Vědci

Českým vědcům pomohl nezvyklý postup najít nové, vzácné hvězdy

Osudné polknutí plodové vody: Matka může při porodu předat rakovinu dítěti, zjistili lékaři

Matky mohou při porodu předat rakovinu svým potomkům, zjistil tým vedený lékaři z Národního onkologického centra (NCC) v Tokiu. Může se tak stát ve vzácných případech, kdy si děti při prvních několika nádeších loknou plodové vody rodičky s onkologickým onemocněním děložního čípku, píše list The Times.

Bez parazitů se příroda neobejde. Biologové představili globální plán na jejich záchranu

Říjnové vydání odborného časopisu Biological Conservation přišlo s návrhem "globálního plánu na záchranu parazitů". Asi desítka vědců z celého světa v něm varuje před zkáznými následky toho, kdyby se lidem podařilo tuto často přehlíženou a nepříliš oblíbenou skupinu organismů vyhubit, napsal list The Washington Post.

Jednovaječná dvojčata nemusejí být geneticky stejná, nová studie boří dosavadní poznatky

Mezi jednovaječnými dvojčaty mohou být již během embryonálního vývoje patrné genetické rozdíly, tvrdí islandští odborníci ve studii zveřejněné v časopise Nature Genetics. Závěry studie by mohly zpochybnit úlohu dvojčat ve výzkumech, které se zaměřují na rozdíly mezi vrozeným a získaným, píše agentura AFP.

Zemřel Isaak Chalatnikov (†101), jeden z tvůrců sovětské jaderné bomby

Nejstarší člen Ruské akademie věd, teoretický fyzik a zakladatel Landauova ústavu Isaak Chalatnikov dnes zemřel ve věku 101 let, oznámila agentura TASS s odvoláním na portál Naučnaja Rossija. Chalatnikov byl pokládán za jednoho z tvůrců sovětské jaderné bomby. Za přínos k jejímu vzniku byl v roce 1953 vyznamenán Stalinovou cenou.

Výzkum: Pacientům s nemocí covid-19 by mohly pomoci dva léky na revma

Dva léky na revmatoidní artritidu, tocilizumab a sarilumab, by mohly pomoci v úsilí o záchranu životů pacientů s covidem-19. Ukázal to podle deníku The Guardian mezinárodní výzkum, podle jehož výsledků mohou oba přípravky snížit riziko úmrtí covidových pacientů na jednotkách intenzivní péče o 24 procent.

WMO: Ozonová díra nad Antarktidou patřila loni k největším za 40 let

Ozonová díra nad Antarktidou se zacelila v posledních prosincových dnech, vloni však patřila k největším za posledních 40 let. Uvedla to tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ozonová díra se vloni rozrostla kvůli velice nízkým teplotám ve stratosféře, ze stejného důvodu se vyskytla i nad Arktidou.

Český vědec Sedláček patří ke světové špičce, stanul v čele agentury pro výzkum genů

Český vědec Radislav Sedláček se stal předsedou mezinárodní agentury pro výzkum funkce genů. Konsorcium IMPC (International Mouse Phenotyping Consorcium) tvoří 19 výzkumných organizací, zastoupení v něm má i Česko. Zapojení vědci postupně prozkoumávají funkci všech, přibližně 20.000, savčích genů.

Studie: Vakcína Pfizer/BioNTech chrání před novou mutací koronaviru

Vakcína od firem Pfizer a BioNTech podle výzkumu provedeného na univerzitě v texaském Galvestonu působí proti novým genetickým mutacím koronaviru, které se koncem loňského roku rozšířily v Británii a Jihoafrické republice. Dnes o tom informuje agentura AP.

Překvapivá studie: Alpy před 6000 lety měly zřejmě méně ledovců než dnes

Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca´Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více.

Odkud přiletěl impaktor? Čeští vědci přispěli k výzkumu dopadu velkých těles na Zemi

Vědci z Česka svým studiem přispěli k výzkumu poznání někdejších dopadů těles Sluneční soustavy na Zemi. Pomocí jednoho z gravitačních aspektů odhadli, z jaké strany některá obrovská tělesa, třeba asteroid, kometa či její část, proletěla atmosférou, než vytvořila kráter na Zemi.

Rostliny mají vnitřní hodiny, zjistili vědci. Některým se nechce vstávat

Rostliny mají stejné variace tělesných hodin, jako lidé, zjistil nový výzkum. A stejně jako lidé mohou být spíše ranními skřivánky nebo nočními sovami, napsal britský zpravodajský server Phys.org. Výzkum, který se zaměřil na geny řídící cirkadiánní rytmus u rostlin, by mohl pomoci pěstitelům a farmářům vybírat rostliny, které nejlépe vyhovují danému místu. Zlepšila by se tak úroda a zvýšila šance, že se rostliny přizpůsobí klimatickým změnám.

Nejzajímavější zprávy roku 2020 podle časopisu Science. Vědce zaskočil Yaravirus

Novinovým titulkům a televizním zprávám v letošním roce dominoval covid-19. Ovšem objevila se i spousta dalších důležitých vědeckých zpráv - a několik možná ne tak důležitých, ale o to zábavnějších.

Studie: Nová mutace koronaviru nezpůsobuje vážnější průběh nemoci covid-19

Nakažlivější mutace koronaviru, zaznamenaná v polovině prosince v Anglii, nejspíše nezpůsobuje vážnější průběh onemocnění covid-19 než jiné varianty. Vyplývá to ze závěrů porovnávací studie anglického úřadu pro veřejné zdraví (PHE), na níž dnes upozornila agentura Reuters.

Mutace koronaviru ve skutečnosti nejsou ničím novým, vědce nevzrušují

Málokteré slovo je v posledních dnech ve spojitosti s koronavirem spojováno tak, jako mutace. Poslední zprávy hovoří o nové mutaci koronaviru v Itálii, v Jihoafrické republice se šíří další nová mutace koronaviru, a s jednou má zkušenost i Velká Británie. Ale ačkoliv mutace v posledních dnech vyvolávají mezi lidmi a médii povyk, ve skutečnosti nejde o nic nového.

Vědec Attenborough během epidemie nezahálí, namluvil komentář k novým dokumentům BBC

Britský přírodovědec sir David Attenborough, známý především z televizních přírodovědných dokumentů, letos ani přes pandemii koronaviru nezahálel.

Dopady pandemie na psychiku budou lidé pociťovat roky, obává se expert

Pandemie koronaviru a s ní spojené společenské restrikce jsou největší hrozbou pro psychické zdraví širokých vrstev obyvatelstva od druhé světové války. Dopady krize na své mentální rozpoložení budou lidé pociťovat ještě roky poté, co se samotný virus podaří dostat pod kontrolu.

Jak léčit obezitu či alergie u člověka? Vodítkem může být jídelníček goril

Mikrobiom goril nížinných a některých skupin lidí v Africe má podobné znaky v závislosti na stravě - hlavně v důsledku příjmu polysacharidů. Mikrobiom je soubor všech mikroorganismů v trávicím ústrojí. Poznatky by mohly pomoci při léčbě obezity či alergií.

Druhá dekáda ve vědě: Výzkum Marsu, "nůžky" CRISPR, neandrtálci a koronavirus

Výběr pěti nejdůležitějších událostí ve světové vědě a zdravotnictví druhého desetiletí 21. století.

Čeští vědci boří dosavadní hypotézu. Analýza ptačího zpěvů přinesla nečekané závěry

O tom, jak různé druhy ptáků zpívají, rozhoduje velikost těla a intenzita pohlavního výběru, zjistili čeští vědci. Výsledky výzkumu "nabouraly" dosavadní hypotézu, podle které výšku či frekvenci zpěvu ovlivňuje prostředí, kde ptáci žijí. Zpěv ptáků zkoumal tým vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.