Co nás učí historie: Lze na muslimy aplikovat internaci Japonců v USA?

Pipes tvrdí, že je třeba vycházet z teze, že sice ne každý muslim je terorista, ale že téměř každý terorista je muslim. Stejně tak ne každý muž je kriminálník, ale statisticky většinu pachatelů trestných činů tvoří muži. Čili zkrátka podtrženo sečteno, když se na to podíváme z hlediska čísel, tak pokud se vsadíme, že pachatelem teroristického útoku byl muslim, pak s velkou pravděpodobností budeme vítězi.

Podle průzkumů veřejného mínění Cornellovy univerzity souhlasí s tímto zjednodušeným a generalizujícím přístupem téměř polovina Američanů. 44 % respondentů řeklo, že by vláda měla kvůli statisticky většímu zastoupení teroristů v řadách muslimů víc kontrolovat osoby, kteří se hlásí k tomu náboženskému vyznání - zvláštní evidence jejich pobytu na území USA, monitoring mešit a infiltrace v řadách muslimů. 

Výzkum rovněž shledal, že stále více lidí sleduje televizní zprávy, které je v těchto postojích utvrzují. Ti, kteří jsou informováni o nejaktuálnějších událostech posledních dní, jsou nejvíce ohroženou skupinou, pokud jde podporu zákonných opatření pohybujících se na hranici porušování lidských práv.

Nicméně ačkoliv by podle Pipese většina lidí uvítala větší kontrolu muslimů, coby potenciálních teroristů, tak s podporou její realizace to pokulhává. Levicové a islámské organizace vedou totiž úspěšnou kampaň, pokud jde o lidská práva muslimů, včetně práva na ochranu soukromí, na rovné zacházení apod. 

Ačkoliv se o tom příliš nepíše, tak mnoho Američanů si ještě živě vybavuje evakuaci a internaci etnických Japonců během 2. světové války. Dodnes se totiž vedou vášnivé diskuze, zda byla taková opatření legitimní z hlediska ochrany národní bezpečnosti, či nikoliv. Sílící lobby za odškodnění obětí politiky Franklina Delana Roosevelta.

Mnoho Američanů japonského původu bylo nuceno opustit svá obydlí a své živnosti. Za kontroverzní se považuje především fakt, že byli podrobeni nepříznivému zacházení pro svůj etnický původ. I kdyby skutečně většina japonských Američanů kolaborovala s císařem, je správné aplikovat princip kolektivní viny?! 

Americká konzervativní novinářka a kritička islámu zabývající se tématem imigrace Michelle Malkinová (etnická Filipínka) zastává názor, že pokud jde o národní bezpečnost, je třeba se uchýlit i k na první pohled zdánlivě drastickým opatřením, a to i za cenu občanských svobod. Zmiňuje se o tom například ve své knize "In Defense of Internment". 

Nutno uvést, že ještě před samotným vznikem oněch internačních zařízení bylo krátce po útocích na Pearl Harbor zjištěno, že dva Američané japonského původu bez předchozích známek antiamerického cítění kolaborovali s Japonskem proti americkým vojákům na Havaji. Japonská vláda v té době vytvořila špionážní síť napříč celými Spojenými státy.

Příznivci následných opatření, jejichž součástí byla evakuace etnických Japonců, také argumentují faktem, že se nejednalo o žádné koncentrační tábory, nýbrž pouze o místa přechodného pobytu, v nichž jsou v případě živelných pohrom ubytováváni všichni, kteří zrovna přišli o střechu nad hlavou. Do internačních táborů byli kromě Japonců evakuováni navíc také Němci a Italové.

Na závěr je ale třeba připomenout, že by kvůli následným událostem spojeným s internací etnických Japonců nemohla restaurace válečné politiky USA, tentokrát vůči obyvatelům muslimského vyznání, uspět. Na konci 80. let totiž americká vláda uznala zodpovědnost za porušování lidských práv entických Japonců, a dokonce jim i přiznala finanční kompenzaci.