Vědci

500 let od úmrtí génia: Leonardo da Vinci byl gay, heretik a nejzvídavější člověk v dějinách

Ukrývají myši tajemství lidského zdraví? Vědci se pustili do unikátního projektu

Do roku 2025 vědci chtějí popsat všech 22.500 myších genů, v současnosti jich znají 7000. Myši mají většinu genů společných s lidmi a díky jejich výzkumu dokázali vědci odhalit například gen zodpovědný za degeneraci sítnice nebo mechanismus způsobující vývoj zubní skloviny.

Peníze nejsou vše? Naopak, zjistila studie

Říká se, že peníze nejsou vše a nelze si za ně vše koupit. Podle vědců to není tak úplně pravda. Peníze hrají důležitou roli při určování vyhlídek na život dítěte. Ukázala to rozsáhlá studie, která zjistila, že příjmy domácností mají významný dopad na vše od dětských poznávacích a vzdělávacích výsledků, až po jejich sociální rozvoj a fyzické zdraví.

Průlom v medicíně: Na univerzitě v Tel Avivu "vytiskli" srdce i s cévním systémem

Vědci z univerzity v Tel Avivu dnes ukázali prototyp kompletního srdce vytvořeného z kolagenu a dalších biologických molekul s pomocí tiskárny 3D. Výsledek své práce označili za významný pokrok v léčbě kardiovaskulárních chorob a prevence obranné reakce organismu po transplantaci. Informovala o tom agentura AFP.

Dokáže někdo přežít beze spánku? Vědci učinili pokus a zveřejnili překvapivé výsledky

Někdo spí v posteli, jiný za letu nebo v noře. Existuje ale na světě nějaký tvor, který dokáže nespat a přesto žít plnohodnotný život? Podle nové studie ne. Nikdo ale neví proč.

Tvrzení, že se naše děti dožijí vyššího věku, je nesmysl. Maximální hranici už nepřekonáme

Dlouhé roky se spekulovalo o tom, jak vysokého věku se lidé mohou dožít v budoucnu. Podle amerických vědců je ale už nyní jasné, že o mnoho let více, než se dožíváme nyní, to nebude.

Vědci žádají veřejnost o pomoc. Potřebují vybrat jméno

Trojice amerických vědců žádá veřejnost o pomoc s výběrem jména pro malou planetku na okraji sluneční soustavy. Vědcům je známa pod označením 2007 OR10 již téměř 12 let, zatím se však nerozhodli, jak ji nazývat. Vesmírný objekt má zhruba poloviční velikost oproti Plutu, je to tedy největší zatím nepojmenované těleso ve sluneční soustavě, informoval list The New York Times.

Planeta opic realitou? V Číně implantovali makakům gen lidského mozku

Čínští vědci upravili embrya jedenácti pokusných opic, kterým implantovali gen považovaný za důležitý pro vývoj lidského mozku. Pokus se uskutečnil v rámci studie evoluce lidské inteligence. Řada vědců však výzkum z etických důvodů neschvaluje, informovala agentura AFP.

Cthulhu žije. Vědci objevili na dně oceánu legendární monstrum

Vědci objevili na dně oceánu pozůstatky připomínající mýtického tvora Cthulhu. Díky zachovalé fosilii tak dokázali vytvořit 3D model zvířete, které bylo ve své době postrachem oceánů.

Čiči, haló? Kočky domácí slyší na svá jména, tvrdí vědci

Domácí kočky poznají, když na ně voláte jménem. A je tomu tak i ve chvíli, kdy se snaží předvádět, že na ně neslyší. Vědci ale nezjistili, zda se jedná o jedinečnou reakci, jež nesouvisí přímo s následnou odměnou, píše japonská vědecká revue Scientific Reports.

Tajemství terakotové armády. Vědci nově vyvrátili jeden z tradičních mýtů

Britští vědci vyvrátili teorii, že známá čínská terakotová armáda ze třetího století před naším letopočtem je prvním dokladem použití antikorozní ochrany. Proti rzi měly být podle dlouho platné teorie chráněny bronzové zbraně vojáků střežících hrobku císaře Čchin Š'-chuanga. Vědci ovšem nyní dokázali, že chrom na oštěpech, kopích či mečích je zbytkem ozdobného laku a uchoval se spíše díky dobrému složení půdy.

Ráno moudřejší večera? Lidové pořekadlo je pravdivé, potvrdili vědci

Známe to všichni. Večer si jdeme lehnout s hlavou plnou myšlenek, ráno ale máme problém si na řadu z nich vzpomenout. Dlouhou dobu bylo toto fungování mozku pro odborníky záhadou, nyní se jim ale podařila zapeklitá hádanka vyřešit.

Vědci objevili zázračný lék. Je levný a doma ho má každý

Britští vědci experimentovali s glukózou v plicích a zjistili, že by inhalace cukru mohla pomoci od určitých onemocnění. Poznatky by mohly vést k účinné léčbě astmatu.

Vědci mají dobrou zprávu pro děti narozené v roce 2016. Dožijí se 72 let

Naděje na dožití světové populace vzrostla mezi lety 2000 a 2016 o pět a půl roku. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatímco člověk narozený v roce 2000 mohl očekávat, že se v průměru dožije 66,5 roku, pro narozené v roce 2016 je to už 72 let, uvádí s odkazem na zprávu organizace agentura AFP. Nadále přetrvávají značné rozdíly mezi bohatými a chudými státy a údaje jsou rozdílné i pro muže a ženy.

Vědci spočítali, kdy světu definitivně dojde káva. Své děti už na ni neučte

Káva je jeden z nejoblíbenějších nápojů na světě a není tajemstvím, že je návyková. Odborníci ale už dlouho opatrně varují, že její zásoby nejsou nekonečné a kávovníky jsou na pokraji vymření. Nyní definitivně spočítali, od kdy si lidé budou muset zvykat na život bez kávy.

Pád asteroidu by rozpoutal apokalypsu. Zemi by bičovaly extrémní větry

Srážka asteroidu se Zemí by nemusela pro lidstvo být fatální. I kdyby se jednalo o větší vesmírné těleso, neznamenalo by to automaticky vymření všeho živého na naší planetě. Tu pravou apokalypsu by totiž rozpoutaly až následky takové srážky. Zjistili to modelace britských výzkumníků z Univerzity v Southamptonu.

Jeden z největších historických mýtů: Dinosaury nevyhubil jen dopad asteroidu

Konec éry dinosaurů, kdy se po Zemi proháněli obrovští prehistoričtí ještěři, přinesl asteroid. Na tom se alespoň shoduje většina vědců, i když se stoprocentní jistotou to pravděpodobně nikdy vědět nebudeme. Ne všechny ale vyhubil samotný dopad. Mnoho z nich zabilo to, co se na Zemi odehrávalo poté.

Čeští vědci vytvořili přepínač DNA, může pomoci v boji s nemocemi

Čeští vědci vytvořili umělý přepínač DNA, který by do budoucna mohl pomoci třeba v boji s nemocemi. Na cestě k praktickému využití tohoto objevu je ale ještě řada překážek. V tiskové zprávě to oznámil Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Na výzkumu se kromě tohoto ústavu podíleli také pracovníci Mikrobiologického ústavu akademie a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky jejich práce byly zveřejněny ve vědeckém časopise Chemical Science.

Prestižní Abelovu cenu získala poprvé žena, učinila průlom v geometrii

Prestižní Abelovu cenu za matematiku letos poprvé získala žena - americká matematička Karen Keskullaová Uhlenbecková. Oznámili to dnes pořadatelé z norské akademie věd. Ti ocenili 76letou profesorku texaské univerzity v Austinu mimo jiné za její průlomovou práci v oblasti geometrické analýzy a a parciálních diferenciálních rovnic.

Co dokážou kmenové buňky? Vědci hlásí průlomový objev, podílela se na něm Češka

Kmenové buňky se obnovují v růstových zónách kostí stejně jako v krvi či kůži. Objev této jejich funkce může do budoucna zlepšit léčebné postupy nebo snížit růstové poruchy u dětí. O výzkumu publikovaném v odborném časopise Nature informovala Akademie věd ČR, jejíž členka Mária Hovořáková se na něm podílela.