ROZHOVOR | Trump překope svět, dopady pocítí i Česko. Expert nám sdělil závažné informace

ROZHOVOR – 20. ledna 2017 se prezidentem Spojených států stane republikán Donald Trump. Jeho dosavadní prohlášení jsou většinou vágní a jen těžko se interpretují. Co tedy od nového šéfa Bílého domu očekávat? „Pánové Trump a Putin si svou ochotou komunikovat výhodně rozdělí sféry vlivu,“ uvedl pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole Cevro Institut.

Deník Shopaholičky

Nástup Trumpa do funkce prezidenta USA mnohé děsí. Opravdu dojde k radikální změně, co se týče mocenských bloků?Ano, změna se právě chystá. Donald Trump se myšlenkově odvrací od dosud propagovaného liberálního „vývozu demokracie“ a propaguje osvědčenější realistickou filozofii. To znamená, že mu půjde o vyvažování sil a celý svět v podobě současných států pak představuje šachová políčka velké geostrategické hry, o které usiluje hned několik hráčů.

Už v době kampaně si pan Trump označil Vladimira Putina jako svého protihráče na této šachovnici. A právě období před nástupem do funkce je velmi vhodné začít dohadovat směny a budoucí dohody, zkrátka nakreslit si svět podle Donalda a Vladimira.

Připustí „jestřábi“ z řad republikánů zlepšení vztahů mezi USA a Ruskem?I pro „jestřáby“ to bude výhodné. Tím, že se mocnosti dohodnou na sférách vlivu, dojde k šetření zdrojů na případné vojenské a jiné operace a tyto akce pak budou probíhat ve vzájemné shodě bez „politováníhodných událostí“, jakou je ničení sil jedné strany letectvem nebo raketami druhé strany, omylem samozřejmě. Leckdy stačí neškodit druhému. A o to se oba pánové budou snažit, jelikož nikdo nechce obětovat v boji víc životů a peněz, než musí.

Oba se navíc potřebují. Ve světě vyrůstají další mocnosti oplývající expedičními armádami. Hlavní z nich je Čína. Ta se považuje za „Říši Středu“. V praxi to znamená, že všichni se musí přizpůsobit Číně, nikoliv Čína jim. A právě tato země zavádí do svých ozbrojených sil novou letadlovou loď, tj. buduje expediční armádu.

Takže pánové Trump a Putin svou ochotou komunikovat si výhodně rozdělí sféry vlivu a nepřipuštěním Číny do svých dohod, oslabí její vliv na mezinárodním poli. To je klasický přístup studené války a filozofie rovnováhy sil.

Psali jsme: Trump může jednat s Putinem, na jedno by ale neměl zapomínat. Odborník poukazuje na zásadní souvislosti USA musejí být tvrdší a zasáhnout Putinovo nejcitlivější místo, radí ruský disident. A tím nejslabším místem je...  

Jak vnímáte nedávné Trumpovo vyjádření, že bude potřeba změnit dosavadní jaderný systém USA?Je to logické a předvídatelné. Každá technologie potřebuje obměnu. Jaderný arzenál byl tvořen za éry první studené války a od té doby jsme vývojově zase dál. A údržba jaderného arzenálu není zadarmo. Každý vládce chce mít hezkou hračku a co nejlevněji. Pan Trump je navíc ekonom. Patrně mu vadí nějaká armádní praxe, která s jeho pohledem na výdaje není v souladu. Může jít o zavedení automatizace, nových typů raket nevyžadujících takové velkorysé prostory a finance. Máme éru počítačem naváděných raket podle GPS ovládaných klidně Vašim notebookem, pokud budete mít správné kódy.

Protože si Obamova administrativa nechtěla uvědomit, že se nachází v éře druhé studené války, pak logicky neobnovovala svoji neúdernější sílu s pečlivostí vlády, která má takový fakt na paměti.

Mění se s nástupem Trumpa do Bílého domu něco pro bezpečnost ČR?Ano, budou se měnit sféry vlivu. Mocnosti si musí domluvit hranice zájmu. To bude zajímavé v případě Ukrajiny, pobaltských států a arktických oblastí. Pro ČR se toho moc nezmění. Maximálně destinace, kam posíláme své vojáky a policisty. Vlastní celistvost území ohrožena nebude. Tím ovšem nemluvím o druhotných hrozbách způsobených masovou migrací, ztrátou odbytišť nebo přerušením zdrojových toků. Jsme dominantně exportní ekonomikou a zhruba polovina zdrojů států EU je těžena mimo její hranice.

Turecko a USA jsou spojenci v rámci NATO, Ankara ale také kritizuje Washington za podporu Kurdů. Jde podle Vás o závažnou roztržku, nebo Turecko jen vyvolává „bouři ve sklenici vody“?S nástupem Donalda Trumpa do funkce dojde k uklidnění. Kurdové byli podporováni Obamovou administrativou jako jedna z mála akceschopných sil stojící v opozici proti Islámskému Státu. A pokud nechce USA přijít o podporu Turecka, pak bude muset spolupráci s Kurdy oficiálně utlumit. To zajistí zlepšení oboustranných vztahů do příštího konfliktu.

Je mír v Sýrii blízko, jak už prohlásil Asad? Rusko stahuje část kontingentu ze Sýrie, ale zároveň tam dodalo raketové systémy... Sýrie dnes patří do ruské sféry vlivu a Bašár Asad postupně získá kontrolu i nad zbytkem území v průběhu letošního roku. Pokud bude tímto tempem postupovat, do příštích Vánoc se mu to povede. Rusko stahuje a nestahuje část svého kontingentu. Jen rotuje síly. Zásoby a letecká podpora poskytnutá ruskou letadlovou lodí Admirál Kuzněcov podpořily Asadovy síly v boji o Aleppo a úspěšně.

Psali jsme: Jsme na cestě k vítězství, věří si Asad. Obvinění z válečných zločinů smetl Evropa musí přestat podporovat teroristy, hřímá Asad  

Nyní v tomto původně dvoumilionovém městě musí proběhnout vyčišťovací policejně-vojenské operace, aby nikdo z bojovníků protistrany nezůstal Asadově režimu v týle. Zkrátka se musí zatknout všichni, kdo bojovali proti Asadovi. Navíc, Aleppo musí být připraveno k dalšímu životu. Musí být zlikvidována minová pole, nástrahy, zajištěna distribuce vody, elektřiny a potravin, jakož i dopravní obsluha tak, aby bylo možné nastartovat obchod. S obchodem získají lidé práci a to je přiměje znovu osídlit Aleppo.

Dovedete si představit takovou akci v podobně lidnatém městě, jakým je třeba  Praha? Je to práce na dlouhé týdny. A Islámský stát stále ovládá pár měst, jež jsou lidnatější než například Plzeň. Asad se nepustí do dalších bojů bez vyčištění Aleppa, nebude tříštit síly a potřebuje v dalším postupu od Aleppa podporu zázemí.

To dává Rusům dostatek času na rotaci sil a doplnění zásob. Včetně raket. Nové zbraně musí být vyzkoušeny v boji, musíte zjistit jejich limity právě v ostré akci. Vojáci se s nimi musí naučit spolupracovat v reálné situaci. To je vždy lepší a rychlejší, než všemožná cvičení, kde je výsledek předem jasně pozitivní a kde se problémy maskují. Spěchá snad někdo někam? Když se v Sýrii bojuje už 5 let, tak jeden rok nebo dva navíc už nikoho nepřekvapí. Buďme rádi, že Putin věnuje svou pozornost Sýrii. Až tam s Asadem vyhrají, pak je na řadě opět Ukrajina.

Takže konflikt v Donbasu takříkajíc nezamrznul?Nyní obě strany věnují svůj čas a zdroje na vybavení, výcvik a přípravu na další fázi války. Na Ukrajině zatím převažuje podpora britská nad americkou. To umožňuje spekulace, že pan Trump vymění Ukrajinu za jiné území. A také, že si to Britové uvědomují.

A když jsme u toho zamrzávání, tak třeba v arktické oblasti může dojít k dohodě o hranicích vlivu. A to nemluvím o Antarktidě. Je to pár let, co si pan Putin připil vodou z antarktického jezera uloženého pod čtyřmi kilometry ledu. Proč by se pan Trump nebo Putin nemohli těšit z jiného zdrojového bohatství? Dělení Arktidy je jen otázka času. A nové robotické technologie tento čas zkracují. Když dovedete ovládat bezpilotní prostředek na dálku tisíců kilometrů nebo třeba vozítko na Marsu z povrchu zemského, proč byste nemohli ovládat těžebního robota z pohodlí floridské nebo moskevské kanceláře? Zdrojů je málo a jíst se musí...

Děkujeme za rozhovor.

Deník Shopaholičky

Související

Jan Österreicher Rozhovor

Putin je válečným zločincem. Pokud Rusko vyhraje, čeká nás studená válka i nová železná opona, říká profesor

Pokud ruská armáda páchá válečné zločiny, odpovědnost padá na jejich velitele, kterým je prezident Vladimir Putin. Žádný zločin způsobený vojákem ale nesmí zůstat nepotrestán, říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz plukovník a profesor Jan Österreicher, bezpečnostní expert, někdejší velitel Nemocniční základny AČR a člen pracovní skupiny NATO, který působí jako garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut. Dodává, že Rusko nebylo schopno obsadit Kyjev, protože nepreciznost, nepořádek a ignorance důležitých faktorů byla nešvarem nejen v ruské společnosti, ale nevyhýbá se ani tamní armádě.
Jaderný výbuch Rozhovor

Konflikt na severu Sýrie: Jaké jsou zájmy Turecka a Ruska? Expert vysvětluje

ROZHOVOR - Invaze turecké armády na sever Sýrie vyvolala ostré reakce. Řada zemí včetně Česka se postavila na stranu Kurdů. A priori pokládat Turecko za toho špatného ovšem není úplně fér. „U Kurdů je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí,“ upozorňuje pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Více souvisejících

Jan Österreicher (plukovník AČR) Donald Trump rozhovor

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy