Evropa staví zeď. Chce uprchlíky udržet v Africe

Nejedná se však o žádná anti-humanitární akt po vzoru slavné betonové zdi Donalda Trumpa. Projekt s názvem "Velká zelená zeď" má naopak přispět k africkému rozvoji. Cílem je zpustnou krajinu opět oživit zelení, čímž se úprk lidí z oblasti nejen zastaví, navíc jim dá i možnost práce a obživy.

Projekt je zatím ve zkušební části. Na suché zemi postižené dezertifikaci se objevují první zelené záhonky, které vypadají jak z jiného světa. Zatímco dobytek kope do písečných hromádek a krávy přežvykují suchou trávu, ženy v barevných sukních se procházejí kolem pečlivě urovnaných záhonů ze salátů, melounů a dalších plodin.

V malé vesničce Koyli Alfa v Senegalu už projekt nějakou dobu funguje. Na zdejší farmě pracuje zhruba 300 žen, které se střídají po skupinkách po třiceti. Každý den má směnu jiná skupina, která se stará o zalévání záhonů, ale i ochranu před různými škůdci. kromě toho, že práce jim zajišťuje obživu, zdejší ženy si i vytvořily solidární systém, skrz které se snaží jedna druhou podporovat.

V malé nádobě totiž každá žena jednou týdně přihodí nějaké drobné, celková suma se pak přerozdělí mezi ty, které potřebují podporu. Ať už se jedná o narození dítěte nebo naopak nemoc v rodině, ostatní ženy se ji snaží podporovat, jak nejvíc dokáží. Autoři projektu si slibují nejen postupnou úpravu krajiny, kde i během veder bude možno žít, ale hlavně spolupráci mezi lidmi.

Chráněná zahrada, kde pracují převážně ženy, totiž funguje i jako bezpečná komunita. Zde jsou ženy chráněné před násilím, ale zároveň si prodejem zeleniny vydělají i dost peněz na to, aby mohly svým rodinám, manželům, dětem i rodičům, čas od času dopřát kuře nebo jiné maso.V Africe se totiž pomalu mění tradiční role muže jako živitele rodiny.

Mbengu musela převzít úlohu svých bratrů, aby dokázala uživit staré rodiče. Její nejstarší bratr nyní sedí v libyjským vězení za to, že chtěl nelegálně překročit hranice do Evropy. Její druhý bratr, který se živil jako krejčí, jednoho dne beze slova zmizel. Mbengu dobře ví, že se nevrátí, pokud nepřinese rodině nějakou výhodou, jenže to může trvat celé roky.

"Doufám, že se bratři dostanou do Evropy, protože je to jejich sen," říká Mbengu. Zároveň však taky doufá, že zahrada se jednoho dne rozroste natolik, aby další muži už neměli důvod odcházet z Afriky. "Když vidím, že musí riskovat své životy na moři, aby se dostali do lepšího světa, pak chci udělat vše pro to, aby mí synové v budoucnu nemuseli podstupovat to samé," doufá Mbengu.

Přesně o to samé se snaží i Světová banka, která projekt z velké části financuje. Udržet lidi v Africe. Udělat suché planiny obyvatelné. Evropská unie i další donátoři se snaží financovat vznik těchto zahrad, celý projekt pak nazvali "Velkou zelenou zdí", která má Afriku uživit, ale zároveň i lidi naučit hospodaření.

"Tohle je skutečná krizová situace, ale málokdo ji chápe. Lidi, kteří mluví o migraci, ať už se jedná o politiky nebo média, tak za hlavní důvod označují hlavně války a tíživou ekonomickou situace," vysvětluje Monique Barbut z Komise OSN pro zastavení dezertifikace. "Ale proč jsou války? Proč je špatná ekonomika? Za vším je nedostatek zdrojů, a těch je teď v Africe kvůli klimatickým změnám skutečně málo," dodává.

I tento záměr se však setkává s kritikou. Skeptikové se obávají, že pokud budou mít Afričané více peněz, pouze jim to usnadní cestu do Evropy přes pašeráky. I přes zelené zahrady, africká krajina pořád zůstává nehostinná a ve státech EU se i nadále bude žít líp. Velká zelená zeď by tak mohla mít opačný účinek.

Zastánci však argumentují tím, že špatné životní podmínky vždycky vedly lidi k migraci a pokud se nespraví tento problém, těžko můžeme zastavit migraci. "Vždycky je lepší lidi nějak zaměstnat, dát jim práci, která je uživí, než aby utíkali do náruče teroristických skupin jako je Boko Haram," řekl Samba Sall s tím, že lidé předtím celé dny hráli karty. Nyní alespoň sází stromy.

Africký projekt navíc může pomoci i Evropě. Na starém kontinentě je už velmi málo míst, kde lze něco vypěstovat. Evropská unie ve velkém si musí jídlo importovat. V Africe je půdy hodně, je však neobdělané. Pokud se projekty zaměří na tenhle problém, mohla by být Afrika obilnicí Evropy a těžit by z toho mohly obě strany.