„Modré přilby“ OSN mají za úkol dosáhnout, zajistit a udržet mír v konflikty rozervaných zemí, které zůstávají mimo zorné pole velmocí. Tento úkol se jim ale ne vždy daří plnit tak, jak by bylo potřeba. Magazín Foreign Affairs překládá důvody, kvůli kterým mírové mise OSN nejsou tak úspěšné, jak by bylo třeba.
Zpočátku OSN, založená 1945, nepočítala s žádným použitím vojenských sil. Brzy ale vyšlo najevo, že bez jejich přítomnost nebude moci účinně pracovat na dosažení míru v konfliktních oblastech. Poprvé byly „modré přilby“ poslány do Palestiny v roce 1948, aby pomohly zamezit násilnostem mezi Izraelci a Palestinci.
Během studené války se uskutečnil poměrně malý počet mírumilovných misí OSN – jen 13 během let 1948 a 1978. V letech 1979 až 1987 nedošlo k vůbec žádnému vyslání vojáků. Důvodem byla studená válka. Obě supervelmoci, USA a Rusko, nijak netoužily po tom, aby se vojáci OSN vyskytovali v těch oblastech a v těch konfliktech, na kterých měly zájem.
Poté, co studená válka skončila, OSN konečně mohla spustit mírové kampaně v plné šíři. Jen v letech 1991 – 1993 uskutečnila 15 mírových misí, více než během předchozích 40 let. V některých zemích mise fungovaly. V Namibii, Salvádoru, Kambodži a v Mozambiku vojáci OSN pomohli zamezit násilnostem. V jiných případech se však ukázali být neefektivními. V Rwandě a Srebrenici mohli jen sledovat, jak je páchána genocida.
OSN proto v roce 1999 změnila své vojenské doktríny. Vojákům OSN už nebyla přisouzena role pouhých pasivních pozorovatelů, ale byla jim udělena autorizace k použití síly proti armádním skupinám.
Problémy mírových misí OSN
Podle některých kritických studií je však tato změna agendy je spojena se značným úskalím. Vojáci OSN se díky tomu stávají terčem útoků vojenských skupin a selhávají tak jako neutrální zprostředkovatelé mezi různými válčícími stranami a ve svém primárním cíli zajistit mír a ochránit civilisty.
„Použití smrtící síly mírovými silami je zamýšleno pouze k ochraně civilistů nebo k zamezení záškodníkům, aby ohrožovali mírový proces, nikoliv k usilování o vojenskou porážku jakékoliv skupiny,“ sdělila listu The Washington Post Aditi Gorurová, ředitelka Aditi Gorur, ředitelka programu Ochrana civilistů v konfliktu z Stimson Center.
Ačkoliv některé studie přiznávají, že mírové mise OSN pomohly zajistit snížení napětí a násilností v daných konfliktních oblastech, poukazují na to, že se jednalo v zásadě jen o krátkodobou úlevu a že fundamentální problémy, které vedly ke konfliktu v prvé řadě, zůstávají. Např. operace v Burundi v letech 2004-2006 byla ve „výkladní skříni“ OSN jako příklad úspěšné mise, která pomohla zemi se dostat z vleklé občanské války a nastoupit k cestu k demokracii. O deset let později se však země opětovně navrátila k diktatuře a válce.
Mírové mise jsou omezeny řadou faktorů, které jim zamezují dosáhnout dlouhodobějších úspěchů. OSN má na ně k dispozici jen omezený rozpočet (7 miliard dolarů), který je jen kapkou v moři v porovnání s výdaji na vojenské operace USA a dalších států. Pokud se vyskytne nějaká krize, kam je třeba poslat mírové mise, OSN musí požádat členské státy, aby jí poskytly vojáky.
Těch je vždy značný nedostatek. Kvůli tomu mohou vojáci OSN pokrýt jen poměrně malou část konfliktního území. Jelikož se tito vojáci zároveň zpovídají vedení OSN i vedení své země, pokud si mají vybrat mezi riskováním vlastních životů pro OSN či zachováním je pro jejich země, vyberou si to druhé.
V současnosti většinu nejvíc vojáků pro mírové mise dodávají rozvojové země (za rok 2018 byly největšími přispěvateli do mírových misí Bangladéš, Etiopie a Rwanda). Jejich vojáci bývají poměrně špatné trénováni a mají k dispozici zastaralé vybavení.
Podle Foreign Affairs zásadní problém OSN je, že se zaměřuje na dosažení míru mezi dvěma elitními politickými skupinami a vůbec nebere v potaz, že konflikty nemusí mít vůbec politickou povahu, ale jsou jen obyčejnými spory mezi různými klany o území a zdroje. Nucení země k demokratickým volbám může napáchat více škody než užitku – např. v roce 1992 takové předčasné volby vedly k vypuknutí konfliktu mezi prezidentskou a hlavní rebelskou stranou.
Aby OSN dosáhla svých cílů, musí zcela změnit přístup, tvrdí Foreign Affairs. Nesmí dále vytvářet mírové koncepce ze zahraničí od stolu, ale měla by podpořit místní obyvatele, aby věci vzali do vlastních rukou. Jen tak bude moci zajistit mír.
Související
UNRWA: V Pásmu Gazy není bezpečno nikde, ani v zónách pro evakuaci civilistů
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
OSN , Armáda , afrika , Rwanda
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Víkendové počasí: Teplejší bude neděle, vyplývá z předpovědi
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
včera
Zelenskyj dorazil do boji zmítaného Charkova. Ukrajina zastavila ruský postup
včera
Kaliňák: Ficova zranění jsou rozsáhlá. Mnoho věcí se bude muset znovu naučit
včera
Atentát na Fica byl politicky motivovaný, tvrdí vnitro. Šéf kandidátky Hlasu dostal výhrůžky smrtí
včera
Poslední rozloučení s Vlastimilem Harapesem. Národní divadlo prozradilo podrobnosti
včera
Šestnáct žen obvinilo slavného kouzelníka Davida Copperfielda z obtěžování
včera
Barrandovský most nebude opravený už na konci léta. Praha musí změnit plány
včera
Fica zasáhly čtyři kulky. Je stabilizovaný, stále ale bojuje o život
včera
Izraelský tank střílel po vlastních vojácích. Pět jich zemřelo
Na severu palestinského Pásma Gazy zahynulo pět vojáků, které zasáhla palba z jednoho z tanků izraelské armády. Incident se odehrál ve středu večer v blízkosti města Džabalíja, uvedla agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák