První vakcína proti malárii schválena. WHO nabádá k velké očkovací akci dětí v Africe

Světová zdravotnická organizace (WHO) podpořila masivní očkování první schválenou vakcínou proti malárii. Vakcinace by podle ní mohla zachránit desetitisíce životů, zejména dětí v Africe.

Na malárii, nemoc známou už od dob antiky, podle statistik WHO zemře na světě jedno dítě každé dvě minuty. Doporučení organizace očkovat představil na středeční tiskové konferenci šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Dosud jedinou schválenou vakcínu proti malárii, kterou přenášejí komáři, vyvinula britská společnost GlaxoSmithKline. V pilotním programu od roku 2019 zdravotníci aplikovali 2,3 miliony dávek dětem v Ghaně, Keně a Malawi. Pilotnímu projektu předcházelo deset let klinických testů v sedmi afrických státech, píše Reuters.

Celkem 94 procent všech případů malárie se vyskytne v Africe. Za rok 2019 tato nemoc na černém kontinentě zabila 386.000 lidí, nejčastěji jí podléhají děti mladší pěti let. Mezi symptomy malárie patří horečka, zvracení, bolesti hlavy a svalů a celková únava. Nemoc přenáší paraziti.

Vakcína je účinná v prevenci vážného průběhu onemocnění jen ve zhruba 30 procentech případů, přesto je očkování nejefektivnějším způsobem obrany před touto nemocí. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) vakcínu schválila v roce 2015 s argumentem, že její přínos převažuje nad možnými riziky. Firma GSK se zavázala k výrobě 15 milionů dávek vakcíny ročně až do roku 2028 a slíbila, že její marže nepřesáhne pět procent výrobních nákladů. Pro realizaci plánu WHO na plošné očkování přesto bude potřeba získat značné finanční prostředky. Většina zemí, kde je riziko nákazy nejvyšší, patří zároveň k velmi chudým státům, které si vakcinaci nemohou dovolit, připomíná Reuters.

Vlastní vakcíny proti malárii vyvíjejí i další společnosti. Přípravek Oxfordské univerzity letos v dubnu ve druhé fázi testů vykázal účinnost 77 procent, což je zatím nejvyšší účinnost z testovaných přípravků. Tato vakcína by mohla být schválená přibližně za dva roky, píše AFP. Německá firma BioNTech v červenci oznámila, že pro vývoj vakcíny proti malárii využije technologii mRNA vakcíny, kterou firma použila i pro výrobu vakcíny proti nemoci covid-19 a metoda tak doznala značného pokroku.

Samotné vedení WHO uvedlo, že stávající vakcíny jsou vakcíny první generace a organizace doufá, že jejich úspěch přiměje další vědce k práci na přípravcích, které by pomohly bojovat s malárií.

Související

Afrika, ilustrační foto Původní zpráva

Afrika jako místo, kde Západu pšenka nekvete. Expertka vysvětlila, proč tomu tak je

Afrikanistka Linda Piknerová pro EuroZprávy.cz popsala, jak se v Africe daří prosazovat zemím jako Čína a Rusko – a to na úkor Západu. Vysvětlila také, proč africké elity vnímají spolupráci s těmito režimy jako přijatelnější, což posiluje geopolitický vliv těchto velmocí na kontinentu. Piknerová se zúčastnila projektu Expedice Z101, který zkoumal proměny Afriky po stopách cest Hanzelky a Zikmunda.

Více souvisejících

afrika děti Malárie WHO (Světová zdravotnická organizace)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 38 minutami

před 47 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy