Káhira - Funkce egyptského prozatímního prezidenta se dnes formálně ujal dosavadní šéf ústavního soudu Adlí Mansúr, svrženou hlavu státu Muhammada Mursího armáda zadržuje na neznámém místě. Mursího Muslimské bratrstvo, jejíž představitele policie zatýká, považuje středeční krok armády za puč, generálové i opozice to odmítají.
Prozatímní prezident stejně jako liberální a levicová opozice dal na vědomí, že i přes nynější události chce, aby se Mursího Muslimské bratrstvo i další islamistické strany zapojily do politického života země.
Nový prozatímní prezident Egypta Adlí Mansúr byl šéfem Nejvyššího ústavního soudu jen dva dny, když ho armáda jmenovala vůdcem nejlidnatějšího státu arabského světa. Jak poznamenala agentura AFP, ironií je, že na nejvyšší soudní post v zemi ho jmenoval sám Mursí. Poté, co armáda zrušila ústavu, katapultovala ho na nejvyšší post politické moci.
Mansúr pomáhal napsat návrh zákona o dohledu nad prezidentskými volbami, které v roce 2012 vynesly k moci Mursího. Od roku 1992 byl náměstkem předsedy Nejvyššího ústavního soudu.
Na rozdíl od hlavních vůdců opozice - včetně například držitele Nobelovy ceny za mír Muhammada Baradeje či bývalého šéfa Ligy arabských států Amra Músy - nebyl Mansúr nikdy všeobecně známým jménem. Nejspíš ale posloužil účelu armády, která hledala neutrální postavu pro přechodné období.
V samotném Egyptě legitimita činů armády závisí na tom, jak je vnímá veřejnost. V anglicky napsaném vzkazu na internetovou komunitní síť Twitter napsal sesazený prezident Mursí, že armáda provedla "úplný převrat".
Armáda nicméně tento termín odmítla. V prohlášení uvedla, že se nikdy nepouští do převratů, ale "vždy stojí na straně vůle a touhy velkolepého egyptského lidu po změně a reformách".
Mluvčí Muslimského bratrstva, za které byl před rokem jako hlava státu Mursí demokraticky zvolen, oznámil, že prezident je momentálně v domácím vězení. Spolu s ním jsou podle mluvčího v jedné z armádních budov zadržováni i jeho blízcí spolupracovníci, píše CNN.
Bezpečnostní síly nadále zatýkají představitele Muslimského bratrstva a zadržují je ve stejné věznici, kde pobývá předloni svržený autoritářský prezident Husní Mubarak. Mezi zadrženými je například Saad Katatní, šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP), založené před volbami bratrstvem. Prokuratura nařídila zadržet také šéfa islamistického Muslimského bratrstva Muhammada Badího a jeho zástupce Chajráta Šatira.
Úřady zavřely také tři islamistické televizní stanice, včetně jednoho kanálu provozovaného Muslimským bratrstvem. Bezpečnostní síly rovněž vtrhly do kanceláří egyptského zpravodajského kanálu televize al-Džazíra a zadržely minimálně pět jeho zaměstnanců, z nichž čtyři byli později propuštěni. Kanálu bylo zabráněno vysílat záběry z demonstrace na podporu Mursího v severní části Káhiry.
Mursího podporovatelé trvají na tom, že je i nadále legitimním vůdcem osmdesátimilionového Egypta a že jeho sesazení armádou nebylo nic jiného, než vojenský puč. Po oznámení armádních představitelů, že byl Mursí sesazen z čela země, vyrazily do ulic po celém Egyptě stovky tisíc lidí. Při střetech stoupenců Muslimského bratrstva a opozice přišlo o život nejméně osm lidí a další asi 340 utrpělo zranění, píše server iDnes.cz.
Pokud se americká vláda rozhodne, že egyptská armáda provedla převrat, pak to může ovlivnit 1,5 miliardy dolarů ekonomické a vojenské pomoci, kterou Spojené státy Egyptu každoročně poskytují.
Spojené státy i Evropská unie dnes vyzvaly Egypt k rychlému návratu k civilní vládě, generální tajemník OSN Pan Ki-mun vybídl Egypt ke klidu a zdrženlivosti a k zachování svobod, Severoatlantická aliance vyjádřila z nynějšího vývoje "hluboké obavy" a Turecko události v Káhiře označilo za "vojenský převrat". Africká unie podle nejmenovaného představitele považuje svržení prezidenta za neústavní a na páteční schůzce své bezpečnostní rady zřejmě Egyptu pozastaví členství. Podle Íránu je třeba vyhovět "legitimní vůli lidu", Teherán ale zároveň varoval před "zahraničním a nepřátelským oportunismem". Naopak Katar, Saúdská Arábie či Kuvajt poslaly Mansúrovi gratulace.
22. srpna 2026 14:03
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
Související
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
Válka s Íránem se dál rozrůstá. Poprvé byl zasažen i Egypt
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
před 2 hodinami
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
před 3 hodinami
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
před 4 hodinami
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
před 5 hodinami
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
před 5 hodinami
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
před 6 hodinami
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
před 7 hodinami
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
před 8 hodinami
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
před 9 hodinami
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
před 9 hodinami
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
před 10 hodinami
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
před 11 hodinami
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
před 12 hodinami
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
před 12 hodinami
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
před 13 hodinami
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
před 14 hodinami
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
před 15 hodinami
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
před 16 hodinami
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
Princ Harry a jeho žena Meghan se poprvé vyjádřili k dopisu, který král Karel III. poslal úřadům či armádě, aby ujasnil, jaká je role navrátivších se členů jeho rodiny poté, co se přistěhovali z USA zpátky do Velké Británie. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu neskrývají překvapení.
Zdroj: Lucie Podzimková