Němci vrátili ostatky mrtvých ze zapomenuté genocidy. Nestačí to, musí uznat vinu a zaplatit, požadují zástupci povražděných kmenů

Namibijská vládní delegace obdržela pozůstatky, včetně 19 lebek, skalpů a kostí, během slavnostní bohoslužby v Berlíně. „Chceme pomoci uzdravit rany ze zvěrstev spáchaných Němci v té době," řekla Michelle Muenteferingová,  státní tajemnice pro mezinárodní kulturní politiku na německém ministerstvu zahraničí. Podle zástupců zavražděných kmenů však nelze očištění dosáhnout aniž by celá záležitost byla správně pojmenována a německá vláda by za ní skutečně převzala odpovědnost.

Podle Esther Utjiuji Muinjangueové, předsedkyně Nadace genocidy Hererů, bylo předání „skvělou příležitostí“ pro Německo, aby se oficiálně omluvilo za tzv. první genocidu 20. století. Není jediná, kdo zastává podobné stanovisko. „Všichni jsme sjednoceni v jedné věci: všichni požadujeme, aby Německo přijalo, že v jedné zemi došlo k genocidě," řekl Manase Zeraek, tradiční zástupce. „Souhlasíme s tím, že se musí omluvit a že musí platit odškodnění."  

Německá vláda však zaplacení odškodnění odmítá. „Německá vláda se domnívá, že použití výrazu „genocida "neobsahuje žádnou zákonnou povinnost reparace, ale spíše politické a morální povinnosti uzdravovat rány. Na této pozici se držíme," řekl Ruprecht Polenz, německý vyjednavač pro namibijské rozhovory před dvěma lety stanici Deutsche Welle.

Nespokojení potomci kmenů dali loni Německo k soudu v USA. Chtějí být účastni rozhovorů mezi Namibií a Německem a mít právo veta na jejich dohody. Obávají se, že navržená pomoc Německa by se nemohla dostat k poškozeným osobám. Německo odmítá požadavky na reparaci i prostřednictvím argumentu, že v rámci rozvojové pomoci dalo Namibii od získání nezávislosti v roce 1990 stovky milionů eur, které byly „prospěšné pro všechny Namibijce.“

V roce 2004 přiznala tehdejší ministryně pro rozvojovou pomoc Heidemarie Wieczorek-Zeulová během své návštěvy Namibie „historickou, politickou, morální a etickou odpovědnost a vinu“ Němců. Její slova však krátce nato vzala německá vláda zpět s tím, že Wieczorek-Zeulová mluvila jen sama ze sebe, připomíná server iDNES.cz.

„Genocida. To je to, jak to nazýváme doma. To je to, jak to nazývají němečtí opoziční poslanci, jak to nazývá německá veřejnost, to je to, jak to nazývá světové mínění. Jediní lidé - kteří po pěti letech usilovných jednání - nejsou schopni dospět ke stejnému závěru a k dohodě je německá a namibijská vláda. Něco je špatně s našimi dvěma vládami, " vyslovil se negativně směrem k německé vládě na středečním ceremoniálu Vekuii Rukoro, namibijský právník, politik a zástupce kmene Hererů.

Genocida spáchaná Němci před druhou světovou válkou

V roce 1904 se kmen Hererů vzbouřil proti německé koloniální nadvládě. Důvodem bylo zabíraní jejich půdy německými osadníky. Během několika dnů zabili více než 100 německých civilistů. Namové se k rebelii připojili v roce 1905.

Německá odveta byla hrozivá. „Velký generál mocného císaře“ Adrian Dietrich Lothar von Trotha vydal „příkaz k vyhlazení", který by vedl k úmrtí zhruba 60 000 Hererů a k smrti asi 10 000 Namů. Mnozí příslušníci kmene byli pochytáni a zavedeni do vězeňských táborů.

Stanice Al- Džazíra podotýká, že Němci na kmenech prováděli výzkum, který měl prokázat rasovou nadřazenost bílých Evropanů. Mrtvým Heterům a Namům byly odebrány lebky, které byly na „vědecké účely“ poslány do Německa. Jejich očistu v některých případech zajišťovaly zajaté příslušnice kmenů. Výzkum prováděný německým profesorem Eugenem Fischerem na lebkách a kostech vyústil v teorie, které později používali nacisté k ospravedlnění vraždění Židů.