Až 80 milionů pracovních míst přestane existovat? Studie OSN přináší temné varování

Lidské tělo dle Mezinárodní organizace práce (ILO) dokáže snášet bez utrpení teplo, které nepřesahuje 35 stupňů Celsia. Nad tuto míru vzniká tzv. tepelný stres. Někteří pracovníci na světě už musí snášet 40 stupňová vedra. To se projevuje na jejich výkonu práce, uvádí server Deutsche Welle.

Studie organizace OSN nazvaná „„Práce na teplejší planetě - dopad tepelného stresu na produktivitu práce (Working on a Warmer Planet - The Impact of Heat Stress on Labour Productivity)" tvrdí, že výrazné zvýšení tepelného stresu povede do roku 2030 ke snížení produktivity na celém světě o ekvivalent 80 milionů pracovních míst na plný úvazek. V peněžní hodnotě by se jednalo o ztrátu ve výši 2,1 bilionů eur.

Dle konzervativních odhadů, které počítají s celosvětovým nárůstem teploty o 1,5 stupně Celsia do roku 2100, by se takové zvýšení stalo realitou již v roce 2030. Světová meteorologická organizace OSN však předpokládá, že by teplota do konce století mohla vzrůst o 3 až 5 stupňů. 

Vzrůst teplot v důsledku klimatických změn nejhůře dopadne na zemědělství, ve kterém pracuje téměř jedna miliarda lidí na celém světě. Podle prognózy do roku 2030 dojde ke ztrátě 60% pracovních míst v tomto sektoru.

Velmi postižené bude stavebnictví, o něco méně, ale stále významně, se tepelný stres dotkne i environmentálních, havarijních, údržbářských a opravářských služeb jako i cestovního ruchu, sportu, dopravy a některých forem průmyslové práce.

Z regionů bude nerovnoměrně zasažena především Afrika a Jižní Asie, kde jsou už dnes jsou problémy s klimatickými změnami viditelné. Práci by mělo ztratit až 50 milionů lidí. To pravděpodobně ještě posílí migraci z těchto zemí. Už nyní v Africe dochází v důsledku klimatických změn k masivním přesunům lidí, většinou z vesnic do měst. Zatím se jedná primárně o domácí migraci, postupně by se ale mohla kvůli vedru a s ním spojeným problémům měnit na mezinárodní a mezikontinentální.

Studie vyzývá světové vlády, aby přijala nebytná opatření v boji proti tepelnému stresu. Ty např. zahrnují strukturální transformaci venkovských ekonomik, aby zemědělci nemuseli v nových podmínkách pracovat tak tvrdě, stejně jako programy rozvoje dovedností a investice do infrastruktury a technologií pro boj s účinky tepla v různých částech světa.