Korejská válka nikdy neskončila. Proč?

Korejskou válku začaly tři země v červnu roku 1950. Byl to Sovětský svaz, Čína a Severní Korea. A tyto země se stále ještě snaží zajistit si lepší postavení. Po konci druhé světové války se sovětské a americké jednotky setkaly na 38. rovnoběžce. V roce 1949 Amerika i Sovětský svaz své jednotky stáhly.

Když se stáhly americké i sovětské jednotky, zanechaly za sebou nejistou místní administrativu na severu i na jihu. Každá se však těšila, že bude vést první vládu po desetiletích japonské koloniální nadvlády. Snahy o sjednocení Korey pod jednu vládou měly obě administrace.

Kim Ir-Sen byl Sověty přijat jako vůdce severu a žádal Sovětský svaz o pomoc při získání jihu Korey s tím, že celá Korea bude socialistickou zemí. Stalinovi se tato možnost líbila a pod podmínkou, že jim pomůže Čína, s pomocí souhlasil. Slíbil dodání vybavení, trénink a plánování, ale odmítl přímou pomoc sovětských jednotek.

Mao Ce-tung plán schválil a severokorejské jednotky zahájily útok 25. června 1950. Jižní jednotky byly snadno přemoženy a stáhly se do okolí jižního přístavu Pusan. Do toho se pak vložily jednotky Spojených národů pod vedením Ameriky, které jihu pomohly. K tomu se zamíchali čínští „dobrovolníci“.

Toto pokračovalo dva roky, než došlo ke smíru, který Koreu rozdělil podle 38. rovnoběžky na Korejskou lidově demokratickou republiku na severu a Korejskou republiku na jihu. KLDR byla úzce spojena s Čínou a Sovětským svazem, zatímco Korejská republika spolupracovala se Spojenými státy.

Příměří platí dodnes, což znamená, že ve své podstatě jsou tyto dva útvary stále ve válečném stavu. Hranice se stala prostorem napětí a provokací. Amerika již téměř 70 let hlídá situaci a snaží se ji uklidňovat, i když jí to machinace KLDR neusnadňují.

Čína a Rusko se z oblasti stáhly a držely si svou vzdálenost i ve chvíli, kdy KLDR uvažovala nad možnostmi jaderných zbraní. Čína ve skutečnosti v dobách nukleárních krizí (například 1993-1994 a 2002), že tento problém je Ameriky a KLDR a Čína s tím nemá nic společného.

KLDR začala s prvními jadernými testy v roce 2006 a v období 2012 až 2017 ukázala takový pokrok v oblasti balistických střel, že z toho všichni byli v šoku. Už jen z toho důvodu, že KLDR je malá a chudá a také podléhá vysokým sankcím. A většina obchodu KLDR je s Čínou.

I proto je zvláštní, že Čína i Rusko nadále trvají na tom, že řešení problematiky KLDR spočívá v souhlasu Ameriky, aby se sešla s KLDR a domluvily se. Vladimir Putin a Si Ťin-pching chtějí, aby KLDR zastavila své jaderné testy a Amerika zrušila svá pravidelná vojenská cvičení s Korejskou republikou. Tímto chováním nonšalantně odstrkují zodpovědnost za vznik KLDR a všechno, co se na poloostrově stalo po roce 1950

Jejich důvody jisté nejsou, ovšem blíží se čas, kdy se Amerika do bodu, kdy podle ní bude situace KLDR neudržitelná, bude mít podezření, že severokorejské střely nesou nukleární hlavice, a bude jednat.

Související

Korejská válka, ilustrační obrázek Komentář

Příměří v Koreji ukončilo válku, klid ale nepřineslo. Na Ukrajině tomu nemusí být jinak

Uplynulo 70 let od chvíle, kdy zástupci vojsk OSN, severokorejských ozbrojených sil a armády pevninské Číny podepsali dohodu o příměří, která fakticky ukončila více než tři roky trvající válku na Korejském poloostrově. Konflikt si vyžádal na tři miliony životů. Cíl, který sledovali jeho hlavní iniciátoři, severokorejský vůdce Kim Ir-sen a jeho patroni v Moskvě a Pekingu, tedy vojenské sjednocení poloostrova pod vládou komunistů, se nepodařilo naplnit. Uzavření příměří zároveň ale neodstranilo napětí a jeho příčiny. Válečný stav formálně nadále trvá a Korea dlouhodobé patří k ohniskům mezinárodních krizí. Analogická situace může v budoucnu nastat i na Ukrajině. 
Donald Trump

Trump kvůli koronaviru aktivoval desítky let staré opatření z dob války

Americký prezident Donald Trump uvede v činnost zvláštní opatření, jež umožňuje úřadům nařídit soukromým společnostem výrobu produktů požadovaných vládou. Podle agentury AP to dnes oznámil na tiskové konferenci. Uvedl také, že do města New York a na západní pobřeží USA vyslal dvě nemocniční lodě, které mají pomoci při péči o pacienty nakažené novým typem koronaviru.

Více souvisejících

Korejská válka USA (Spojené státy americké) historie Jižní Korea Severní Korea (KLDR) Čína Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko

Podle nejnovějšího žebříčku Henley Passport Index, který slaví dvacáté výročí svého fungování, došlo za poslední dvě dekády k zásadním proměnám v síle světových cestovních dokladů. Zatímco v roce 2006 patřil pas Spojených států amerických k absolutní špičce, v současnosti se propadl až na desátou pozici, o kterou se dělí s Islandem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy