Největší mýty o uprchlících: Opravdu vysávají z Evropy peníze?

Migrace je téma, které budí emoce, zejména na internetu. Názory na tento fenomén se často radikálně liší. Od šíření paniky považující migraci za konec světa po otevřenou náruč pro každého, kdo aspoň trochu zavání cizinou. Jaké jsou vědecké poznatky o řadě mýtu nerozlučně spjatým s globalizovaným světem?

Není pochyb o tom, že téma migrace se stalo zpolitizovaným ze všech stran. Na tématu se živí řada politiků aniž by s migrační politikou měli cokoliv do činění. Pro Česko to platí dvojnásob, jelikož příliv migrace do země je poměrně malý a dominují mu cizinci ze Slovenska, které za cizince nikdo ani nepovažuje. O tématu tak koluje řada mýtů, které však zcela nekorespondují z realitou

Jedna z nejčastějších námitek se týká finanční podpory migrantů. Přistěhovalci pouze žijí na dávkách a do práce nechodí, jelikož cizince nikdo nezaměstnává. Jenže málokdo si uvědomuje, že jednou ze zcela zásadních motivací k migraci je právě snaha získat zaměstnání. Podle výzkumu migranti zastávají zejména práce, o něž není zájem nebo těch co práce umí, je v cílové zemi nedostatek. Např. migranti z Evropy zaplatili ve Velké Británii na daní o 64 % více, než na jejich podporu britská vláda zaplatila a to se jedná o zásadní fenomén, který ovlivnil podporu brexitu v referendu.

Pro mnohé by bylo řešení zavřít hranice, jako v případě prezidenta Trumpa a jeho zdi na hranicích s Mexikem. Jenže zavírání dveří migraci neutlumuje, naopak ji může i navýšit. Vzpomeňme, že největší vlnu migrace zažilo Československo v dobách, kdy byly zavřené hranice. Pokud se do zemí nedá dostat legálně, snaží se migranti do cíle dojít nelegálně pomocí kriminálních praktik trafikantů s migrací.

Mýtem je i představa, že světová migrace, která je skutečně značná se odehrává na cestě z chudých zemí "Jihu" do bohatých zemí na "Severu". Migranti z globálního jihu tvoří třetinu veškeré migrace (82 miliónu) a navíc 35 % z nich migruje mezi rozvojovými státy, čili ani zdaleka všichni nemíří do Evropy. Značnou část migrace bohatých severních zemí tvoří lidé, kteří se stěhují mezi těmito zeměmi (67 miliónů).

Častým komentářem je, že by se mělo pomáhat především v zemích, odkud migrace proudí. Jenže badatelé již popsali tzv. migrační paradox. Ekonomický pokrok migraci neutlumuje, protože lidé mají k migraci více prostředků (informací i peněz). Fenomén byl pozorován např. v Turecku, zatímco země se ekonomicky poměrně stabilizovala, tureckých migrantů neubývá. 

Migrace je v současnosti považována především za ekonomické břímě, jenže pro důchodový systém zemí, kde populace stárne (a to jsou všechny země EU včetně ČR), je příliv nových lidí z ekonomicko-politického hlediska nezbytný. S klesající porodností a prodlužujícím se věkem dožití by bez příchodu migrantů neměl, kdo daněmi živit veřejné rozpočty.

Na složitost migračního problému upozornil web journey.caritas.org.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace Ekonomika EU (Evropská unie) Imigranti z Afriky a Blízkého Východu uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

včera

Kometa Brno

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

včera

Aktualizováno včera

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ČSSZ vnímá obavy zaměstnavatelů ze sankcí spojených s opožděným nebo chybným odesláním Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Cílem ministerstva není zaměstnavatele sankcionovat, ale zvládnout tuto zásadní změnu tak, aby v praxi skutečně fungovala.

včera

Donald Trump

Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela

Americký prezident Donald Trump po posledním pokusu o atentát zaútočil na moderátora jedné z populárních talk show Jimmyho Kimmela. Jeho zaměstnavatele vyzval, aby dotyčného vyhodil. Podle Trumpa se Kimmel dopustil výzvy k násilí vůči prezidentovi. 

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC. 

včera

Češi v úvodním utkání nakonec porazily Švýcary 5:4

Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance

Úvodní duel domácího turnaje Euro Hockey Tour proti Finsku sice české hokejové reprezentaci vyšel, ihned po něm ale začala sčítat ztráty. Navzdory výhře 3:2 má realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem více vrásek na čele, než tomu bylo doposud. Zápas totiž nedohráli hned dva reprezentanti – obránce Filip Hronek a útočník Michael Špaček. Zatímco v případě Špačka to vypadá, že pro něj po tvrdém zákroku na koleno sezóna již skončila, nad Hronkem zatím visí otazník. Čeká se, jak dopadne podrobnější vyšetření včetně magnetické rezonance.

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem

Premiéra Andreje Babiš (ANO) čeká o víkendu první jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským od chvíle, kdy se vrátil do čela české vlády. Předseda vlády bude mezi čtyřma očima mluvit i s dalšími evropskými politiky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

1. května 2026 21:57

Juraj Loj v úspěšném filmu Sbormistr.

Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo

Problémy úspěšného filmu Sbormistr pokračují. Další soud totiž potvrdil stopku pro jeho televizní vysílání. Soud konstatoval, že pro tvůrce, kteří se věnují trestným činům inspirovaným skutečnými událostmi, platí zvýšené nároky ve vztahu k obětem trestné činnosti.

1. května 2026 21:05

Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem

Koncem dubna se potvrdilo to, o čem se v tuzemském hokejovém prostředí spekulovalo už delší dobu. Novým trenérem hokejové Sparty se stává Patrik Augusta, bývalý úspěšný trenér hokejových reprezentantů do 20 let. Spolu s ním budou nový sparťanský realizační tým tvořit asistenti Ladislav Šmíd a Tomáš Netík. Brankáře pak nově bude mít na starosti Michal Neuvirth. Šestapadesátiletý Augusta má sparťany vést alespoň dva roky, neboť právě na tak dlouho dobu s pražským klubem podepsal smlouvu.

Zdroj: David Holub

Další zprávy