ROZHOVOR | Trump překope svět, dopady pocítí i Česko. Expert nám sdělil závažné informace

ROZHOVOR – 20. ledna 2017 se prezidentem Spojených států stane republikán Donald Trump. Jeho dosavadní prohlášení jsou většinou vágní a jen těžko se interpretují. Co tedy od nového šéfa Bílého domu očekávat? „Pánové Trump a Putin si svou ochotou komunikovat výhodně rozdělí sféry vlivu,“ uvedl pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole Cevro Institut.

Nástup Trumpa do funkce prezidenta USA mnohé děsí. Opravdu dojde k radikální změně, co se týče mocenských bloků?Ano, změna se právě chystá. Donald Trump se myšlenkově odvrací od dosud propagovaného liberálního „vývozu demokracie“ a propaguje osvědčenější realistickou filozofii. To znamená, že mu půjde o vyvažování sil a celý svět v podobě současných států pak představuje šachová políčka velké geostrategické hry, o které usiluje hned několik hráčů.

Už v době kampaně si pan Trump označil Vladimira Putina jako svého protihráče na této šachovnici. A právě období před nástupem do funkce je velmi vhodné začít dohadovat směny a budoucí dohody, zkrátka nakreslit si svět podle Donalda a Vladimira.

Připustí „jestřábi“ z řad republikánů zlepšení vztahů mezi USA a Ruskem?I pro „jestřáby“ to bude výhodné. Tím, že se mocnosti dohodnou na sférách vlivu, dojde k šetření zdrojů na případné vojenské a jiné operace a tyto akce pak budou probíhat ve vzájemné shodě bez „politováníhodných událostí“, jakou je ničení sil jedné strany letectvem nebo raketami druhé strany, omylem samozřejmě. Leckdy stačí neškodit druhému. A o to se oba pánové budou snažit, jelikož nikdo nechce obětovat v boji víc životů a peněz, než musí.

Oba se navíc potřebují. Ve světě vyrůstají další mocnosti oplývající expedičními armádami. Hlavní z nich je Čína. Ta se považuje za „Říši Středu“. V praxi to znamená, že všichni se musí přizpůsobit Číně, nikoliv Čína jim. A právě tato země zavádí do svých ozbrojených sil novou letadlovou loď, tj. buduje expediční armádu.

Takže pánové Trump a Putin svou ochotou komunikovat si výhodně rozdělí sféry vlivu a nepřipuštěním Číny do svých dohod, oslabí její vliv na mezinárodním poli. To je klasický přístup studené války a filozofie rovnováhy sil.

Psali jsme: Trump může jednat s Putinem, na jedno by ale neměl zapomínat. Odborník poukazuje na zásadní souvislosti USA musejí být tvrdší a zasáhnout Putinovo nejcitlivější místo, radí ruský disident. A tím nejslabším místem je...  

Jak vnímáte nedávné Trumpovo vyjádření, že bude potřeba změnit dosavadní jaderný systém USA?Je to logické a předvídatelné. Každá technologie potřebuje obměnu. Jaderný arzenál byl tvořen za éry první studené války a od té doby jsme vývojově zase dál. A údržba jaderného arzenálu není zadarmo. Každý vládce chce mít hezkou hračku a co nejlevněji. Pan Trump je navíc ekonom. Patrně mu vadí nějaká armádní praxe, která s jeho pohledem na výdaje není v souladu. Může jít o zavedení automatizace, nových typů raket nevyžadujících takové velkorysé prostory a finance. Máme éru počítačem naváděných raket podle GPS ovládaných klidně Vašim notebookem, pokud budete mít správné kódy.

Protože si Obamova administrativa nechtěla uvědomit, že se nachází v éře druhé studené války, pak logicky neobnovovala svoji neúdernější sílu s pečlivostí vlády, která má takový fakt na paměti.

Mění se s nástupem Trumpa do Bílého domu něco pro bezpečnost ČR?Ano, budou se měnit sféry vlivu. Mocnosti si musí domluvit hranice zájmu. To bude zajímavé v případě Ukrajiny, pobaltských států a arktických oblastí. Pro ČR se toho moc nezmění. Maximálně destinace, kam posíláme své vojáky a policisty. Vlastní celistvost území ohrožena nebude. Tím ovšem nemluvím o druhotných hrozbách způsobených masovou migrací, ztrátou odbytišť nebo přerušením zdrojových toků. Jsme dominantně exportní ekonomikou a zhruba polovina zdrojů států EU je těžena mimo její hranice.

Turecko a USA jsou spojenci v rámci NATO, Ankara ale také kritizuje Washington za podporu Kurdů. Jde podle Vás o závažnou roztržku, nebo Turecko jen vyvolává „bouři ve sklenici vody“?S nástupem Donalda Trumpa do funkce dojde k uklidnění. Kurdové byli podporováni Obamovou administrativou jako jedna z mála akceschopných sil stojící v opozici proti Islámskému Státu. A pokud nechce USA přijít o podporu Turecka, pak bude muset spolupráci s Kurdy oficiálně utlumit. To zajistí zlepšení oboustranných vztahů do příštího konfliktu.

Je mír v Sýrii blízko, jak už prohlásil Asad? Rusko stahuje část kontingentu ze Sýrie, ale zároveň tam dodalo raketové systémy... Sýrie dnes patří do ruské sféry vlivu a Bašár Asad postupně získá kontrolu i nad zbytkem území v průběhu letošního roku. Pokud bude tímto tempem postupovat, do příštích Vánoc se mu to povede. Rusko stahuje a nestahuje část svého kontingentu. Jen rotuje síly. Zásoby a letecká podpora poskytnutá ruskou letadlovou lodí Admirál Kuzněcov podpořily Asadovy síly v boji o Aleppo a úspěšně.

Psali jsme: Jsme na cestě k vítězství, věří si Asad. Obvinění z válečných zločinů smetl Evropa musí přestat podporovat teroristy, hřímá Asad  

Nyní v tomto původně dvoumilionovém městě musí proběhnout vyčišťovací policejně-vojenské operace, aby nikdo z bojovníků protistrany nezůstal Asadově režimu v týle. Zkrátka se musí zatknout všichni, kdo bojovali proti Asadovi. Navíc, Aleppo musí být připraveno k dalšímu životu. Musí být zlikvidována minová pole, nástrahy, zajištěna distribuce vody, elektřiny a potravin, jakož i dopravní obsluha tak, aby bylo možné nastartovat obchod. S obchodem získají lidé práci a to je přiměje znovu osídlit Aleppo.

Dovedete si představit takovou akci v podobně lidnatém městě, jakým je třeba  Praha? Je to práce na dlouhé týdny. A Islámský stát stále ovládá pár měst, jež jsou lidnatější než například Plzeň. Asad se nepustí do dalších bojů bez vyčištění Aleppa, nebude tříštit síly a potřebuje v dalším postupu od Aleppa podporu zázemí.

To dává Rusům dostatek času na rotaci sil a doplnění zásob. Včetně raket. Nové zbraně musí být vyzkoušeny v boji, musíte zjistit jejich limity právě v ostré akci. Vojáci se s nimi musí naučit spolupracovat v reálné situaci. To je vždy lepší a rychlejší, než všemožná cvičení, kde je výsledek předem jasně pozitivní a kde se problémy maskují. Spěchá snad někdo někam? Když se v Sýrii bojuje už 5 let, tak jeden rok nebo dva navíc už nikoho nepřekvapí. Buďme rádi, že Putin věnuje svou pozornost Sýrii. Až tam s Asadem vyhrají, pak je na řadě opět Ukrajina.

Takže konflikt v Donbasu takříkajíc nezamrznul?Nyní obě strany věnují svůj čas a zdroje na vybavení, výcvik a přípravu na další fázi války. Na Ukrajině zatím převažuje podpora britská nad americkou. To umožňuje spekulace, že pan Trump vymění Ukrajinu za jiné území. A také, že si to Britové uvědomují.

A když jsme u toho zamrzávání, tak třeba v arktické oblasti může dojít k dohodě o hranicích vlivu. A to nemluvím o Antarktidě. Je to pár let, co si pan Putin připil vodou z antarktického jezera uloženého pod čtyřmi kilometry ledu. Proč by se pan Trump nebo Putin nemohli těšit z jiného zdrojového bohatství? Dělení Arktidy je jen otázka času. A nové robotické technologie tento čas zkracují. Když dovedete ovládat bezpilotní prostředek na dálku tisíců kilometrů nebo třeba vozítko na Marsu z povrchu zemského, proč byste nemohli ovládat těžebního robota z pohodlí floridské nebo moskevské kanceláře? Zdrojů je málo a jíst se musí...

Děkujeme za rozhovor.

Související

Jan Österreicher Rozhovor

Putin je válečným zločincem. Pokud Rusko vyhraje, čeká nás studená válka i nová železná opona, říká profesor

Pokud ruská armáda páchá válečné zločiny, odpovědnost padá na jejich velitele, kterým je prezident Vladimir Putin. Žádný zločin způsobený vojákem ale nesmí zůstat nepotrestán, říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz plukovník a profesor Jan Österreicher, bezpečnostní expert, někdejší velitel Nemocniční základny AČR a člen pracovní skupiny NATO, který působí jako garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut. Dodává, že Rusko nebylo schopno obsadit Kyjev, protože nepreciznost, nepořádek a ignorance důležitých faktorů byla nešvarem nejen v ruské společnosti, ale nevyhýbá se ani tamní armádě.
Jaderný výbuch Rozhovor

Konflikt na severu Sýrie: Jaké jsou zájmy Turecka a Ruska? Expert vysvětluje

ROZHOVOR - Invaze turecké armády na sever Sýrie vyvolala ostré reakce. Řada zemí včetně Česka se postavila na stranu Kurdů. A priori pokládat Turecko za toho špatného ovšem není úplně fér. „U Kurdů je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí,“ upozorňuje pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Více souvisejících

Jan Österreicher (plukovník AČR) Donald Trump rozhovor

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy