Vědci

Tým českých vědců zkoumal růst plazů novou metodou, výsledek překvapil

Nošení dvou těsných roušek může výrazně snížit riziko nákazy, tvrdí vědci

Riziko koronavirové nákazy se pravděpodobně výrazně snižuje, pokud rouška těsně přiléhá k obličeji a dotyčný nosí dvě místo jedné. Vyplývá to z experimentů amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Jeho vědci v laboratoři zkoumali riziko nákazy při dvoumetrovém odstupu. Zjistili, že jedna chirurgická nebo látková rouška při výdechu zablokuje asi 40 procent aerosolu mířícího k hlavě osoby, jež se nadechuje. Nasazením látkové roušky přes chirurgickou se tato účinnost zdvojnásobila. Pokud měli dvě roušky oba, byl podle vědců účinnost více než 95procentní.

Vědci doporučují, aby státy Evropy přijímaly opatření jednotně

Evropské státy by měly podle doporučení vědců vyvinout maximální úsilí na snížení počtu případů covidu-19 a tento stav držet, chránit ohrožené skupiny, urychlit očkování a zvýšit jeho účinnost. Potřeba je také monitorovat virové varianty a ideálně je zastavit na hranicích státu.

Vědci přirovnávají přetrvávající symptomy koronaviru k následkům eboly

Dlouhodobě přetrvávající příznaky covidu-19, které trápí některé pacienty, vědci přirovnávají k následkům jiných virových onemocnění, eboly a horečky chikungunya. Snaží se jim proto více porozumět, aby pacientům, kteří trpí i po letech, mohli účinněji pomoci, píše britský The Guardian na svém webu.

Čeští vědci úspěšně otestovali látku, která brání viru, aby si vytvořil odolnost proti léčbě

Vědci v Česku úspěšně otestovali protilátku na covid-19, která v budoucnu může pomoci prevenci i léčbě nemoci. Protilátku vyvinuli vědci z biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (IRB) ve Švýcarsku.

Úbytek ledu na Zemi se podle vědců překvapivě zrychlil

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Podle autorů výzkumu, jehož výsledek dnes vychází v časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením.

Věda má přínos pro každodenní život, myslí si většina lidí

Výsledky vědy a výzkumu považuje za přínosné pro každodenní život 70 procent lidí, přičemž vliv vědecká práce vnímají zejména na zdravotnictví a telekomunikace. Nicméně 54 procent občanů si myslí, že vědci nedokážou svou práci veřejnosti srozumitelně vysvětlit. Opačného názoru je zhruba třetina lidí. Vyplynulo to z průzkumu Bayer Barometr, který provedla agentura Median loni v září a říjnu mezi pěti sty lidí ve věku 15 až 79 let. Výsledky má ČTK k dispozici.

Očkování už dávno nejsou jen injekce. Koronaviru mohou časem bránit i pilulky

Ačkoliv má většina lidí proces očkování spojený především s nepříjemnou injekcí, způsobů, jak do těla dostat vakcínu, je více. Mnoho let se například ústní podání ve formě kapek nebo sprej do nosu. Více než tři čtvrtě roku je ve vývoji také několik očkovacích látek proti novému typu koronaviru, které by se do těla dostávali pomocí pilulek.

Nabádal k očkování, pak vyzval k promoření. Vědci se ohradili proti rektorovi UK

Rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima ještě v prosinci vyzýval k očkování, k němuž vyzval ve společném prohlášení spolu s dalšími akademiky univerzity. Na počátku tohoto roku ale uvedl, že by se mladí lidé měli setkávat a promořovat. Za tento názor nyní čelí kritické jak od vědců, tak i od univerzity samotné.

Britská studie: Po covidu-19 vydrží imunita nejméně pět měsíců

Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, budou vůči ní s vysokou pravděpodobností imunní nejméně pět měsíců. Vyplývá to z britské studie, o které dnes informovala agentura Reuters. Podle vědců nicméně existují důkazy, že i lidé s protilátkami v těle mohou koronavirus dál přenášet a šířit.

Českým vědcům pomohl nezvyklý postup najít nové, vzácné hvězdy

Nezvyklý přístup pomohl českým vědcům najít stovky vzácných nepopsaných objektů ve vesmíru. Výzkumníci poprvé v astronomii využili metodu umělé inteligence zvanou aktivní hluboké učení (active deep learning). Na rozdíl od běžně využívaných postupů síť v tomto případě požádá člověka o radu, když si je nejméně jistá.

Osudné polknutí plodové vody: Matka může při porodu předat rakovinu dítěti, zjistili lékaři

Matky mohou při porodu předat rakovinu svým potomkům, zjistil tým vedený lékaři z Národního onkologického centra (NCC) v Tokiu. Může se tak stát ve vzácných případech, kdy si děti při prvních několika nádeších loknou plodové vody rodičky s onkologickým onemocněním děložního čípku, píše list The Times.

Bez parazitů se příroda neobejde. Biologové představili globální plán na jejich záchranu

Říjnové vydání odborného časopisu Biological Conservation přišlo s návrhem "globálního plánu na záchranu parazitů". Asi desítka vědců z celého světa v něm varuje před zkáznými následky toho, kdyby se lidem podařilo tuto často přehlíženou a nepříliš oblíbenou skupinu organismů vyhubit, napsal list The Washington Post.

Jednovaječná dvojčata nemusejí být geneticky stejná, nová studie boří dosavadní poznatky

Mezi jednovaječnými dvojčaty mohou být již během embryonálního vývoje patrné genetické rozdíly, tvrdí islandští odborníci ve studii zveřejněné v časopise Nature Genetics. Závěry studie by mohly zpochybnit úlohu dvojčat ve výzkumech, které se zaměřují na rozdíly mezi vrozeným a získaným, píše agentura AFP.

Zemřel Isaak Chalatnikov (†101), jeden z tvůrců sovětské jaderné bomby

Nejstarší člen Ruské akademie věd, teoretický fyzik a zakladatel Landauova ústavu Isaak Chalatnikov dnes zemřel ve věku 101 let, oznámila agentura TASS s odvoláním na portál Naučnaja Rossija. Chalatnikov byl pokládán za jednoho z tvůrců sovětské jaderné bomby. Za přínos k jejímu vzniku byl v roce 1953 vyznamenán Stalinovou cenou.

Výzkum: Pacientům s nemocí covid-19 by mohly pomoci dva léky na revma

Dva léky na revmatoidní artritidu, tocilizumab a sarilumab, by mohly pomoci v úsilí o záchranu životů pacientů s covidem-19. Ukázal to podle deníku The Guardian mezinárodní výzkum, podle jehož výsledků mohou oba přípravky snížit riziko úmrtí covidových pacientů na jednotkách intenzivní péče o 24 procent.

WMO: Ozonová díra nad Antarktidou patřila loni k největším za 40 let

Ozonová díra nad Antarktidou se zacelila v posledních prosincových dnech, vloni však patřila k největším za posledních 40 let. Uvedla to tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ozonová díra se vloni rozrostla kvůli velice nízkým teplotám ve stratosféře, ze stejného důvodu se vyskytla i nad Arktidou.

Český vědec Sedláček patří ke světové špičce, stanul v čele agentury pro výzkum genů

Český vědec Radislav Sedláček se stal předsedou mezinárodní agentury pro výzkum funkce genů. Konsorcium IMPC (International Mouse Phenotyping Consorcium) tvoří 19 výzkumných organizací, zastoupení v něm má i Česko. Zapojení vědci postupně prozkoumávají funkci všech, přibližně 20.000, savčích genů.

Studie: Vakcína Pfizer/BioNTech chrání před novou mutací koronaviru

Vakcína od firem Pfizer a BioNTech podle výzkumu provedeného na univerzitě v texaském Galvestonu působí proti novým genetickým mutacím koronaviru, které se koncem loňského roku rozšířily v Británii a Jihoafrické republice. Dnes o tom informuje agentura AP.

Překvapivá studie: Alpy před 6000 lety měly zřejmě méně ledovců než dnes

Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca´Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více.