"Pokrytectví nejvyššího řádu." Migranty je třeba přestat vracet, zní z Británie

Hýčkání válečníka a bránění uprchlíkům utéct před válkou není cesta k pěstování stability v severní Africe, deklaruje editorial serveru The Guardian. Prestižní deník připomíná, že dvě tragédie, ke kterým došlo v rozmezí několika hodin, konečně přitáhly pozornost zpět k ohroženým migrantům, kteří se zoufale snaží dostat přes Libyi k lepšímu a bezpečnějšímu životu v Evropě.

Deník Shopaholičky

Varování bez povšimnutí

Je známo, že migranti zadržení v Libyi jsou zneužíváni, znásilňováni, mučeni a prodáváni jako otroci, poukazuje britský deník. Dodává, že nyní, v souvislosti s nárůstem násilností doprovázejících ofenzivu válečníka Chalífy Haftara u Tripolisu, se mnoho z nich ocitlo ve válečné zóně a ti, kterým se podařilo utéct, budou zřejmě posláni zpět.

OSN tvrdí, že při úterním útoku na detenční centrum Tajoura zahynulo 53 lidí, včetně šesti dětí, přičemž některé měli zastřelit strážní, když se snažili utéct před palbou, konstatuje prestižní server. Odkazuje na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva, že se mohlo jednat o válečný zločin.

"Detenční tábor se nacházel vedle zbrojního skladu, OSN varovala, že zadržovaní mohou být ohroženi a poskytla jeho přesné souřadnice bojujícím stranám," pokračuje editorial. Doplňuje, že toto varování prošlo bez povšimnutí.

O pár týdnu dříve Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky oznámil, že ze Středozemního moře se může stát "krvavé moře", pokud budou v praxi kriminalizovány pátrací a záchranné mise, poukazuje prestižní deník. Připomíná, že z dříve deseti aktivních plavidel nadále operuje pouze jediné.

Výsledky jsou podle britského serveru předvídatelné: lodě s migranty se potápějí a při jednom z takových incidentů, který se odehrál ve středu u pobřeží Tuniska, zřejmě zahynulo přes osm desítek lidí.

Pokud by však loď zachytila libyjská pobřežní stráž, na základě dohody s EU by pasažéry vrátila do podobného zařízení jako Tajoura, kritizuje The Guardian. Podotýká, že jen minulý měsíc bylo zpět do detenčních center posláno téměř 1.400 migrantů.

Bezpečnost migrantů znamená přesun do Evropy      

Útok na Tajouru je připisován silám Chalífy Haftara, ačkoliv ten z něj viní síly mezinárodně uznané libyjské vlády národní shody, nastiňuje editorial. Konstatuje, že od počátku Haftarovy ofenzivy, která vypukla letos na jaře, zahynulo podle odhadů na tisíc lidí.

"Odpovědní jsou ale i jeho (Haftarovi) zahraniční podporovatelé," tvrdí renomovaný deník. Připomíná, že USA a Francie sice uznávají vládu národní shody, ale Haftara jasně podporují, stejně jako Egypt, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Rusko; Washington ostatně v Radě bezpečnosti OSN zablokoval rezoluci odsuzující Haftarovu ofenzivu.

Podle prestižního serveru je zřejmé, že přímé vojenské řešení chaosu ovládajícího Libyi po pádu diktátora Muammara Kaddáfího, které Haftar nabízí, je samo o sobě předurčeno k nezdaru. Haftar přesto hodlá pokračovat a jak varoval nejmenovaný evropský diplomat, v rámci EU ohledně Libye vzniká "vakuum", jelikož její představitele sice znepokojuje Haftarovo autoritářství, ale zároveň nevkládají velkou důvěru do stávající vlády, vysvětluje The Guardian.

Mezinárodně uznaná libyjská vláda tvrdí, že zvažuje uzavření všech detenčních center a vypuštění zadržovaných migrantů z bezpečnostních důvodů, uvádí britský server. Zdůrazňuje, že bezpečnost je neslučitelná s jejich dalším pobytem v Libyi a je nutný jejich přesun do Evropy.

Pomoc potřebují také ti, kteří se vydávají na cestu přes Středozemní moře na vlastní pěst, deklaruje editorial. Dodává, že to s sebou nese podporu pátracích a záchranných misí, patřičné dohody s jednotlivými plavidly a konec návratů zadržený migrantů do Libye.

"Vyjadřování obav o migranty je pokrytectví nejvyššího řádu, pokud státy podporují válečníka, živí konflikt zbraněmi a pomáhají držet v pasti ty, kteří se před ním snaží utéct," uzavírá The Guardian.     

Deník Shopaholičky

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.
Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

Více souvisejících

Libye uprchlíci migrace Chalífa Haftar

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 54 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 6 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk

Českou uměleckou scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 93 let zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, držitel Oscara, Césara či Českého lva. Proslavila ho zejména úspěšná spolupráce s oscarovým režisérem Milošem Formanem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy