Klimatické změny v Arktidě: Sněží příliš moc, vědci mají strach o ekosystém

V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. V důsledku zemřela řada živočichů a sníh někde také zahubil původní rostlinstvo, napsal italský deník La Repubblica.

Bylo to prostě příliš mnoho sněhu, i když mluvíme o Arktidě, jedné z nejchladnějších oblastí světa. Na vině jsou klimatické změny, které vyvolávají nárůst četnosti extrémních jevů. A to nejen zvyšování teploty, ale také ničivých uragánů, vydatných srážek, delších období sucha a samozřejmě také výraznějšího sněžení.

Svědčí o tom i dění kolem severního pólu. Tým vědců z Aarhuské univerzity v Dánsku nyní uvedl, že loňský rok byl v Arktidě obdobím výjimečného sněžení a že důsledky tohoto jevu tamní ekosystém výrazně postihly.

Ekosystém v Arktidě je bez ohledu na nízké teploty velmi bohatý: vyskytují se zde četné živočišné a rostlinné druhy, které se v průběhu doby dokonale přizpůsobily životu v extrémních podmínkách.

Situace se však nyní velmi rychle mění. Teploty v regionu stejně jako v ostatním světě vzrostly a ledu ubývá. Zároveň se prohloubily změny klimatu a zvýšilo se nebezpečí extrémních jevů. A přestože se lidé naučili víceméně předvídat dlouhodobé změny, je jen velmi málo známé o skutečném dopadu extrémních jevů na arktický ekosystém.

V roce 2018 jsme mohli pozorovat další extrémní léto. Ovšem v novém smyslu. Veřejnost se dlouho soustřeďovala na globální oteplování a zvláště na úbytek polárních ledovců, ale nyní jsme mohli sledovat jiný jev, totiž zvyšování hojnosti srážek v letních měsících a prohloubení proměnlivosti klimatu. To mělo vliv například na ekosystém v severním Grónsku, kde drasticky klesla reprodukce živočišných a rostlinných druhů - nejvíce za posledních 20 let. Jen málo zvířat a rostlin se dokázalo množit, a to právě kvůli hojnému a vytrvalému sněžení.

Klimatické změny se tedy neomezují na globální oteplování, ale jsou mnohem složitějším jevem. Globálně sice teploty rostou, ale lokálně se více projevují extrémní jevy, které jsou někdy v rozporu s obecným trendem. Vzpomeňme si, jak si americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 stěžoval na tuhou zimu předpovídanou na Nový rok a vyjádřil přání, aby se víc projevilo "staré dobré globální oteplování" a byly tak nižší účty za topení.

Jeden rok, kdy se snížila reprodukce živočišných a rostlinných druhů, není sám o sobě tak dramatickým jevem, ani pokud jde o druhy, jimž hrozí vyhynutí. Znepokojivé však je, že dění z roku 2018 se může v budoucnu opakovat. Větší výkyvy klimatu mohou vést k tomu, že se četné arktidské druhy dostanou na hranice schopnosti přežít. Studie dánských vědců ukazuje, že klimatické změny přesahují "pouhé" oteplování a že ekosystémy mohou být zatím vzácnými, avšak extrémními jevy tvrdě postiženy.

Související

Více souvisejících

arktida Sněžení Klimatické změny globální oteplování Vědci Příroda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy