Konec americké podpory: Proč USA už nebudou pomáhat zemím NATO?

Washington - Spojené státy táhnou finančně za sebou velké břemeno jménem NATO. Budoucnost velkých amerických investic do této devětadvacetičlenné organizace není jistá. To si alespoň myslí analytický server The National Interest.

Evropu, potažmo evropské země NATO, stále více sužují konflikty v podobě ruské agrese na východě Ukrajiny, ohrožení baltických států a teroristických hrozeb z Blízkého východu. Proto by měly evropské státy přiložit ruku k dílu a začít dávat víc financí na obranu země.

To si alespoň myslí Valbona Zeneliová, odbornice na bezpečnost. Podle ní nadešel čas, aby Evropa začala dávat do Severoatlantické aliance víc prostředků, neboť do této doby financovala NATO především Amerika.

Dokazuje to i čísly. Postupem času dávaly členské země do organizace víc a víc peněz, Spojené státy však zůstaly po celých 70 let největším přispěvatelem.

Největší podíl na financování organizace měly USA v roce 1952, kdy se rozjížděla hospodářská pomoc západním evropským státům, které se ještě nevzpamatovaly z války. V tomto roce Spojené státy financovaly NATO ze 77%.

Od té doby se Spojené státy snažily, aby se evropský podíl na financování společné obrany zvýšil. To se skutečně podařilo - v roce 1999 klesl podíval amerických financí v organizaci na "pouhých" 55% - avšak USA i nadále zůstávaly jednoznačně největším přispěvovatelem do společné obrany.

Členské státy NATO budou mít povinnost od roku 2024 dát do organizace ročně 2% svého hrubého domácího produktu. To se však v minulém roce povedlo jen šesti zemím ze třiadvaceti - Spojeným státům, Řecku, Spojenému království, Estonsku, Polsku a Rumunsku.

Role USA se navíc nezměnila - spíš naopak. Kvůli tomu, že podíl evropských financí v NATO klesal do roku 2015 celých 20 let v řadě, vzrostl příspěvek Spojených států v rámci organizace opět nad sedmdesátiprocentní hranici.

Tři státy NATO, které se v poslední době stávaly často terčem teroristických útoků, Francie, Německo a Velká Británie, daly na provoz organizace "jen" 142 milionů dolarů. To je 15% z celkových financí NATO pro rok 2017, což je na to, že mluvíme o zemích s největším nebezpečím terorismu v EU, velmi tristní.

Na to si stěžoval i Donald Trump, který hned při prvním vystoupení v Bruselu prohlásil: "Ostatní členské země neplatí tolik, kolik by měly. Není to fér vůči daňovým poplatníkům v USA."

Vypadá to však, že Evropa začíná s nepoměrným financováním NATO něco dělat. Třiadvacet evropských členů organizace založilo organizaci PESCO, která by měla sdružovat členské země na kontinentu a měla by ještě hlouběji spolupracovat ve všech potřebných oborech včetně financí.

Související

Více souvisejících

NATO Summit NATO PESCO (evropská spolupráce v obraně) USA (Spojené státy americké) finance Armáda

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 10 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy