Je tu obrovské riziko pro celé lidstvo, které je srovnatelné s jadernou válkou, varuje odborník

Washington – Od chvíle, kdy lidé začali zkoumat možnosti cest do vesmíru a vysílat do něj první sondy a lidské posádky, se zároveň začaly objevovat i spekulace, jak by bylo možné vesmír využít k vojenským účelům. O tom, co nás v tomto ohledu čeká, promluvil Omar Lamrani, vojenský analytik společnosti Stratfor.

Militarizace vesmíru

Lamrani uvádí, že ačkoliv od vyslání prvního satelitu do vesmíru Sovětským svazem v roce 1957 žádná země úmyslně nezničila satelit jiné země, v blízké budoucnosti by se to mohlo změnit. „Roste tu riziko, že by se v budoucnu mohly ve vesmíru odehrávat bitvy," varuje.

Během posledního desetiletí podle Lamraniho došlo k zásadním technologickým pokrokům a zrychlily se snahy o militarizaci vesmíru.

„Poháněni dominantním postavením a strategickou závislostí Washingtonu na vesmíru se rivalové USA snaží vytvořit a nasadit protisatelitní zbraně (známé jako ASAT). Tato technologie, jejíž vývoj započal během studené války, se stala oblastí, ve které během posledního desetiletí soupeří armády největších světových velmocí," uvádí Lamrani.

Zranitelné USA

Dále upozorňuje, že ačkoliv značné využívání vesmírných technologií poskytuje Spojeným státům výhodu nad svými soupeři, zároveň se tak stávají velmi zranitelnými v případě, že by se někdo pokusil jejich vesmírné technologie napadnout a zničit tak jejich infrastrukturu.

„Washington se proto snaží zlepšit své schopnosti a připravit se na možnost, že by se v budoucnu konflikt mohl rozšířit i do vesmíru. Jak závody ve vesmírném zbrojení pokračují, Spojené státy se budou i nadále soustředit na odstrašení soupeřů. Válka ve vesmíru by byla zničující pro všechny a její prevence, nikoliv hledání způsobů, jak v ní bojovat, zřejmě zůstane hlavním cílem," vysvětluje.

Lamrani také uvádí, že Spojené státy využívají vesmírných technologií zejména pro smazání velkého zeměpisného odloučení. „Důsledkem toho armáda USA značně spoléhá na své orbitální jednotky kvůli navigaci, shromažďování informací, přesné zaměřování, komunikaci, včasné varování a mnoho dalších klíčových aktivit," tvrdí Lamrani.

Jak také vysvětluje, v porovnání se Spojenými státy mají ostatní mocnosti mnohem menší přítomnost na orbitě – to by ale zároveň také znamenalo, že v případě vesmírného konfliktu by jejich ztráty nebyly tak velké.

Jako jaderný konflikt

Spojené státy se proto podle něj nyní soustředí na prevenci, v rámci které vzniká i sledovací systém, který je známý pod označením „Space Fence" (Vesmírný plot). Ten se má zaměřit na sledování satelitů a trosek na zemské orbitě. Fungovat by měl začít v roce 2016.

Pokud by k vesmírné válce skutečně došlo, lidstvo by ji podle Lamraniho značně pocítilo. „Lidstvo se spoléhá na vesmírné systémy v oblastech komunikace, průzkumu, navigace a spoustě dalších, které se staly nedílnou součástí moderního života," upozorňuje.

„Válka ve vesmíru by vyřadila mnoho klíčových satelitů a výsledné trosky by ohrozily důležité části orbity. Škoda pro světovou ekonomiku by také byla obrovská. Svou závažností by důsledky vesmírné války byly srovnatelné s dopady jaderné války," varuje na závěr Lamrani.

Související

Vesmír, ilustrační foto

Čína chce dobýt vesmír. Vrátí člověka na Měsíc

Čína představila ambiciózní plán stát se do roku 2050 globálním lídrem v oblasti kosmického výzkumu. Tento strategický cíl byl představen v úterý Čínskou akademií věd, jak informovala agentura AP. Země, která v posledních letech dosáhla významných úspěchů ve vesmíru, plánuje další rozvoj v této oblasti s cílem dosáhnout „průlomových úspěchů s významným mezinárodním vlivem“.

Více souvisejících

vesmir Stratfor válka

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 39 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy