Ve Rwandě dnes pietní tryznou začíná týden smutečních akcí k uctění památky 800.000 obětí z řad menšinových Tutsiů a umírněných příslušníků většinového kmene Hutuů, povražděných během sto dnů genocidy v roce 1994. Tryzny se zúčastní i nejméně deset hlav států, řekl novinářům mluvčí prezidentova tiskového úřadu. Očekáváni jsou mimo jiné předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo kanadská generální guvernérka Julie Payetteová.
Oficiální pozvání na dnešní ceremonii dostal od rwandského prezidenta Paula Kagameho také francouzský prezident Emmanuel Macron. Účast ale odmítl kvůli údajné kolizi s jinou plánovanou akcí. Macrona zastoupí ve Rwandě Hervé Berville, který se v této africké zemi narodil, přežil genocidu Tutsiů, byl adoptován do Francie a nyní je poslancem Národního shromáždění za prezidentovu vládní stranu.
Extremisté z řad většinového kmene Hutuů zahájili 6. dubna 1994 hrůzovládu a teror. Do 15. července téhož roku zabili zhruba 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných příslušníků vlastního kmene. Asi 2,7 milionu lidí kvůli masakrům uprchlo ze svých domovů. Vraždění ukončila Rwandská vlastenecká fronta (RPF) pod velením současného rwandského prezidenta Kagameho, která do země vstoupila ze sousední Ugandy a z hlavního města Kigali vyhnala extremisty.
Kagame dnes nejprve položil věnec u památníku genocidy ve městě Gisozi, kde je pohřbeno kolem 250.000 obětí masového vraždění z roku 1994. Při vzpomínkové akci prohlásil, že Rwanďané by se již nikdy neměli obrátit proti sobě. Spolu s ním se ceremoniálu zúčastnili představitelé Čadu, Konga, Džibutska, Nigeru, Belgie, Kanady, Etiopie, Africké unie a Evropské unie. Průvod městem, tzv. pochod paměti, pak zamířil k fotbalovému stadionu v Kigali, kde účastníci pietní akce zapálili svíce.
Oficiální politikou ve Rwandě je striktně bránit veškerým rozhovorům o záležitostech etnické příslušnosti, opozice ale říká, že přísná kontrola médií a politické sféry v zemi je zneužívána k potlačování disentu.
"Vládnoucí strana si od prvních dnů po genocidě přisvojila diktátorský styl, údajně v zájmu ochrany národní svrchovanosti. To by ale nyní mělo skončit," řekla agentuře Reuters významná rwandská opoziční politička Victoire Ingabireová. "Vláda by měla nechat opoziční politiky svobodně pracovat, protože upírat jim jejich práva povede k problémům. Dvacet pět let stačí, vláda by měla dovolit lidem svobodně vyjadřovat jejich názory."
I am moved beyond words at this memorial to tragedy. It serves as a bleak warning of the worst humanity is capable of. But through the darkest of days, I remain in awe at the power of regeneration, of this country, and of humankind. #Kwibuka25 pic.twitter.com/0yoll7IoPK
— Jean-Claude Juncker (@JunckerEU) 7. dubna 2019
Macron dnes oznámil, že chce vyhlásit 7. duben Dnem připomínky rwandské genocidy. V prohlášení prezidentského úřadu se neuvádí, jak bude výročí začátku masakrů ve Rwandě připomenuto ve Francii. Francie v minulosti opakovaně čelila obvinění, že sehrála aktivní roli při přípravách a provedení genocidy. Například v roce 2014 obvinil Paříž ze spoluodpovědnosti za smrt statisíců lidí i sám Kagame.
Francouzský parlament v minulosti připustil řadu chyb své země, přímý podíl Francie na genocidě ale odmítl. V pátek Macron oznámil zřízení komise, která má v archivech zjistit, jakou roli hrála Francie při stodenní genocidě ve Rwandě.
7. prosince 2025 12:47
Sesadili jsme prezidenta, oznámili vojáci v Beninu. Armáda pokus o převrat zmařila
Související
Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru
Hrdina Hotelu Rwanda slaví sedmdesátiny. Poslední roky ale protrpěl
Rwanda , genocida , Jean-Claude Juncker , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
před 2 hodinami
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
před 3 hodinami
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
před 4 hodinami
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
před 5 hodinami
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
před 7 hodinami
Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico
před 8 hodinami
Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec
před 9 hodinami
Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají
před 10 hodinami
USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii
před 11 hodinami
Dokumenty z vyšetřování Epsteina zveřejněny. Na fotkách s ním je Michael Jackson i Bill Clinton
před 13 hodinami
Pravé zimní počasí je v nedohlednu, ukazuje měsíční výhled
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
včera
OBRAZEM: Brněnské Vánoce. Pravá atmosféra panuje i v jihomoravské metropoli
včera
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
včera
Rodinná tragédie při letecké nehodě v USA. Zemřel slavný závodník i s dětmi
včera
Metro opět staví ve všech stanicích na lince C. Pankrác po rekonstrukci opět funguje
včera
Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou
včera
Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu
včera
Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit
Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
Zdroj: Libor Novák