"Pokrytectví nejvyššího řádu." Migranty je třeba přestat vracet, zní z Británie

Hýčkání válečníka a bránění uprchlíkům utéct před válkou není cesta k pěstování stability v severní Africe, deklaruje editorial serveru The Guardian. Prestižní deník připomíná, že dvě tragédie, ke kterým došlo v rozmezí několika hodin, konečně přitáhly pozornost zpět k ohroženým migrantům, kteří se zoufale snaží dostat přes Libyi k lepšímu a bezpečnějšímu životu v Evropě.

Varování bez povšimnutí

Je známo, že migranti zadržení v Libyi jsou zneužíváni, znásilňováni, mučeni a prodáváni jako otroci, poukazuje britský deník. Dodává, že nyní, v souvislosti s nárůstem násilností doprovázejících ofenzivu válečníka Chalífy Haftara u Tripolisu, se mnoho z nich ocitlo ve válečné zóně a ti, kterým se podařilo utéct, budou zřejmě posláni zpět.

OSN tvrdí, že při úterním útoku na detenční centrum Tajoura zahynulo 53 lidí, včetně šesti dětí, přičemž některé měli zastřelit strážní, když se snažili utéct před palbou, konstatuje prestižní server. Odkazuje na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva, že se mohlo jednat o válečný zločin.

"Detenční tábor se nacházel vedle zbrojního skladu, OSN varovala, že zadržovaní mohou být ohroženi a poskytla jeho přesné souřadnice bojujícím stranám," pokračuje editorial. Doplňuje, že toto varování prošlo bez povšimnutí.

O pár týdnu dříve Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky oznámil, že ze Středozemního moře se může stát "krvavé moře", pokud budou v praxi kriminalizovány pátrací a záchranné mise, poukazuje prestižní deník. Připomíná, že z dříve deseti aktivních plavidel nadále operuje pouze jediné.

Výsledky jsou podle britského serveru předvídatelné: lodě s migranty se potápějí a při jednom z takových incidentů, který se odehrál ve středu u pobřeží Tuniska, zřejmě zahynulo přes osm desítek lidí.

Pokud by však loď zachytila libyjská pobřežní stráž, na základě dohody s EU by pasažéry vrátila do podobného zařízení jako Tajoura, kritizuje The Guardian. Podotýká, že jen minulý měsíc bylo zpět do detenčních center posláno téměř 1.400 migrantů.

Bezpečnost migrantů znamená přesun do Evropy      

Útok na Tajouru je připisován silám Chalífy Haftara, ačkoliv ten z něj viní síly mezinárodně uznané libyjské vlády národní shody, nastiňuje editorial. Konstatuje, že od počátku Haftarovy ofenzivy, která vypukla letos na jaře, zahynulo podle odhadů na tisíc lidí.

"Odpovědní jsou ale i jeho (Haftarovi) zahraniční podporovatelé," tvrdí renomovaný deník. Připomíná, že USA a Francie sice uznávají vládu národní shody, ale Haftara jasně podporují, stejně jako Egypt, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Rusko; Washington ostatně v Radě bezpečnosti OSN zablokoval rezoluci odsuzující Haftarovu ofenzivu.

Podle prestižního serveru je zřejmé, že přímé vojenské řešení chaosu ovládajícího Libyi po pádu diktátora Muammara Kaddáfího, které Haftar nabízí, je samo o sobě předurčeno k nezdaru. Haftar přesto hodlá pokračovat a jak varoval nejmenovaný evropský diplomat, v rámci EU ohledně Libye vzniká "vakuum", jelikož její představitele sice znepokojuje Haftarovo autoritářství, ale zároveň nevkládají velkou důvěru do stávající vlády, vysvětluje The Guardian.

Mezinárodně uznaná libyjská vláda tvrdí, že zvažuje uzavření všech detenčních center a vypuštění zadržovaných migrantů z bezpečnostních důvodů, uvádí britský server. Zdůrazňuje, že bezpečnost je neslučitelná s jejich dalším pobytem v Libyi a je nutný jejich přesun do Evropy.

Pomoc potřebují také ti, kteří se vydávají na cestu přes Středozemní moře na vlastní pěst, deklaruje editorial. Dodává, že to s sebou nese podporu pátracích a záchranných misí, patřičné dohody s jednotlivými plavidly a konec návratů zadržený migrantů do Libye.

"Vyjadřování obav o migranty je pokrytectví nejvyššího řádu, pokud státy podporují válečníka, živí konflikt zbraněmi a pomáhají držet v pasti ty, kteří se před ním snaží utéct," uzavírá The Guardian.     

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

Více souvisejících

Libye uprchlíci migrace Chalífa Haftar

Aktuálně se děje

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

včera

Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden

Nejméně dva lidé nepřežili nedělní střelbu na gastronomickém festivalu v americkém Seattlu. Dalších pět osob utrpělo zranění. Zatím nejmenovaného pachatele se policistům podařilo zadržet, informovala americká stanice NBC News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy