Rwanda si připomíná 25 let od genocidy. Hrůzovláda si vyžádala 800 tisíc mrtvých

Ve Rwandě dnes pietní tryznou začíná týden smutečních akcí k uctění památky 800.000 obětí z řad menšinových Tutsiů a umírněných příslušníků většinového kmene Hutuů, povražděných během sto dnů genocidy v roce 1994. Tryzny se zúčastní i nejméně deset hlav států, řekl novinářům mluvčí prezidentova tiskového úřadu. Očekáváni jsou mimo jiné předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo kanadská generální guvernérka Julie Payetteová.

Oficiální pozvání na dnešní ceremonii dostal od rwandského prezidenta Paula Kagameho také francouzský prezident Emmanuel Macron. Účast ale odmítl kvůli údajné kolizi s jinou plánovanou akcí. Macrona zastoupí ve Rwandě Hervé Berville, který se v této africké zemi narodil, přežil genocidu Tutsiů, byl adoptován do Francie a nyní je poslancem Národního shromáždění za prezidentovu vládní stranu.

Extremisté z řad většinového kmene Hutuů zahájili 6. dubna 1994 hrůzovládu a teror. Do 15. července téhož roku zabili zhruba 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných příslušníků vlastního kmene. Asi 2,7 milionu lidí kvůli masakrům uprchlo ze svých domovů. Vraždění ukončila Rwandská vlastenecká fronta (RPF) pod velením současného rwandského prezidenta Kagameho, která do země vstoupila ze sousední Ugandy a z hlavního města Kigali vyhnala extremisty.

Kagame dnes nejprve položil věnec u památníku genocidy ve městě Gisozi, kde je pohřbeno kolem 250.000 obětí masového vraždění z roku 1994. Při vzpomínkové akci prohlásil, že Rwanďané by se již nikdy neměli obrátit proti sobě. Spolu s ním se ceremoniálu zúčastnili představitelé Čadu, Konga, Džibutska, Nigeru, Belgie, Kanady, Etiopie, Africké unie a Evropské unie. Průvod městem, tzv. pochod paměti, pak zamířil k fotbalovému stadionu v Kigali, kde účastníci pietní akce zapálili svíce.

Oficiální politikou ve Rwandě je striktně bránit veškerým rozhovorům o záležitostech etnické příslušnosti, opozice ale říká, že přísná kontrola médií a politické sféry v zemi je zneužívána k potlačování disentu.

"Vládnoucí strana si od prvních dnů po genocidě přisvojila diktátorský styl, údajně v zájmu ochrany národní svrchovanosti. To by ale nyní mělo skončit," řekla agentuře Reuters významná rwandská opoziční politička Victoire Ingabireová. "Vláda by měla nechat opoziční politiky svobodně pracovat, protože upírat jim jejich práva povede k problémům. Dvacet pět let stačí, vláda by měla dovolit lidem svobodně vyjadřovat jejich názory."

I am moved beyond words at this memorial to tragedy. It serves as a bleak warning of the worst humanity is capable of. But through the darkest of days, I remain in awe at the power of regeneration, of this country, and of humankind. #Kwibuka25 pic.twitter.com/0yoll7IoPK

— Jean-Claude Juncker (@JunckerEU) 7. dubna 2019

Macron dnes oznámil, že chce vyhlásit 7. duben Dnem připomínky rwandské genocidy. V prohlášení prezidentského úřadu se neuvádí, jak bude výročí začátku masakrů ve Rwandě připomenuto ve Francii. Francie v minulosti opakovaně čelila obvinění, že sehrála aktivní roli při přípravách a provedení genocidy. Například v roce 2014 obvinil Paříž ze spoluodpovědnosti za smrt statisíců lidí i sám Kagame.

Francouzský parlament v minulosti připustil řadu chyb své země, přímý podíl Francie na genocidě ale odmítl. V pátek Macron oznámil zřízení komise, která má v archivech zjistit, jakou roli hrála Francie při stodenní genocidě ve Rwandě.

Související

Paul Rusesabagina

Hrdina Hotelu Rwanda slaví sedmdesátiny. Poslední roky ale protrpěl

Rwandou před třiceti lety zmítalo násilí, které připravilo o život stovky tisíc lidí. Kulaté sedmdesáté narozeniny slaví v sobotu 15. června muž, který během genocidy zachránil 1 268 lidských životů. Paul Rusesabagina je bývalý hotelový manažer, jehož činy byly mezinárodně oceněny. V posledních letech se však v rodné zemi stal terčem vládnoucích struktur. 
Lidé si prohlížejí portréty obětí rwandské genocidy. Rozhovor

30 let od genocidy ve Rwandě. Nevypukla ze dne na dne, upozorňuje afrikanista Záhořík

Genocida rwandských Tutsiů, během které milice většinové populace Hutuů v průběhu pouhých tří měsíců povraždily mezi půlmilionem až milionem lidí, začala před 30 lety, 7. dubna 1994. Kořeny krvavých tragických událostí však sahají mnohem dále do minulosti a prokombinují historický revanšismus, ekonomické problémy i fanatismus tehdejších lídrů, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Záhořík. Historik a afrikanista z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v něm vyjádřil nejen k příčinám genocidy, ale například i k roli mezinárodního společenství a někdejších koloniálních mocností, stejně jako k současné situaci ve Rwandě. Zároveň se staví za jasné odlišování běžných ozbrojených konfliktů s mnoha proměnnými od genocidy, kdy je plánem vyhlazení celé skupiny obyvatel. 

Více souvisejících

Rwanda genocida Jean-Claude Juncker Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy