Vědci

Vývoj české vakcíny je naivní a nekompetentní, tvrdí vědci

Na světě je přes šest milionů druhů hub, zjistili vědci

Vědci z Česka spočítali, že na světě je přes šest milionů druhů hub. Popsány jsou přitom jen desítky tisíc. Dosud odborníci odhadovali, že existují dva až čtyři miliony druhů hub. ČTK dnes o tom za Akademii věd ČR v tiskové zprávě informovala Eliška Zvolánková.

Odborníci hledají dobrovolníky do studie protilátek na covid-19

Odborníci hledají dobrovolníky do studie, která má zjistit, zda mají v krvi protilátky chránící před nemocí covid-19. Do studie už se od podzimu přihlásilo 15.000 lidí, odborníci ale potřebují dvojnásobek. Informovali dnes o tom ČTK. Studie by měla zjistit, jak dlouho protilátky v lidském organismu zůstávají. Zájemci se mohou hlásit do konce března tak, že se objednají na testování do některé ze zapojených laboratoří.

Nový web má pomoci přenosu vědeckých poznatků do praxe

Pomoci přenosu vědeckých poznatků do praxe má nový web, který spadá pod Akademii věd ČR (AV). Portál transferu nabízí přehled výsledků výzkumu i servis možným partnerům a jednotlivým pracovištím akademie. O webu za AV informovala Eliška Zvolánková v dnešní tiskové zprávě. Portál spravuje Centrum transferu technologií AV (CeTTAV).

Nová opatření nestačí, ukazují výpočty. Podle expertů epidemii nezkrotí

V pátek schválená protiepidemická opatření nebudou pro výrazné zlepšení situace stačit, uvádí Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP). Podle jeho výpočtů se po třech týdnech platnosti zpřísněných opatření dostanou počty případů v nejlepším případě na úroveň minulého týdne, tedy na 10.000 až 15.000 nově potvrzených případů denně. Jedinou možností, jak v dubnu snížit počty nových případů k 1000 za den, je podle odborníků omezení kontaktů ve výrobě. Vyplývá to ze závěrů zveřejněných na webových stránkách centra.

Koronavirus zpomaluje, na světě se nyní šíří méně

l Times) - Od začátku letošního roku se počet nových případů nákazy koronavirem na světě podstatně snížil, což posílilo naději, že země se budou schopné s pandemií vyrovnat navzdory výskytu nových mutací. Jenže i když se celková čísla jeví příznivě, pod povrchem lze vysledovat také znepokojivé trendy - v mnoha evropských zemích se totiž nyní šíření infekce opět zrychluje, napsal ve své analýze list Financial Times.

Vědci nesouhlasí s tvrzením, že za situaci kolem pandemie nikdo nemůže

Vědci nesouhlasí s názorem náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého, že za současnou situaci kolem pandemie koronaviru nikdo nemůže. Podle nich nikdo nemůže za příchod epidemie, vláda a státní orgány ale mohou za to, že Česká republika pandemii nezvládá. Podle některých odborníků je nynější situace důsledkem špatného vedení protiepidemických opatření. Vyplývá to z vyjádření vědců a odborníků, které ČTK oslovila.

Protilátky po první dávce je třeba zjišťovat později, říká imunolog

Vyšetření hladiny protilátek u lidí očkovaných proti covidu-19 jednou dávkou je třeba podle imunologa Vojtěcha Thona z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno a AKIMED vyhodnotit až za šest až osm týdnů. Jinak je to předčasné, řekl dnes ČTK Thon. Reagoval tak na výsledky měření v Jihočeském kraji, které zveřejnil tamní hejtman.

Čeští vědci zkoumají dopad pandemie na chování lidí v dopravě

Čeští vědci zkoumají, jak pandemie covid-19 ovlivnila chování lidé v dopravě. Vedle analýzy zkušeností lidí v Česku má projekt přinést doporučení pro rozvoj a plánování udržitelné dopravy v krizovém období. Spolupracují na něm odborníci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem a agentury STEM/MARK.

Rok od začátku pandemie: Vědec prozradil, jaké výzvy teď leží před experty

Za rok trvající pandemie se vědci o novém typu koronaviru dozvěděli mnoho, velké výzvy ale zůstávají. K zásadním budoucím úkolům patří třeba vývoj léčiv, která cílí na méně proměnlivé části viru, úprava vakcín i lepší monitoring potenciálně rizikových virů v přírodě. Základní výzkum však již přinesl řadu důležitých poznatků o chování viru. V rozhovoru s ČTK ke zhodnocení roku od prvního potvrzeného případu koronaviru v Česku to uvedl evoluční virolog Jiří Černý. Vědec působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Tým českých vědců zkoumal růst plazů novou metodou, výsledek překvapil

Růst plazů pomocí originální metody zkoumal tým Petry Frýdlové z Přírodovědecké fakulty UK (PříFUK). To, zda mají zkoumaná zvířata ukončený, nebo stále probíhající růst, určovali podle přítomnosti růstové ploténky u různých druhů. Vyhnuli se tím komplikovanému měření. Výsledky byly překvapivé. O výzkumu za fakultu informoval ČTK Michal Andrle v tiskové zprávě.

Nošení dvou těsných roušek může výrazně snížit riziko nákazy, tvrdí vědci

Riziko koronavirové nákazy se pravděpodobně výrazně snižuje, pokud rouška těsně přiléhá k obličeji a dotyčný nosí dvě místo jedné. Vyplývá to z experimentů amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Jeho vědci v laboratoři zkoumali riziko nákazy při dvoumetrovém odstupu. Zjistili, že jedna chirurgická nebo látková rouška při výdechu zablokuje asi 40 procent aerosolu mířícího k hlavě osoby, jež se nadechuje. Nasazením látkové roušky přes chirurgickou se tato účinnost zdvojnásobila. Pokud měli dvě roušky oba, byl podle vědců účinnost více než 95procentní.

Vědci doporučují, aby státy Evropy přijímaly opatření jednotně

Evropské státy by měly podle doporučení vědců vyvinout maximální úsilí na snížení počtu případů covidu-19 a tento stav držet, chránit ohrožené skupiny, urychlit očkování a zvýšit jeho účinnost. Potřeba je také monitorovat virové varianty a ideálně je zastavit na hranicích státu.

Vědci přirovnávají přetrvávající symptomy koronaviru k následkům eboly

Dlouhodobě přetrvávající příznaky covidu-19, které trápí některé pacienty, vědci přirovnávají k následkům jiných virových onemocnění, eboly a horečky chikungunya. Snaží se jim proto více porozumět, aby pacientům, kteří trpí i po letech, mohli účinněji pomoci, píše britský The Guardian na svém webu.

Čeští vědci úspěšně otestovali látku, která brání viru, aby si vytvořil odolnost proti léčbě

Vědci v Česku úspěšně otestovali protilátku na covid-19, která v budoucnu může pomoci prevenci i léčbě nemoci. Protilátku vyvinuli vědci z biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (IRB) ve Švýcarsku.

Úbytek ledu na Zemi se podle vědců překvapivě zrychlil

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Podle autorů výzkumu, jehož výsledek dnes vychází v časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením.

Věda má přínos pro každodenní život, myslí si většina lidí

Výsledky vědy a výzkumu považuje za přínosné pro každodenní život 70 procent lidí, přičemž vliv vědecká práce vnímají zejména na zdravotnictví a telekomunikace. Nicméně 54 procent občanů si myslí, že vědci nedokážou svou práci veřejnosti srozumitelně vysvětlit. Opačného názoru je zhruba třetina lidí. Vyplynulo to z průzkumu Bayer Barometr, který provedla agentura Median loni v září a říjnu mezi pěti sty lidí ve věku 15 až 79 let. Výsledky má ČTK k dispozici.

Očkování už dávno nejsou jen injekce. Koronaviru mohou časem bránit i pilulky

Ačkoliv má většina lidí proces očkování spojený především s nepříjemnou injekcí, způsobů, jak do těla dostat vakcínu, je více. Mnoho let se například ústní podání ve formě kapek nebo sprej do nosu. Více než tři čtvrtě roku je ve vývoji také několik očkovacích látek proti novému typu koronaviru, které by se do těla dostávali pomocí pilulek.

Nabádal k očkování, pak vyzval k promoření. Vědci se ohradili proti rektorovi UK

Rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima ještě v prosinci vyzýval k očkování, k němuž vyzval ve společném prohlášení spolu s dalšími akademiky univerzity. Na počátku tohoto roku ale uvedl, že by se mladí lidé měli setkávat a promořovat. Za tento názor nyní čelí kritické jak od vědců, tak i od univerzity samotné.

Britská studie: Po covidu-19 vydrží imunita nejméně pět měsíců

Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, budou vůči ní s vysokou pravděpodobností imunní nejméně pět měsíců. Vyplývá to z britské studie, o které dnes informovala agentura Reuters. Podle vědců nicméně existují důkazy, že i lidé s protilátkami v těle mohou koronavirus dál přenášet a šířit.