Co tají vědci zabývající se životním prostředím? Z Washingtonu zní rázný apel

NÁZOR - Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa se nemůže uchylovat k záměrnému ignorování důležitých vědeckých poznatků. S tímto apelem vystoupil editorial vlivného serveru Washington Post.

Nebezpečný plán

Deník New York Times minulé pondělí přinesl zprávu, že americký Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA) rozšiřuje svůj návrh, aby ze svého rozhodovacího procesu vyřadil klíčové vědecké výzkumy, upozorňuje editorial. Připouští, že Trumpova administrativa sice rychle vydala prohlášení, že zpráva obsahuje řadu nepřesností a ujistila, že EPA hodlá na kvalitní vědu nadále spoléhat, navržený plán přesto server označuje za nebezpečný.

"Základní otázka zní, nakolik musí vědci data přinášet veřejně, aby je EPA ve svých studiích považovala za důvěryhodná," pokračuje washingtonský deník. Vysvětluje, že průmyslové skupiny a protivědecká klika, která věří, že globální oteplování a znečištění ovzduší jsou mírné, si dlouhé roky stěžují, že hlavní federální regulační úřady vycházejí ze studií, které část důležitých dat utajují.

Uvedeným skupinám jsou trnem v oku především dvě velké studie Harvardské univerzity a Americké společnosti pro výzkum rakoviny, které jasně spojují znečištění ovzduší s předčasnými úmrtími, deklaruje renomovaný server. Zdůrazňuje přitom, že utajování některých dat při publikaci studií v prestižních recenzovaných časopisech je standardní praxí, protože mohou obsahovat informace o zdraví, bydlišti, povolání či podnikání konkrétních osob a bez příslušných dohodách o anonymizaci bylo pro vědce těžší je získat.

EPA pod Trumpem loni omezila význam, který přikládá studiím tajícím taková data, uvádí vlivný deník. Doplňuje, že podle nedávno zveřejněných zpráv má EPA v budoucnu svá regulační opatření zakládat pouze na těch vědeckých datech a modelech, které jsou veřejné dostupné, aby je šlo dostatečně nezávisle ověřit a analyzovat.

Neodůvodněná nedůvěra  

Jedním z důvodů pro znepokojení je podle washingtonského serveru to, že návrh zjevně rozšiřuje rozsah výzkumů, které lze z podkladů pro rozhodnutí EPA vyloučit, prakticky na všechny studie a navíc se objevuje možnost, že nové požadavky na vědecký výzkum budou aplikovány i ty regulace týkající se znečišťování vody a ovzduší, které již EPA schválil, což by mohlo vést k zrušení mnohých omezení vydaných na základě uznávaných vědeckých prací.

"To je obzvláště znepokojivé, pokud by byly za nepoužitelné prohlášeny studie dokumentující, řekněme, nebezpečí olovem napuštěného prachu a rtuťového spadu z uhelných elektráren," varuje editorial. Přiznává však, že EPA odmítá, že by konečný návrh byl tak přísný a ohrozil již zavedená pravidla.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Minulé pondělí zveřejněný návrh skutečně naznačuje, že úřad může zvažovat měkčí formu této politiky, připouští Washington Post. Dodává, že stále ale není jasné, proč by měl být nutný jakýkoliv odklon od politiky z éry Trumpova předchůdce Baracka Obamy.

I méně restriktivní verze nové politiky EPA by totiž od vědců a federálních úřadů vyžadovala, aby vynakládali ohromné množství času a peněz na anonymizaci získaných dat pro jejich veřejnou publikaci, a tím zajistili, že americká vláda bude moci využít vědeckého poznání k ochraně zdraví populace, upozorňuje renomovaný deník. Podotýká, že to vše navíc vnáší neodůvodněnou nedůvěru vůči práci expertů.

Míra, kdy je skepse zdravá, byla dávno překročena a nyní jde jen o "trollení" vědců a zpochybňování zjištění, které by zainteresované strany chtěly ignorovat či popřít, deklaruje prestižní server. Nabádá EPA, aby při finalizaci svých nových pravidel neučinila ze záměrné slepoty svou politiku.

Související

Evropská unie

Změny počasí mohou počkat. Evropská komise odložila klimatický zákon

Evropská komise nebude ve středu představovat dlouho očekávaný návrh na ukotvení nového klimatického cíle EU pro rok 2040, jak dnes potvrdila její mluvčí Anna-Kaisa Itkonen. Přestože se původně očekávalo, že Komise zveřejní novelu klimatického zákona společně se strategií pro dekarbonizaci evropského průmyslu, nakonec k tomu nedojde.

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování Vědci USA (Spojené státy americké) životní prostředí

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 37 minutami

Donald Trump

Trump připustil vážný problém pro americkou ekonomiku. Sliboval něco docela jiného

Americký akciový trh se nadále propadá a prezident Donald Trump poprvé připustil možnost recese. Tato slova představují výrazný odklon od jeho dřívějších slibů o „zlaté éře“ pro všechny Američany. Navzdory nepříznivému vývoji však Trump stále tvrdí, že do USA „vrací bohatství“ a recese může být jakýmsi přechodným obdobím. 

před 1 hodinou

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

před 1 hodinou

Călin Georgescu

Rumunsko rozhodlo, Georgescu prezidentem nebude. Bouří se i Elon Musk

Rumunský volební úřad zablokoval prezidentskou kandidaturu krajně pravicového politika Calina Georgescua, který ovládl první kolo voleb už v prosinci. Jeho vítězství však následně anuloval ústavní soud. Georgescu čelí trestnímu stíhání kvůli podezření z podvratné činnosti a jeho spolupracovníci jsou spojováni s údajnou snahou o státní převrat. Policie této skupině zabavila zbraně, zlato a hotovost.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

Zelenskyj se poprvé od hádky s Trumpem sejde s americkou delegací. Chce navrhnout příměří s Ruskem

Kyjev plánuje během jednání s americkými představiteli v Saúdské Arábii navrhnout letecké a námořní příměří s Ruskem, uvedl ukrajinský činitel podle The Guardian. K jednáním, která se uskuteční v úterý, se připojí i prezident Volodymyr Zelenskyj, který má dorazit do Rijádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy