Vědci

Úplněk ovlivňuje lidské tělo, přiznali vědci. Teď mají jiný problém

Nobelova cena za chemii: Díky objevu tří vědců lze zmrazit biomolekuly v pohybu

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za chemii získali tři vědci za vývoj kryoelektronové mikroskopie. Ta umožňuje studium buněčné architektury, virů a proteinových komplexů téměř v atomovém rozlišení.

Záhadná mutace: Kde se vzali lidé s modrýma očima?

Lidé s modrýma očima nejsou ničím neobvyklým a přestože je jich v Evropské společnosti asi jen 30 procent, potkáváme je denně. Dříve tomu tak ale nebylo. Výzkumy naznačují, že všichni modroocí lidé sdílejí společného předka. Tato osoba žila před více než šesti tisíci lety a byla nositelem genetické mutace, která se nyní rozšířila po celém světě.

Držitelé Nobelovy ceny varují před skepsí vůči vědeckému bádání

Washington - Dva američtí vědci, kteří dnes dostali Nobelovu cenu za fyziku, varovali veřejnost, že vědecké bádání se může stát obětí politiky.

Stanou se z ochrnutých lidí kyborgové? Propojení člověka se stroji se blíží

Ochrnutí lidé by mohli znovu začít chodit díky mozkovým implantátům, které přemění myšlenku v elektrický impuls. Vědci zatím nové zařízení úspěšně otestovali na opicích a věří, že by mohlo fungovat i u lidí, píše deník The Daily Telegraph.

Lidské tělo živí nepředstavitelné množství mikroorganismů. K čemu skutečně slouží?

Bakterie a další mikroorganismy mohou být pro zdraví člověka stejně tak nebezpečné, jako prospěšné. Některé žijí ve střevech a napomáhají správné funkci trávení, jiné se starají o povrch naší kůže. Další nás ale mohou zabít. Vědci proto zmapovali mikroorganismy, které žijí v lidském těle a na kůži, a zjistili, že zdravý člověk jich má 10 tisíc druhů. K čemu ale slouží?

Vědci se vložili do ekonomických problémů. A přišli s originálním plánem, jak ušetřit

Spánek považuje každý z nás za samozřejmost a i když se vědci dosud nedokázali přesně shodnout, k čemu vlastně slouží, jisté je jen jedno - potřebujeme ho. Výzkumníci však nyní zjistili, že kvůli němu přichází ekonomika o stamiliardy dolarů.

Frankenstein už nebude jen sci-fi? Z laboratoří vychází první uměle vytvořené životní formy

Britští vědci dokázali před několika týdny vypěstovat nový život v umělých laboratorních podmínkách. Vznikl, aniž by za jeho zrozením stála matka. Bude se tudy ubírat naše budoucnost v rozmnožování?

Jak byla postavena Velká pyramida v Gíze? Starobylý papyrus odhaluje tajemství

V novém dokumentu, vyslaném britským Channel 4, představili archeologové nové důkazy o tom, jak byla postavena Velká pyramida v Egyptě. Nový pohled vychází z papyru objeveného ve starém přístavu Wadi al-Jarf, který leží na Rudém moři.

Hloupé akvarijní rybičky? Omyl. Jejich chování vědce překvapilo

Londýn - Akvarijní rybičky mají podle vědců vlastní složité osobnosti. Například při umístění do neznámého prostředí mají paví očka různé strategie, jak se s touto stresující situací vyrovnat.

Léčba deprese či stresu? Vědci znovuobjevují extázi, k výzkumu byli přizváni i Češi

Washington - Americké úřady klasifikují extázi (MDMA) jako drogu první kategorie, společně například s heroinem. Úřad pro kontrolu potravin a léků (FDA) však projevil ochotu zpřístupnit MDMA osobám s duševními problémy. Látka navozuje euforické a empatické stavy, je proto oblíbená u návštěvníků velkých tanečních akcí.

Udělování grantů se má změnit: Na nejlepší výzkumy až 10 milionů ročně, žádá agentura

Praha - Grantová agentura ČR (GA ČR) dosud může vědcům zaplatit tři roky bádání. Nově chce prosadit, aby to u těch nejlepších projektů bylo až pět let. Rozhodování o podpoře by prováděl panel složený ze zahraničních expertů.

Tsunami obrátila Pacifik naruby: U Ameriky se zabydlují vetřelci z Japonska

Tokio/Los Angeles - Po vlně tsunami, která v roce 2011 zasáhla Japonsko, doplulo na troskách přes Tichý oceán k americkému kontinentu téměř 300 druhů ryb, mušlí a dalších mořských tvorů. Vědci hovoří o ekologické ruletě. Invazivní druhy jsou velkým problémem po celém světě, když se rostliny a živočichové zabydlují v místech, kde v minulosti nežili.

Máte problémy s čichem? Můžete zemřít, ukázala děsivá studie

Lidé kolem vás napínají nosy a čichají. Něco jim voní, nebo naopak zapáchá. Vy ale nic necítíte. Pokud se vám někdy taková situace stala, měli byste zbystřit. Podle vědců by vám totiž mohlo jít o zdraví.

Jak se dožít sta let? Vědci přinesli návod, který prý bude fungovat

Dlouhověkost je snem nejednoho z nás. Jak se ale dožít sta let i více? Podle vědců to jde, vyžaduje ale velké oběti.

Hormon lásky může mít i negativní efekt, zjistili vědci v nové studii

Los Angeles - Podle vědců z Kalifornské univerzity má "hormon lásky" oxytocin i negativní účinky. Jeho zvýšená hladina může u žen, které mají špatné sociální zkušenosti z minulosti, vyvolávat větší strach ze sociální interakce než dříve.

Proč se lidé, na rozdíl od zvířat, bojí smrti?

Smrt je nedílnou součástí našeho života. Na rozdíl od zvířat si ji plně uvědomujeme a víme, že jednou čeká na každého z nás. Bojíme se však nejen své vlastní smrti, ale i úmrtí kohokoliv okolo nás. Obecně by se tak dalo říct, že člověka děsí nejen umírání, ale i mrtvé tělo. U zvířat je tomu ale přesně naopak. A vědci nyní zjistili proč.

Odmítáte uprchlíky? Podle studie nejste xenofobové, tvrdí psychiatr Höschl

Praha - Psychiatr Cyril Höschl ocitoval výsledky jedné vědecké studie, podle níž tzv. odmítači uprchlíků nejsou xenofobové. Podle psychiatra jde naopak o lidi, kteří si svůj postoj vytváří na základě rozumové úvahy. Odmítači jsou dle studie pečlivější a svědomitější.

Dokážeme nechat dorůst končetiny? Vědcům už se to na lidech párkrát povedlo

Už dlouho lidé a lékaři sní o tom, že bude možné nechat lidem znovu narůst ztracené končetiny či orgány. Jak ale vysvětluje video z YouTube kannálu Science Channel, nejedná se už o žádné sci-fi. Vědci dokonce zaznamenali první úspěch s lidským pacientem.

Krize zažehnána? Vědci otáčí, dokáží nakrmit lidstvo. Ale jinak, než jsme zvyklí

Máme jídlo a máme ho dost. Tak se nám aspoň může jevit pohled na přeplněné supermarkety plné rozličných potravin všech druhů a chutí. Opak je ale podle vědců pravdou, čím více lidí bude žít na Zemi, tím méně jídla pro ně bude. A podle některých hrozí v řádu jednotek až desítek let hladomor. S tím se ale někteří odborníci odlítli smířit.