Vědci

Vědci rozsekli dlouholetý spor. Potvrdili, jak chutná těžká voda

O Velikonocích omezte setkání, noste respirátor a absolvujte test, vyzvali vědci iniciativy Sníh

Lidé by podle vědců z iniciativy Sníh měli o Velikonocích dodržovat opatření včetně zákazu cest mezi okresy a omezit setkávání s rodinou, zejména z rizikových skupin. Případně lidem doporučují absolvovat test, nosit správně nasazený respirátor a setkávat se venku, informovali dnes v tiskové zprávě.

Vědci z Brna objevili neznámou mutaci koronaviru

Brněnská laboratoř Elisabeth Pharmacon díky sekvenování vzorků pacientů s covidem-19 objevila dosud nepopsanou mutaci koronaviru.

Nová studie popisuje neurologické symptomy u lidí po koronaviru

Vytrvalé bolesti hlavy a svalů, závratě, problémy s koncentrací, dlouhodobě potlačený čich nebo chuť. Takové potíže podle nové americké studie pociťují mnozí lidé, kteří mají za sebou nemoc covid-19 s mírnějším průběhem.

Na oběžnou dráhu Země o víkendu poletí detektor záblesků gama záření

Na oběžnou dráhu o víkendu zamíří nanosatelit s detektorem, který bude zachycovat záblesky gama záření. Svůj podíl na něm má slovenská i česká věda. Vědeckým koordinátorem mezinárodní mise je slovenský astrofyzik Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Werner o detektoru informoval v tiskové zprávě.

Čeští vědci odhalují proces umírání. Co před smrtí dělá srdce?

Výzkumný tým s českou účastí popsal, že se srdeční aktivita často několikrát zastaví a znovu rozběhne, než ustane napořád. Porozumění procesu, který vede k okamžiku smrti, je důležité pro transplantační medicínu. Za 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (1.LF UK) o výzkumu informoval Lukáš Malý v dnešní tiskové zprávě.

Antigenní testy mají u bezpříznakových jedinců citlivost jen 44 procent, zjistila česká studie

Antigenní test na covid-19 je podle studie Fakultní nemocnice v Motole třeba častěji opakovat, aby se snížila jejich falešná negativita. Z 93 pozitivních odhalil antigenní test 41 nakažených, o dva dny později 11 dalších. U bezpříznakových pacientů mají antigenní testy citlivost 44 procent, u silně pozitivních 75 procent. Nemocnice o výsledcích testování u zhruba 400 pacientů ve druhé polovině února dnes informovala v tiskové zprávě.

Ivermektin zázračně neléčí, zjistila první řádná studie na skupině pacientů

Ačkoliv je ivermektin mnohými považován za takřka svatý grál, vědci zatím nepotvrdili, že by se jednalo o lékařský zázrak v boji s covidem-19. Výsledky první řádné zaslepené studie na 476 pacientech, která vyšla v prestižním lékařském časopise JAMA, naopak neukazují žádný významný rozdíl mezi užitím léku a placeba. Podle histologa Jaromíra Šrámka působícího na lékařské fakultě Univerzity Karlovy navíc studie ani výrazně nepřispěla k otázce bezpečnosti, což je další silně spekulovaná oblast v souvislosti se zmíněným lékem.

Vyhozených čtvrt miliardy? Blatný chce projekt k české vakcíně, podle vědců je to naivní

Cílem rozhodnutí vlády o pokračování vývoje české vakcíny je podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zjistit, zda je možné v Česku vyvinout vakcínu, která by se předala k výrobě komerčním subjektům. Odborníci, kteří se na první fázi vývoje podíleli, mají nyní předložit návrh celého projektu. Z odhadovaných nákladů 250 milionů korun zatím nebyla uvolněna ani koruna, řekl Blatný po dnešním jednání vlády.

Vývoj české vakcíny je naivní a nekompetentní, tvrdí vědci

Zástupci Učené společnosti ČR žádají vládu, aby upustila od pokračování vývoje české vakcíny. Projekt je podle nich naivní a nekompetentní. Uvedli to v prohlášení, které zaslali ČTK. O pokračování projektu, který byl loni kvůli dostupnosti komerčních vakcín zastaven, v pondělí rozhodla vláda. Náklady na další fázi se odhadují na 250 milionů korun.

Na světě je přes šest milionů druhů hub, zjistili vědci

Vědci z Česka spočítali, že na světě je přes šest milionů druhů hub. Popsány jsou přitom jen desítky tisíc. Dosud odborníci odhadovali, že existují dva až čtyři miliony druhů hub. ČTK dnes o tom za Akademii věd ČR v tiskové zprávě informovala Eliška Zvolánková.

Odborníci hledají dobrovolníky do studie protilátek na covid-19

Odborníci hledají dobrovolníky do studie, která má zjistit, zda mají v krvi protilátky chránící před nemocí covid-19. Do studie už se od podzimu přihlásilo 15.000 lidí, odborníci ale potřebují dvojnásobek. Informovali dnes o tom ČTK. Studie by měla zjistit, jak dlouho protilátky v lidském organismu zůstávají. Zájemci se mohou hlásit do konce března tak, že se objednají na testování do některé ze zapojených laboratoří.

Nový web má pomoci přenosu vědeckých poznatků do praxe

Pomoci přenosu vědeckých poznatků do praxe má nový web, který spadá pod Akademii věd ČR (AV). Portál transferu nabízí přehled výsledků výzkumu i servis možným partnerům a jednotlivým pracovištím akademie. O webu za AV informovala Eliška Zvolánková v dnešní tiskové zprávě. Portál spravuje Centrum transferu technologií AV (CeTTAV).

Nová opatření nestačí, ukazují výpočty. Podle expertů epidemii nezkrotí

V pátek schválená protiepidemická opatření nebudou pro výrazné zlepšení situace stačit, uvádí Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP). Podle jeho výpočtů se po třech týdnech platnosti zpřísněných opatření dostanou počty případů v nejlepším případě na úroveň minulého týdne, tedy na 10.000 až 15.000 nově potvrzených případů denně. Jedinou možností, jak v dubnu snížit počty nových případů k 1000 za den, je podle odborníků omezení kontaktů ve výrobě. Vyplývá to ze závěrů zveřejněných na webových stránkách centra.

Koronavirus zpomaluje, na světě se nyní šíří méně

l Times) - Od začátku letošního roku se počet nových případů nákazy koronavirem na světě podstatně snížil, což posílilo naději, že země se budou schopné s pandemií vyrovnat navzdory výskytu nových mutací. Jenže i když se celková čísla jeví příznivě, pod povrchem lze vysledovat také znepokojivé trendy - v mnoha evropských zemích se totiž nyní šíření infekce opět zrychluje, napsal ve své analýze list Financial Times.

Vědci nesouhlasí s tvrzením, že za situaci kolem pandemie nikdo nemůže

Vědci nesouhlasí s názorem náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého, že za současnou situaci kolem pandemie koronaviru nikdo nemůže. Podle nich nikdo nemůže za příchod epidemie, vláda a státní orgány ale mohou za to, že Česká republika pandemii nezvládá. Podle některých odborníků je nynější situace důsledkem špatného vedení protiepidemických opatření. Vyplývá to z vyjádření vědců a odborníků, které ČTK oslovila.

Protilátky po první dávce je třeba zjišťovat později, říká imunolog

Vyšetření hladiny protilátek u lidí očkovaných proti covidu-19 jednou dávkou je třeba podle imunologa Vojtěcha Thona z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno a AKIMED vyhodnotit až za šest až osm týdnů. Jinak je to předčasné, řekl dnes ČTK Thon. Reagoval tak na výsledky měření v Jihočeském kraji, které zveřejnil tamní hejtman.

Čeští vědci zkoumají dopad pandemie na chování lidí v dopravě

Čeští vědci zkoumají, jak pandemie covid-19 ovlivnila chování lidé v dopravě. Vedle analýzy zkušeností lidí v Česku má projekt přinést doporučení pro rozvoj a plánování udržitelné dopravy v krizovém období. Spolupracují na něm odborníci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem a agentury STEM/MARK.

Rok od začátku pandemie: Vědec prozradil, jaké výzvy teď leží před experty

Za rok trvající pandemie se vědci o novém typu koronaviru dozvěděli mnoho, velké výzvy ale zůstávají. K zásadním budoucím úkolům patří třeba vývoj léčiv, která cílí na méně proměnlivé části viru, úprava vakcín i lepší monitoring potenciálně rizikových virů v přírodě. Základní výzkum však již přinesl řadu důležitých poznatků o chování viru. V rozhovoru s ČTK ke zhodnocení roku od prvního potvrzeného případu koronaviru v Česku to uvedl evoluční virolog Jiří Černý. Vědec působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Tým českých vědců zkoumal růst plazů novou metodou, výsledek překvapil

Růst plazů pomocí originální metody zkoumal tým Petry Frýdlové z Přírodovědecké fakulty UK (PříFUK). To, zda mají zkoumaná zvířata ukončený, nebo stále probíhající růst, určovali podle přítomnosti růstové ploténky u různých druhů. Vyhnuli se tím komplikovanému měření. Výsledky byly překvapivé. O výzkumu za fakultu informoval ČTK Michal Andrle v tiskové zprávě.