Korejská válka nikdy neskončila. Proč?

Korejskou válku začaly tři země v červnu roku 1950. Byl to Sovětský svaz, Čína a Severní Korea. A tyto země se stále ještě snaží zajistit si lepší postavení. Po konci druhé světové války se sovětské a americké jednotky setkaly na 38. rovnoběžce. V roce 1949 Amerika i Sovětský svaz své jednotky stáhly.

Když se stáhly americké i sovětské jednotky, zanechaly za sebou nejistou místní administrativu na severu i na jihu. Každá se však těšila, že bude vést první vládu po desetiletích japonské koloniální nadvlády. Snahy o sjednocení Korey pod jednu vládou měly obě administrace.

Kim Ir-Sen byl Sověty přijat jako vůdce severu a žádal Sovětský svaz o pomoc při získání jihu Korey s tím, že celá Korea bude socialistickou zemí. Stalinovi se tato možnost líbila a pod podmínkou, že jim pomůže Čína, s pomocí souhlasil. Slíbil dodání vybavení, trénink a plánování, ale odmítl přímou pomoc sovětských jednotek.

Mao Ce-tung plán schválil a severokorejské jednotky zahájily útok 25. června 1950. Jižní jednotky byly snadno přemoženy a stáhly se do okolí jižního přístavu Pusan. Do toho se pak vložily jednotky Spojených národů pod vedením Ameriky, které jihu pomohly. K tomu se zamíchali čínští „dobrovolníci“.

Toto pokračovalo dva roky, než došlo ke smíru, který Koreu rozdělil podle 38. rovnoběžky na Korejskou lidově demokratickou republiku na severu a Korejskou republiku na jihu. KLDR byla úzce spojena s Čínou a Sovětským svazem, zatímco Korejská republika spolupracovala se Spojenými státy.

Příměří platí dodnes, což znamená, že ve své podstatě jsou tyto dva útvary stále ve válečném stavu. Hranice se stala prostorem napětí a provokací. Amerika již téměř 70 let hlídá situaci a snaží se ji uklidňovat, i když jí to machinace KLDR neusnadňují.

Čína a Rusko se z oblasti stáhly a držely si svou vzdálenost i ve chvíli, kdy KLDR uvažovala nad možnostmi jaderných zbraní. Čína ve skutečnosti v dobách nukleárních krizí (například 1993-1994 a 2002), že tento problém je Ameriky a KLDR a Čína s tím nemá nic společného.

KLDR začala s prvními jadernými testy v roce 2006 a v období 2012 až 2017 ukázala takový pokrok v oblasti balistických střel, že z toho všichni byli v šoku. Už jen z toho důvodu, že KLDR je malá a chudá a také podléhá vysokým sankcím. A většina obchodu KLDR je s Čínou.

I proto je zvláštní, že Čína i Rusko nadále trvají na tom, že řešení problematiky KLDR spočívá v souhlasu Ameriky, aby se sešla s KLDR a domluvily se. Vladimir Putin a Si Ťin-pching chtějí, aby KLDR zastavila své jaderné testy a Amerika zrušila svá pravidelná vojenská cvičení s Korejskou republikou. Tímto chováním nonšalantně odstrkují zodpovědnost za vznik KLDR a všechno, co se na poloostrově stalo po roce 1950

Jejich důvody jisté nejsou, ovšem blíží se čas, kdy se Amerika do bodu, kdy podle ní bude situace KLDR neudržitelná, bude mít podezření, že severokorejské střely nesou nukleární hlavice, a bude jednat.

Související

Korejská válka, ilustrační obrázek Komentář

Příměří v Koreji ukončilo válku, klid ale nepřineslo. Na Ukrajině tomu nemusí být jinak

Uplynulo 70 let od chvíle, kdy zástupci vojsk OSN, severokorejských ozbrojených sil a armády pevninské Číny podepsali dohodu o příměří, která fakticky ukončila více než tři roky trvající válku na Korejském poloostrově. Konflikt si vyžádal na tři miliony životů. Cíl, který sledovali jeho hlavní iniciátoři, severokorejský vůdce Kim Ir-sen a jeho patroni v Moskvě a Pekingu, tedy vojenské sjednocení poloostrova pod vládou komunistů, se nepodařilo naplnit. Uzavření příměří zároveň ale neodstranilo napětí a jeho příčiny. Válečný stav formálně nadále trvá a Korea dlouhodobé patří k ohniskům mezinárodních krizí. Analogická situace může v budoucnu nastat i na Ukrajině. 
Donald Trump

Trump kvůli koronaviru aktivoval desítky let staré opatření z dob války

Americký prezident Donald Trump uvede v činnost zvláštní opatření, jež umožňuje úřadům nařídit soukromým společnostem výrobu produktů požadovaných vládou. Podle agentury AP to dnes oznámil na tiskové konferenci. Uvedl také, že do města New York a na západní pobřeží USA vyslal dvě nemocniční lodě, které mají pomoci při péči o pacienty nakažené novým typem koronaviru.

Více souvisejících

Korejská válka USA (Spojené státy americké) historie Jižní Korea Severní Korea (KLDR) Čína Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 36 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy