Koronavirus je pro Afriku existenční hrozbou, tvrdí odborníci

Nyní počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Africe přesahuje 6000, odborníci to ale označují za pouhý začátek. Ředitel afrického centra pro prevenci a kontrolu nemocí John Nkengasong se domnívá, že africký scénář se začíná velmi podobat situaci, v níž se 40 dní po propuknutí nákazy ocitla Evropa. "Virus je existenční hrozbou pro náš kontinent," uvedl.

V mnoha afrických zemích již byl zaznamenán komunitní přenos. Pouze pět z 54 afrických států žádný případ zatím nehlásí. Nkengasong se však domnívá, že je jen otázkou času, kdy nákaza propukne i tam.

Úřady v afrických zemích se nyní podle Nkengasonga snaží rychle získat potřebné zdravotnické vybavení, jako jsou například ventilátory, kterých je žalostný nedostatek. Zkoumají, jaké jsou možnosti místní výroby a kde by se dala výroba přeorientovat na potřebné vybavení.

Nkengasong uvedl, že Afrika zaznamenala od mezinárodního společenství vyjádření solidarity, ale stále čeká na to, až se slova promění v konkrétní činy.

Světová zdravotnická organizace (WHO) nemá odhad počtu plicních ventilátorů v Africe, řekl její regionální ředitel Matshidiso Moeti. "Snažíme se tyto informace získat od našich kolegů v jednotlivých zemích... Můžeme však s jistotou říci, že jich je velký nedostatek," řekl.

Některé africké státy mají ventilátorů jen několik. Například Středoafrická republika má pouze tři. Podle Zabulona Yotiho z WHO zhruba 15 procent nakažených musí být hospitalizováno na jednotce intenzivní péče a jen malé procento nakažených potřebuje ventilátor.

Odborníci vyzvali ke globální solidaritě ve chvíli, kdy se jedny z nejbohatších zemí světa snaží zajistit potřebné lékařské vybavení včetně respirátorů a roušek.

Státy jako Kamerun, Pobřeží slonoviny či Burkina Faso podle Nkengasonga nicméně už žádají o stany, jelikož jim dochází lůžka v nemocnicích. Další problém představuje logistika, jelikož i když by se zemím podařilo potřebné vybavení sehnat, dovoz může být kvůli omezením na hranicích zdlouhavý. Na humanitární lety a dovoz zboží nicméně většinou platí výjimky.

Jen získat přesný odhad počtu nakažených v Africe je těžké, jelikož i Jihoafrická republika, která je nejvyvinutější zemí kontinentu, přiznala, že neprovádí dostatek testů. V jiných zemích je velký nedostatek testovacích sad, schopnost testovat ale už má 43 zemí subsaharské Afriky, zatímco v únoru to byly jen dvě.

Zároveň panují obavy z ekonomických dopadů, která budou přísná omezení pohybu a zákazy vycházení mít na chudé Afričany. Nkengasong proto vyzval, aby se karanténa netýkala celých států ale spíše měst, kde je šance komunitního přenosu vyšší. Když se však nákaza začne objevovat v celém státě, nebudou podle něj mít úřady na výběr.

Odborníci se mezitím snaží odhadnout, do jaké míry Africe pomůže, že má mladou populaci - asi 70 procent obyvatel kontinentu je mladší 30 let. Zároveň však poukazují na to, že rozšířená podvýživa, HIV a nemoci jako tuberkulóza či malárie mohou ztížit schopnost mladých lidí bojovat s infekcí.