Co tají vědci zabývající se životním prostředím? Z Washingtonu zní rázný apel

NÁZOR - Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa se nemůže uchylovat k záměrnému ignorování důležitých vědeckých poznatků. S tímto apelem vystoupil editorial vlivného serveru Washington Post.

Nebezpečný plán

Deník New York Times minulé pondělí přinesl zprávu, že americký Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA) rozšiřuje svůj návrh, aby ze svého rozhodovacího procesu vyřadil klíčové vědecké výzkumy, upozorňuje editorial. Připouští, že Trumpova administrativa sice rychle vydala prohlášení, že zpráva obsahuje řadu nepřesností a ujistila, že EPA hodlá na kvalitní vědu nadále spoléhat, navržený plán přesto server označuje za nebezpečný.

"Základní otázka zní, nakolik musí vědci data přinášet veřejně, aby je EPA ve svých studiích považovala za důvěryhodná," pokračuje washingtonský deník. Vysvětluje, že průmyslové skupiny a protivědecká klika, která věří, že globální oteplování a znečištění ovzduší jsou mírné, si dlouhé roky stěžují, že hlavní federální regulační úřady vycházejí ze studií, které část důležitých dat utajují.

Uvedeným skupinám jsou trnem v oku především dvě velké studie Harvardské univerzity a Americké společnosti pro výzkum rakoviny, které jasně spojují znečištění ovzduší s předčasnými úmrtími, deklaruje renomovaný server. Zdůrazňuje přitom, že utajování některých dat při publikaci studií v prestižních recenzovaných časopisech je standardní praxí, protože mohou obsahovat informace o zdraví, bydlišti, povolání či podnikání konkrétních osob a bez příslušných dohodách o anonymizaci bylo pro vědce těžší je získat.

EPA pod Trumpem loni omezila význam, který přikládá studiím tajícím taková data, uvádí vlivný deník. Doplňuje, že podle nedávno zveřejněných zpráv má EPA v budoucnu svá regulační opatření zakládat pouze na těch vědeckých datech a modelech, které jsou veřejné dostupné, aby je šlo dostatečně nezávisle ověřit a analyzovat.

Neodůvodněná nedůvěra  

Jedním z důvodů pro znepokojení je podle washingtonského serveru to, že návrh zjevně rozšiřuje rozsah výzkumů, které lze z podkladů pro rozhodnutí EPA vyloučit, prakticky na všechny studie a navíc se objevuje možnost, že nové požadavky na vědecký výzkum budou aplikovány i ty regulace týkající se znečišťování vody a ovzduší, které již EPA schválil, což by mohlo vést k zrušení mnohých omezení vydaných na základě uznávaných vědeckých prací.

"To je obzvláště znepokojivé, pokud by byly za nepoužitelné prohlášeny studie dokumentující, řekněme, nebezpečí olovem napuštěného prachu a rtuťového spadu z uhelných elektráren," varuje editorial. Přiznává však, že EPA odmítá, že by konečný návrh byl tak přísný a ohrozil již zavedená pravidla.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Minulé pondělí zveřejněný návrh skutečně naznačuje, že úřad může zvažovat měkčí formu této politiky, připouští Washington Post. Dodává, že stále ale není jasné, proč by měl být nutný jakýkoliv odklon od politiky z éry Trumpova předchůdce Baracka Obamy.

I méně restriktivní verze nové politiky EPA by totiž od vědců a federálních úřadů vyžadovala, aby vynakládali ohromné množství času a peněz na anonymizaci získaných dat pro jejich veřejnou publikaci, a tím zajistili, že americká vláda bude moci využít vědeckého poznání k ochraně zdraví populace, upozorňuje renomovaný deník. Podotýká, že to vše navíc vnáší neodůvodněnou nedůvěru vůči práci expertů.

Míra, kdy je skepse zdravá, byla dávno překročena a nyní jde jen o "trollení" vědců a zpochybňování zjištění, které by zainteresované strany chtěly ignorovat či popřít, deklaruje prestižní server. Nabádá EPA, aby při finalizaci svých nových pravidel neučinila ze záměrné slepoty svou politiku.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.
Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování Vědci USA (Spojené státy americké) životní prostředí

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 48 minutami

Barrandovský most

U Barrandovského mostu se zřítila betonová plastika

Policisté se od dnešního rána zabývají incidentem v bezprostředním okolí Barrandovského mostu v Praze. Částečně se tam totiž zřítila betonová plastika. Událost se obešla bez zranění, ačkoliv sutiny spadly na vozovku a přilehlou cyklostezku. 

před 1 hodinou

Prezident Trump

Proč Trump označuje volební systém za katastrofální? Nesmířil se s prohrou a chystá se na další drtivou porážku

Americký prezident Donald Trump ve svém televizním projevu prohlásil, že jeho záměrem není oslabit důvěru ve volební proces, vzápětí však udělal vše pro to, aby Američany přesvědčil, že hlasování v zemi je zmanipulované. Během svého sedmadvacetiminutového vystoupení přirovnal Spojené státy k zemím třetího světa a volební systém označil za katastrofálně zranitelný. Podle kritiků a demokratických představitelů však tato rétorika neslouží k nápravě systému, ale k přípravě argumentů před nadcházejícími kongresovými volbami, v nichž republikánům hrozí ztráta většiny.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Bílý dům zveřejnil dokumenty, které měly potvrdit Trumpova slova o Číně. Nepotvrzují vůbec nic

Americký prezident Donald Trump během svého projevu z Bílého domu předestřel pět zásadních bodů, kterými se snažil doložit nefunkčnost celého aparátu. Tvrdil například, že Čína získala osobní údaje o stovkách milionů amerických voličů a že se aktivně snažila poškodit jeho politickou pozici. Dále varoval před zranitelností sčítacích přístrojů a registrací obrovského množství neoprávněných osob či zemřelých. Všechny tyto domnělé podvody pak měla před hlavou státu záměrně tajit samotná zpravodajská komunita.

před 2 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu v rámci pokračujícího boje o kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Podle prohlášení amerického ústředního velitelství Centcom je cílem těchto operací oslabení íránských vojenských kapacit. Souběžně s leteckými údery americké síly v rámci námořní blokády íránských přístavů obsadily jedno z plavidel a odklonily tři komerční lodě, které se pokusily blokádu prorazit.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Američané Trumpově teorii o ukradených volbách nevěří. Jeho projev byl plný dávno vyvrácených tvrzení

Televizní projev Donalda Trumpa nepřinesl zásadní nová fakta, mohl by se však stát klíčovým momentem, který naznačuje jeho strategii pro nadcházející kongresové volby. Prezident se v něm zaměřil na údajné hrozby v americkém volebním systému, což kritici vnímají jako přípravu půdy pro případné zpochybnění budoucích volebních výsledků v případě neúspěchu jeho strany.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda

Ministerstva vnitra a obrany prověří současné právní předpisy v oblasti krizové a obranné legislativy a navrhnou konkrétní změny zákonů vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Úkol do jednoho roku provést tuto revizi zákonů uložila vláda ministrům na pondělním zasedání. Projednala také připravené memorandum, které má podpořit výstavbu dalších malých modulárních reaktorů v Česku. 

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové

Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Sergej Lavrov

Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí

Ruské ministerstvo obrany 3. července letošního roku zveřejnilo záběry svých vojáků vyvěšujících ruské vlajky v různých částech centra města Kosťantynivka na východní Ukrajině s tvrzením, že nad ním získalo plnou kontrolu. Toto prohlášení se však ukázalo jako nepravdivé. Nedávno zveřejněné videonahrávky, svědectví ukrajinských vojáků i nezávislé mapování frontové linie totiž potvrzují, že ukrajinské síly v městských částech nadále kladou odpor.

včera

Letadla, ilustrační foto

Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata

Nový digitální hraniční systém Evropské unie, známý jako Entry-Exit System, se potýká s dalšími komplikacemi. Poté, co byl po čtyřech letech odkladů spuštěn 10. dubna, čelí cestující na hranicích dlouhým frontám kvůli snímání obličejů a braní otisků prstů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navíc přiznala, že systém má stále nevyřešené technické problémy a vyžaduje ještě mnoho práce.

včera

Jaroslav Foldyna

Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení

Policie prověřuje poslance Jaroslava Foldynu, kterého nedávno vykázala ze společného bydliště v Děčíně, kvůli podezření z dlouhodobého týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí. O zahájení úkonů trestního řízení vůči jedné fyzické osobě informoval děčínský žalobce Lukáš Otipka z Okresního státního zastupitelství v Děčíně.

včera

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

včera

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy