Konec americké podpory: Proč USA už nebudou pomáhat zemím NATO?

Washington - Spojené státy táhnou finančně za sebou velké břemeno jménem NATO. Budoucnost velkých amerických investic do této devětadvacetičlenné organizace není jistá. To si alespoň myslí analytický server The National Interest.

Evropu, potažmo evropské země NATO, stále více sužují konflikty v podobě ruské agrese na východě Ukrajiny, ohrožení baltických států a teroristických hrozeb z Blízkého východu. Proto by měly evropské státy přiložit ruku k dílu a začít dávat víc financí na obranu země.

To si alespoň myslí Valbona Zeneliová, odbornice na bezpečnost. Podle ní nadešel čas, aby Evropa začala dávat do Severoatlantické aliance víc prostředků, neboť do této doby financovala NATO především Amerika.

Dokazuje to i čísly. Postupem času dávaly členské země do organizace víc a víc peněz, Spojené státy však zůstaly po celých 70 let největším přispěvatelem.

Největší podíl na financování organizace měly USA v roce 1952, kdy se rozjížděla hospodářská pomoc západním evropským státům, které se ještě nevzpamatovaly z války. V tomto roce Spojené státy financovaly NATO ze 77%.

Od té doby se Spojené státy snažily, aby se evropský podíl na financování společné obrany zvýšil. To se skutečně podařilo - v roce 1999 klesl podíval amerických financí v organizaci na "pouhých" 55% - avšak USA i nadále zůstávaly jednoznačně největším přispěvovatelem do společné obrany.

Členské státy NATO budou mít povinnost od roku 2024 dát do organizace ročně 2% svého hrubého domácího produktu. To se však v minulém roce povedlo jen šesti zemím ze třiadvaceti - Spojeným státům, Řecku, Spojenému království, Estonsku, Polsku a Rumunsku.

Role USA se navíc nezměnila - spíš naopak. Kvůli tomu, že podíl evropských financí v NATO klesal do roku 2015 celých 20 let v řadě, vzrostl příspěvek Spojených států v rámci organizace opět nad sedmdesátiprocentní hranici.

Tři státy NATO, které se v poslední době stávaly často terčem teroristických útoků, Francie, Německo a Velká Británie, daly na provoz organizace "jen" 142 milionů dolarů. To je 15% z celkových financí NATO pro rok 2017, což je na to, že mluvíme o zemích s největším nebezpečím terorismu v EU, velmi tristní.

Na to si stěžoval i Donald Trump, který hned při prvním vystoupení v Bruselu prohlásil: "Ostatní členské země neplatí tolik, kolik by měly. Není to fér vůči daňovým poplatníkům v USA."

Vypadá to však, že Evropa začíná s nepoměrným financováním NATO něco dělat. Třiadvacet evropských členů organizace založilo organizaci PESCO, která by měla sdružovat členské země na kontinentu a měla by ještě hlouběji spolupracovat ve všech potřebných oborech včetně financí.

Související

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

Více souvisejících

NATO Summit NATO PESCO (evropská spolupráce v obraně) USA (Spojené státy americké) finance Armáda

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Brazílie vstoupila do MS nemastně neslaně. Katar získal historický bod, slaví Skotsko a Austrálie

Na její start na letošním fotbalovém světovém šampionátu se fanoušci těšili s velkým očekáváním. Není divu, vždyť Brazílie je dlouhodobý fotbalový pojem a jedná se pokaždé o velkého favorita světových šampionátů. Vždyť jde o národní tým s historicky nejvyšším počtem triumfů. Proto tak musel být nakonec výkon svěřenců věhlasného italského kouče Carla Ancelottiho pro mnohé zklamáním. V úvodním zápase s Marokem totiž nejprve vedli Afričané, aby pak přeci jen díky Viníciusovi Júniorovi Brazilci vyrovnali. Na víc než na bod ale jejich výkon nestačil. Bod byl naopak zlatý pro fotbalisty Kataru, kteří využili upadající výkon Švýcarska a v samotném závěru získali gólem na 1:1 historicky první bod na MS. Premiérovou výhru na MS si pak připsali Skotové, kteří zdolali ve svém utkání Haiti. Australané si poradili s Tureckem 2:0.

před 3 hodinami

Letadla, ilustrační fotografie.

Nová letecká linka z Prahy. Do Lisabonu začne létat na podzim

Letecká společnost Smartwings od zimního letového řádu 2026/2027 rozšíří nabídku pravidelných linek z Prahy. Od 23. října zahájí přímé lety do Lisabonu a současně navýší počet spojů do Porta, Bilbaa a Toulouse. Nově bude také celoročně provozovat linku do Nice.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Výkon Kanady proti Bosně stačil na remízu, Američané vstoupili do MS jasnou výhrou

Fotbalisté Kanady v rámci skupiny B vybojovali na letošním fotbalovém mistrovství světa historicky první bod v historii světových šampionátů. Poté, co při předešlých dvou účastech (1986 a 2022) všechny své zápasy prohráli, nyní před domácím publikem dokázali remizovat a odvrátit tak možná pro někoho nečekanou případnou výhru Bosny a Hercegoviny. Do turnaje v noci na sobotu vstoupil i poslední ze tří pořadatelů – Američané. Ti v rámci skupiny D pro změnu slaví hladké vítězství nad Paraguayí 4:1, přičemž dvě přesné trefy si připsal Balogun.

před 5 hodinami

Bern, Švýcarsko

Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vlaky, ilustrační fotografie.

Rychleji než dřív. České dráhy od neděle opět jezdí přímo do Hamburku

O víkendu má DB InfraGO obnovit provoz na přímé trati z Berlína do Hamburku. Od neděle 14. června vstoupí v platnost plánované jízdní řády. Česká republika znovu získá přímé a rychlé spojení s Hamburkem a Kielem a v plném plánovaném rozsahu bude nabídnuté spojení do Kodaně. Cesta z Prahy do Hamburku bude trvat nově pouze 6 hodin, je to zhruba o 40 minut méně oproti období před výlukou. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Mírovou dohodu s Íránem podepíšeme dnes, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že USA a Írán by v neděli měly podepsat mírovou dohodu. Podle Trumpa se Teherán zaváže k tomu, že nevyvine jadernou zbraň. Očekává se také bezproblémové obnovení lodního provozu v Hormuzském průlivu. 

před 13 hodinami

včera

Princ Andrew

Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce

Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC. 

včera

včera

Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel

Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy