"Pokrytectví nejvyššího řádu." Migranty je třeba přestat vracet, zní z Británie

Hýčkání válečníka a bránění uprchlíkům utéct před válkou není cesta k pěstování stability v severní Africe, deklaruje editorial serveru The Guardian. Prestižní deník připomíná, že dvě tragédie, ke kterým došlo v rozmezí několika hodin, konečně přitáhly pozornost zpět k ohroženým migrantům, kteří se zoufale snaží dostat přes Libyi k lepšímu a bezpečnějšímu životu v Evropě.

Varování bez povšimnutí

Je známo, že migranti zadržení v Libyi jsou zneužíváni, znásilňováni, mučeni a prodáváni jako otroci, poukazuje britský deník. Dodává, že nyní, v souvislosti s nárůstem násilností doprovázejících ofenzivu válečníka Chalífy Haftara u Tripolisu, se mnoho z nich ocitlo ve válečné zóně a ti, kterým se podařilo utéct, budou zřejmě posláni zpět.

OSN tvrdí, že při úterním útoku na detenční centrum Tajoura zahynulo 53 lidí, včetně šesti dětí, přičemž některé měli zastřelit strážní, když se snažili utéct před palbou, konstatuje prestižní server. Odkazuje na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva, že se mohlo jednat o válečný zločin.

"Detenční tábor se nacházel vedle zbrojního skladu, OSN varovala, že zadržovaní mohou být ohroženi a poskytla jeho přesné souřadnice bojujícím stranám," pokračuje editorial. Doplňuje, že toto varování prošlo bez povšimnutí.

O pár týdnu dříve Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky oznámil, že ze Středozemního moře se může stát "krvavé moře", pokud budou v praxi kriminalizovány pátrací a záchranné mise, poukazuje prestižní deník. Připomíná, že z dříve deseti aktivních plavidel nadále operuje pouze jediné.

Výsledky jsou podle britského serveru předvídatelné: lodě s migranty se potápějí a při jednom z takových incidentů, který se odehrál ve středu u pobřeží Tuniska, zřejmě zahynulo přes osm desítek lidí.

Pokud by však loď zachytila libyjská pobřežní stráž, na základě dohody s EU by pasažéry vrátila do podobného zařízení jako Tajoura, kritizuje The Guardian. Podotýká, že jen minulý měsíc bylo zpět do detenčních center posláno téměř 1.400 migrantů.

Bezpečnost migrantů znamená přesun do Evropy      

Útok na Tajouru je připisován silám Chalífy Haftara, ačkoliv ten z něj viní síly mezinárodně uznané libyjské vlády národní shody, nastiňuje editorial. Konstatuje, že od počátku Haftarovy ofenzivy, která vypukla letos na jaře, zahynulo podle odhadů na tisíc lidí.

"Odpovědní jsou ale i jeho (Haftarovi) zahraniční podporovatelé," tvrdí renomovaný deník. Připomíná, že USA a Francie sice uznávají vládu národní shody, ale Haftara jasně podporují, stejně jako Egypt, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Rusko; Washington ostatně v Radě bezpečnosti OSN zablokoval rezoluci odsuzující Haftarovu ofenzivu.

Podle prestižního serveru je zřejmé, že přímé vojenské řešení chaosu ovládajícího Libyi po pádu diktátora Muammara Kaddáfího, které Haftar nabízí, je samo o sobě předurčeno k nezdaru. Haftar přesto hodlá pokračovat a jak varoval nejmenovaný evropský diplomat, v rámci EU ohledně Libye vzniká "vakuum", jelikož její představitele sice znepokojuje Haftarovo autoritářství, ale zároveň nevkládají velkou důvěru do stávající vlády, vysvětluje The Guardian.

Mezinárodně uznaná libyjská vláda tvrdí, že zvažuje uzavření všech detenčních center a vypuštění zadržovaných migrantů z bezpečnostních důvodů, uvádí britský server. Zdůrazňuje, že bezpečnost je neslučitelná s jejich dalším pobytem v Libyi a je nutný jejich přesun do Evropy.

Pomoc potřebují také ti, kteří se vydávají na cestu přes Středozemní moře na vlastní pěst, deklaruje editorial. Dodává, že to s sebou nese podporu pátracích a záchranných misí, patřičné dohody s jednotlivými plavidly a konec návratů zadržený migrantů do Libye.

"Vyjadřování obav o migranty je pokrytectví nejvyššího řádu, pokud státy podporují válečníka, živí konflikt zbraněmi a pomáhají držet v pasti ty, kteří se před ním snaží utéct," uzavírá The Guardian.     

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

Více souvisejících

Libye uprchlíci migrace Chalífa Haftar

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán. Vyjádřil se tak během své sobotní návštěvy Irska v reakci na novinářské dotazy ohledně poškození infrastruktury. Ke vzdušnému úderu na ropovod Východ-Západ došlo ve čtvrtek, což vedlo k jeho preventivnímu odstavení z provozu. Incident si podle oficiálních zpráv vyžádal i několik zraněných a způsobil věcné škody.

včera

Donald Trump

Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska

Americký prezident Donald Trump vyvolal během své víkendové návštěvy Irska značnou pozornost prohlášením na podporu sjednocení ostrova. Během bilaterálního jednání s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu označil případné spojení Severního Irska s Irskou republikou za fantastickou věc. Přestože si byl podle svých slov vědom politické citlivosti celého tématu, vyjádřil přesvědčení, že k tomuto kroku nakonec stejně dojde. Podle Trumpa má Irsko v čele správného člověka, který by mohl celý proces posunout kupředu.

včera

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.

včera

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

včera

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

včera

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

včera

11. září 2026 21:56

11. září 2026 20:59

11. září 2026 20:03

11. září 2026 19:12

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

11. září 2026 18:35

11. září 2026 17:47

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

11. září 2026 16:54

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

11. září 2026 16:10

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy