Los Angeles - Když v roce 1941 zaútočilo Japonsko na americkou vojenskou základnu Pearl Harbor, došlo v USA k výraznému nárůstu protijaponské nevole, která nakonec vyvrcholila zřízením internačních táborů pro Američany japonského původu. Důvodem byly údajné obavy z možné spolupráce s Japonskem. O legitimitě takového postupu se vedou dlouhodobé diskuze, přičemž americký historik Daniel Pipes tvrdí, že z hlediska ochrany národní bezpečnosti je třeba přinášet i takové oběti. Informoval o tom americký server Historynewsnetwork.org.
Pipes tvrdí, že je třeba vycházet z teze, že sice ne každý muslim je terorista, ale že téměř každý terorista je muslim. Stejně tak ne každý muž je kriminálník, ale statisticky většinu pachatelů trestných činů tvoří muži. Čili zkrátka podtrženo sečteno, když se na to podíváme z hlediska čísel, tak pokud se vsadíme, že pachatelem teroristického útoku byl muslim, pak s velkou pravděpodobností budeme vítězi.
Podle průzkumů veřejného mínění Cornellovy univerzity souhlasí s tímto zjednodušeným a generalizujícím přístupem téměř polovina Američanů. 44 % respondentů řeklo, že by vláda měla kvůli statisticky většímu zastoupení teroristů v řadách muslimů víc kontrolovat osoby, kteří se hlásí k tomu náboženskému vyznání - zvláštní evidence jejich pobytu na území USA, monitoring mešit a infiltrace v řadách muslimů.
Výzkum rovněž shledal, že stále více lidí sleduje televizní zprávy, které je v těchto postojích utvrzují. Ti, kteří jsou informováni o nejaktuálnějších událostech posledních dní, jsou nejvíce ohroženou skupinou, pokud jde podporu zákonných opatření pohybujících se na hranici porušování lidských práv.
Nicméně ačkoliv by podle Pipese většina lidí uvítala větší kontrolu muslimů, coby potenciálních teroristů, tak s podporou její realizace to pokulhává. Levicové a islámské organizace vedou totiž úspěšnou kampaň, pokud jde o lidská práva muslimů, včetně práva na ochranu soukromí, na rovné zacházení apod.
Ačkoliv se o tom příliš nepíše, tak mnoho Američanů si ještě živě vybavuje evakuaci a internaci etnických Japonců během 2. světové války. Dodnes se totiž vedou vášnivé diskuze, zda byla taková opatření legitimní z hlediska ochrany národní bezpečnosti, či nikoliv. Sílící lobby za odškodnění obětí politiky Franklina Delana Roosevelta.
Mnoho Američanů japonského původu bylo nuceno opustit svá obydlí a své živnosti. Za kontroverzní se považuje především fakt, že byli podrobeni nepříznivému zacházení pro svůj etnický původ. I kdyby skutečně většina japonských Američanů kolaborovala s císařem, je správné aplikovat princip kolektivní viny?!
Americká konzervativní novinářka a kritička islámu zabývající se tématem imigrace Michelle Malkinová (etnická Filipínka) zastává názor, že pokud jde o národní bezpečnost, je třeba se uchýlit i k na první pohled zdánlivě drastickým opatřením, a to i za cenu občanských svobod. Zmiňuje se o tom například ve své knize "In Defense of Internment".
Nutno uvést, že ještě před samotným vznikem oněch internačních zařízení bylo krátce po útocích na Pearl Harbor zjištěno, že dva Američané japonského původu bez předchozích známek antiamerického cítění kolaborovali s Japonskem proti americkým vojákům na Havaji. Japonská vláda v té době vytvořila špionážní síť napříč celými Spojenými státy.
Příznivci následných opatření, jejichž součástí byla evakuace etnických Japonců, také argumentují faktem, že se nejednalo o žádné koncentrační tábory, nýbrž pouze o místa přechodného pobytu, v nichž jsou v případě živelných pohrom ubytováváni všichni, kteří zrovna přišli o střechu nad hlavou. Do internačních táborů byli kromě Japonců evakuováni navíc také Němci a Italové.
Na závěr je ale třeba připomenout, že by kvůli následným událostem spojeným s internací etnických Japonců nemohla restaurace válečné politiky USA, tentokrát vůči obyvatelům muslimského vyznání, uspět. Na konci 80. let totiž americká vláda uznala zodpovědnost za porušování lidských práv entických Japonců, a dokonce jim i přiznala finanční kompenzaci.
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Související
Japonci před 80 lety napadli Pearl Harbor. Útok paradoxně udělal ze Spojených států supervelmoc
Útok na základně Pearl Harbor: Námořník zastřelil dva lidi, pak se zabil
Pearl Harbor , USA (Spojené státy americké) , Japonsko , Koncentrační tábory , II. světová válka
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
před 1 hodinou
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 2 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
Po princi Harrym a jeho ženě Meghan se rozhodli odhalit podobu letošní vánoční pohlednice i princ William a jeho manželka Kate. Budoucí královský pár volbou fotky reflektuje, že si letos prošel náročným a možná nejtěžším životním obdobím, když princezna z Walesu zápasila s rakovinou.
Zdroj: Lucie Podzimková