ROZHOVOR – 20. ledna 2017 se prezidentem Spojených států stane republikán Donald Trump. Jeho dosavadní prohlášení jsou většinou vágní a jen těžko se interpretují. Co tedy od nového šéfa Bílého domu očekávat? „Pánové Trump a Putin si svou ochotou komunikovat výhodně rozdělí sféry vlivu,“ uvedl pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole Cevro Institut.
Nástup Trumpa do funkce prezidenta USA mnohé děsí. Opravdu dojde k radikální změně, co se týče mocenských bloků?Ano, změna se právě chystá. Donald Trump se myšlenkově odvrací od dosud propagovaného liberálního „vývozu demokracie“ a propaguje osvědčenější realistickou filozofii. To znamená, že mu půjde o vyvažování sil a celý svět v podobě současných států pak představuje šachová políčka velké geostrategické hry, o které usiluje hned několik hráčů.
Už v době kampaně si pan Trump označil Vladimira Putina jako svého protihráče na této šachovnici. A právě období před nástupem do funkce je velmi vhodné začít dohadovat směny a budoucí dohody, zkrátka nakreslit si svět podle Donalda a Vladimira.
Připustí „jestřábi“ z řad republikánů zlepšení vztahů mezi USA a Ruskem?I pro „jestřáby“ to bude výhodné. Tím, že se mocnosti dohodnou na sférách vlivu, dojde k šetření zdrojů na případné vojenské a jiné operace a tyto akce pak budou probíhat ve vzájemné shodě bez „politováníhodných událostí“, jakou je ničení sil jedné strany letectvem nebo raketami druhé strany, omylem samozřejmě. Leckdy stačí neškodit druhému. A o to se oba pánové budou snažit, jelikož nikdo nechce obětovat v boji víc životů a peněz, než musí.
Oba se navíc potřebují. Ve světě vyrůstají další mocnosti oplývající expedičními armádami. Hlavní z nich je Čína. Ta se považuje za „Říši Středu“. V praxi to znamená, že všichni se musí přizpůsobit Číně, nikoliv Čína jim. A právě tato země zavádí do svých ozbrojených sil novou letadlovou loď, tj. buduje expediční armádu.
Takže pánové Trump a Putin svou ochotou komunikovat si výhodně rozdělí sféry vlivu a nepřipuštěním Číny do svých dohod, oslabí její vliv na mezinárodním poli. To je klasický přístup studené války a filozofie rovnováhy sil.
Psali jsme: Trump může jednat s Putinem, na jedno by ale neměl zapomínat. Odborník poukazuje na zásadní souvislosti USA musejí být tvrdší a zasáhnout Putinovo nejcitlivější místo, radí ruský disident. A tím nejslabším místem je...Jak vnímáte nedávné Trumpovo vyjádření, že bude potřeba změnit dosavadní jaderný systém USA?Je to logické a předvídatelné. Každá technologie potřebuje obměnu. Jaderný arzenál byl tvořen za éry první studené války a od té doby jsme vývojově zase dál. A údržba jaderného arzenálu není zadarmo. Každý vládce chce mít hezkou hračku a co nejlevněji. Pan Trump je navíc ekonom. Patrně mu vadí nějaká armádní praxe, která s jeho pohledem na výdaje není v souladu. Může jít o zavedení automatizace, nových typů raket nevyžadujících takové velkorysé prostory a finance. Máme éru počítačem naváděných raket podle GPS ovládaných klidně Vašim notebookem, pokud budete mít správné kódy.
Protože si Obamova administrativa nechtěla uvědomit, že se nachází v éře druhé studené války, pak logicky neobnovovala svoji neúdernější sílu s pečlivostí vlády, která má takový fakt na paměti.
Mění se s nástupem Trumpa do Bílého domu něco pro bezpečnost ČR?Ano, budou se měnit sféry vlivu. Mocnosti si musí domluvit hranice zájmu. To bude zajímavé v případě Ukrajiny, pobaltských států a arktických oblastí. Pro ČR se toho moc nezmění. Maximálně destinace, kam posíláme své vojáky a policisty. Vlastní celistvost území ohrožena nebude. Tím ovšem nemluvím o druhotných hrozbách způsobených masovou migrací, ztrátou odbytišť nebo přerušením zdrojových toků. Jsme dominantně exportní ekonomikou a zhruba polovina zdrojů států EU je těžena mimo její hranice.
Turecko a USA jsou spojenci v rámci NATO, Ankara ale také kritizuje Washington za podporu Kurdů. Jde podle Vás o závažnou roztržku, nebo Turecko jen vyvolává „bouři ve sklenici vody“?S nástupem Donalda Trumpa do funkce dojde k uklidnění. Kurdové byli podporováni Obamovou administrativou jako jedna z mála akceschopných sil stojící v opozici proti Islámskému Státu. A pokud nechce USA přijít o podporu Turecka, pak bude muset spolupráci s Kurdy oficiálně utlumit. To zajistí zlepšení oboustranných vztahů do příštího konfliktu.
Je mír v Sýrii blízko, jak už prohlásil Asad? Rusko stahuje část kontingentu ze Sýrie, ale zároveň tam dodalo raketové systémy... Sýrie dnes patří do ruské sféry vlivu a Bašár Asad postupně získá kontrolu i nad zbytkem území v průběhu letošního roku. Pokud bude tímto tempem postupovat, do příštích Vánoc se mu to povede. Rusko stahuje a nestahuje část svého kontingentu. Jen rotuje síly. Zásoby a letecká podpora poskytnutá ruskou letadlovou lodí Admirál Kuzněcov podpořily Asadovy síly v boji o Aleppo a úspěšně.
Psali jsme: Jsme na cestě k vítězství, věří si Asad. Obvinění z válečných zločinů smetl Evropa musí přestat podporovat teroristy, hřímá AsadNyní v tomto původně dvoumilionovém městě musí proběhnout vyčišťovací policejně-vojenské operace, aby nikdo z bojovníků protistrany nezůstal Asadově režimu v týle. Zkrátka se musí zatknout všichni, kdo bojovali proti Asadovi. Navíc, Aleppo musí být připraveno k dalšímu životu. Musí být zlikvidována minová pole, nástrahy, zajištěna distribuce vody, elektřiny a potravin, jakož i dopravní obsluha tak, aby bylo možné nastartovat obchod. S obchodem získají lidé práci a to je přiměje znovu osídlit Aleppo.
Dovedete si představit takovou akci v podobně lidnatém městě, jakým je třeba Praha? Je to práce na dlouhé týdny. A Islámský stát stále ovládá pár měst, jež jsou lidnatější než například Plzeň. Asad se nepustí do dalších bojů bez vyčištění Aleppa, nebude tříštit síly a potřebuje v dalším postupu od Aleppa podporu zázemí.
To dává Rusům dostatek času na rotaci sil a doplnění zásob. Včetně raket. Nové zbraně musí být vyzkoušeny v boji, musíte zjistit jejich limity právě v ostré akci. Vojáci se s nimi musí naučit spolupracovat v reálné situaci. To je vždy lepší a rychlejší, než všemožná cvičení, kde je výsledek předem jasně pozitivní a kde se problémy maskují. Spěchá snad někdo někam? Když se v Sýrii bojuje už 5 let, tak jeden rok nebo dva navíc už nikoho nepřekvapí. Buďme rádi, že Putin věnuje svou pozornost Sýrii. Až tam s Asadem vyhrají, pak je na řadě opět Ukrajina.
Takže konflikt v Donbasu takříkajíc nezamrznul?Nyní obě strany věnují svůj čas a zdroje na vybavení, výcvik a přípravu na další fázi války. Na Ukrajině zatím převažuje podpora britská nad americkou. To umožňuje spekulace, že pan Trump vymění Ukrajinu za jiné území. A také, že si to Britové uvědomují.
A když jsme u toho zamrzávání, tak třeba v arktické oblasti může dojít k dohodě o hranicích vlivu. A to nemluvím o Antarktidě. Je to pár let, co si pan Putin připil vodou z antarktického jezera uloženého pod čtyřmi kilometry ledu. Proč by se pan Trump nebo Putin nemohli těšit z jiného zdrojového bohatství? Dělení Arktidy je jen otázka času. A nové robotické technologie tento čas zkracují. Když dovedete ovládat bezpilotní prostředek na dálku tisíců kilometrů nebo třeba vozítko na Marsu z povrchu zemského, proč byste nemohli ovládat těžebního robota z pohodlí floridské nebo moskevské kanceláře? Zdrojů je málo a jíst se musí...
Děkujeme za rozhovor.
Související
Putin je válečným zločincem. Pokud Rusko vyhraje, čeká nás studená válka i nová železná opona, říká profesor
Konflikt na severu Sýrie: Jaké jsou zájmy Turecka a Ruska? Expert vysvětluje
Jan Österreicher (plukovník AČR) , Donald Trump , rozhovor
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 41 minutami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 1 hodinou
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 1 hodinou
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 2 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 2 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 3 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 3 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 4 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 4 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 4 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 4 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 5 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 5 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 6 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 7 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat.
Zdroj: Jakub Jurek