

Nová látka, tzv. nanokompozit, by mohla ve srovnání s používanými komerčně dostupnými materiály několikanásobně účinněji rozložit bojové chemické látky jako novičok nebo sarin i insekticidy, tedy přípravky určené k hubení hmyzu. Na vývoji nanokompozitu se podíleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) a Ústavu anorganické chemie AV ČR, dalších českých institucí a z univerzity ve švédské Uppsale.