Americká policie se s klimatickými aktivisty nepáře. Rangeři autem prorazili blokádu silnice a zatýkali

Američtí rangeři koncem srpna v americké Nevadě zaujali proti klimatickým protestujícím zásadně jiný postoj než jejich evropští kolegové z řad policie. Blokádu silnice rozrazili vozem a následně aktivisty pod pohrůžkou střelnou zbraní zatýkali. 

Server Daily Mail na streamovací platformě YouTube zveřejnil video, na kterém jde vidět zásah amerických rangerů proti klimatickým aktivistům. Zákrok proběhl v Nevadě proti aktivistům ze skupin Seven Circles a Extinction Rebellion. „Strážníci z policejního oddělení kmene Pyramid Lake Paiute v Nevadě projeli přímo blokádou a rychle začali zatýkat demonstranty,“ píše server. 

Právě se přehrává: Rangeři autem prorazili blokádu silnice a zatýkali.

Rangeři autem prorazili blokádu silnice a zatýkali. Video: YouTube

Američtí rangeři si poradili s protestujícími tak trochu po svém. Jakmile neuposlechli výzvy k uvolnění silnice, zasáhli proti nim hrubou silou. Policejní pickup prorazil jimi vytvořenou zátarasu sestávající s přívěsného vozíku a několika transparentů, čímž silnici fakticky uvolnil. Následně se otočil a rozjel si v rychlosti proti protestujícím znovu, tentokrát ale na poslední chvíli zabrzdil. 

Jakmile z vozu vystoupil jediný policista, vytáhl pistoli a zakřičel: „K zemi!“ Protestující ho poslechli. Zatímco křičeli: „Jsme nenásilní,“ policista jednomu z nich začal dávat želízka. 

Poměrně jiná situace je s klimatickými aktivisty v Evropě. Zejména členové takzvané Last Generation se lepí k frekventovaným a zamezujíí tak jakémukoliv provozu. 

V červenci jeden z německých řidičů kamionů neudržel nervy na uzdě a najel na jednoho z protestujících nákladním vozidlem. Stalo se tak poté, co nejprve vystoupil a pokusil se několik mladých lidí odtáhnout osobně a násilím. 

Protestující mu vstoupili do cesty v místě křižovatky, kudy se snažil projet poměrně vysokou rychlostí. Z videa je podle anglického nápisu Healthcare na vozidle jasně patrné, že převážel zdravotnický materiál.

Řidiči nyní hrozí odebrání řidičského oprávnění, situaci ze středy momentálně zkoumá německé státní zastupitelství ve Stralsundu a soud. Řidič se údajně sám přihlásil na policii v Grimmenu. „Proti jednačtyřicetiletému muži nyní probíhá vyšetřování pro podezření z pokusu o ublížení na zdraví,“ uvedla tehdy tamní policie. 

Na twitteru chování řidičů vůči aktivistům kritizoval například uživatel Michael Mayr. „V Berlíně řidič auta strčí do staršího muže, protože ‚musí do práce‘. Zatímco klimatičtí aktivisté pokojně posedávají, násilí se dopouštějí řidiči aut, napsal Mayr.

„Jak pán řekl, že musí jít do práce, že kvůli vašim zbytečným blokádám chodí pozdě do práce, a proto má existenční obavy, takže jeho obavy chápu. Když ho kvůli vašim blokádám propustíte, nezaplatíte mu mzdu,“ reagoval na Mayrovo prohlášení jiný uživatel s přezdívkou Modasch.

Související

doprava

Aktivisté opět omezili provoz na magistrále, chtějí omezení rychlosti na 30 kilometrů

Několik desítek aktivistů dnes v centru Prahy znovu omezilo provoz na magistrále, tentokrát během ohlášeného pochodu od zastávky Štvanice na Hlávkově mostě k Národnímu muzeu. Během odpolední špičky frekventovanou komunikaci několikrát zablokovali po celé šířce, po většinu času mohli ale řidiči po trase pochodu projíždět. Aktivisté požadují, aby se nejvyšší povolená rychlost v hlavním městě snížila na 30 kilometrů v hodině, což podle nich zvýší bezpečnost, sníží emise a zlepší zdraví i kvalita života lidí. Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) uvedl, že lze protestovat i bez ohrožení provozu a snižovat rychlost není možné plošně.
doprava

Aktivisté blokovali dopravu na pražské magistrále, chtějí maximální rychlost 30 km/h

Skupina 15 aktivistů dnes ráno zhruba půl hodiny omezovala dopravu na pražské magistrále od Nuselského mostu k Národnímu muzeu. Požadují, aby se v Praze plošně zavedla maximální rychlost na silnici 30 kilometrů za hodinu. Novinářům to řekl jeden z organizátorů Arne Springorum. Protest se bude opakovat znovu v pátek a další podobné aktivity chystají protestující i na příští týden.

Více souvisejících

ekologičtí aktivisté USA (Spojené státy americké) Policie USA

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil

Policie ve středu od pozdního odpoledne zasahovala v areálu Západočeské univerzity v Plzni na základě oznámení o údajných výstřelech. Opatření na místě bylo ukončeno kolem půl deváté večer. Nikdo nebyl zraněn, z univerzitních budov bylo evakuováno zhruba tisíc lidí. 

včera

Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

včera

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

včera

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

včera

včera

včera

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

včera

včera

včera

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

včera

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

včera

včera

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

včera

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

včera

včera

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

3. prosince 2024 21:51

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

3. prosince 2024 21:03

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy