Los Angeles - Když v roce 1941 zaútočilo Japonsko na americkou vojenskou základnu Pearl Harbor, došlo v USA k výraznému nárůstu protijaponské nevole, která nakonec vyvrcholila zřízením internačních táborů pro Američany japonského původu. Důvodem byly údajné obavy z možné spolupráce s Japonskem. O legitimitě takového postupu se vedou dlouhodobé diskuze, přičemž americký historik Daniel Pipes tvrdí, že z hlediska ochrany národní bezpečnosti je třeba přinášet i takové oběti. Informoval o tom americký server Historynewsnetwork.org.
Pipes tvrdí, že je třeba vycházet z teze, že sice ne každý muslim je terorista, ale že téměř každý terorista je muslim. Stejně tak ne každý muž je kriminálník, ale statisticky většinu pachatelů trestných činů tvoří muži. Čili zkrátka podtrženo sečteno, když se na to podíváme z hlediska čísel, tak pokud se vsadíme, že pachatelem teroristického útoku byl muslim, pak s velkou pravděpodobností budeme vítězi.
Podle průzkumů veřejného mínění Cornellovy univerzity souhlasí s tímto zjednodušeným a generalizujícím přístupem téměř polovina Američanů. 44 % respondentů řeklo, že by vláda měla kvůli statisticky většímu zastoupení teroristů v řadách muslimů víc kontrolovat osoby, kteří se hlásí k tomu náboženskému vyznání - zvláštní evidence jejich pobytu na území USA, monitoring mešit a infiltrace v řadách muslimů.
Výzkum rovněž shledal, že stále více lidí sleduje televizní zprávy, které je v těchto postojích utvrzují. Ti, kteří jsou informováni o nejaktuálnějších událostech posledních dní, jsou nejvíce ohroženou skupinou, pokud jde podporu zákonných opatření pohybujících se na hranici porušování lidských práv.
Nicméně ačkoliv by podle Pipese většina lidí uvítala větší kontrolu muslimů, coby potenciálních teroristů, tak s podporou její realizace to pokulhává. Levicové a islámské organizace vedou totiž úspěšnou kampaň, pokud jde o lidská práva muslimů, včetně práva na ochranu soukromí, na rovné zacházení apod.
Ačkoliv se o tom příliš nepíše, tak mnoho Američanů si ještě živě vybavuje evakuaci a internaci etnických Japonců během 2. světové války. Dodnes se totiž vedou vášnivé diskuze, zda byla taková opatření legitimní z hlediska ochrany národní bezpečnosti, či nikoliv. Sílící lobby za odškodnění obětí politiky Franklina Delana Roosevelta.
Mnoho Američanů japonského původu bylo nuceno opustit svá obydlí a své živnosti. Za kontroverzní se považuje především fakt, že byli podrobeni nepříznivému zacházení pro svůj etnický původ. I kdyby skutečně většina japonských Američanů kolaborovala s císařem, je správné aplikovat princip kolektivní viny?!
Americká konzervativní novinářka a kritička islámu zabývající se tématem imigrace Michelle Malkinová (etnická Filipínka) zastává názor, že pokud jde o národní bezpečnost, je třeba se uchýlit i k na první pohled zdánlivě drastickým opatřením, a to i za cenu občanských svobod. Zmiňuje se o tom například ve své knize "In Defense of Internment".
Nutno uvést, že ještě před samotným vznikem oněch internačních zařízení bylo krátce po útocích na Pearl Harbor zjištěno, že dva Američané japonského původu bez předchozích známek antiamerického cítění kolaborovali s Japonskem proti americkým vojákům na Havaji. Japonská vláda v té době vytvořila špionážní síť napříč celými Spojenými státy.
Příznivci následných opatření, jejichž součástí byla evakuace etnických Japonců, také argumentují faktem, že se nejednalo o žádné koncentrační tábory, nýbrž pouze o místa přechodného pobytu, v nichž jsou v případě živelných pohrom ubytováváni všichni, kteří zrovna přišli o střechu nad hlavou. Do internačních táborů byli kromě Japonců evakuováni navíc také Němci a Italové.
Na závěr je ale třeba připomenout, že by kvůli následným událostem spojeným s internací etnických Japonců nemohla restaurace válečné politiky USA, tentokrát vůči obyvatelům muslimského vyznání, uspět. Na konci 80. let totiž americká vláda uznala zodpovědnost za porušování lidských práv entických Japonců, a dokonce jim i přiznala finanční kompenzaci.
Související
Japonci před 80 lety napadli Pearl Harbor. Útok paradoxně udělal ze Spojených států supervelmoc
Útok na základně Pearl Harbor: Námořník zastřelil dva lidi, pak se zabil
Pearl Harbor , USA (Spojené státy americké) , Japonsko , Koncentrační tábory , II. světová válka
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 32 minutami
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 1 hodinou
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 2 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
před 2 hodinami
Se Simonou Postlerovou se lidé rozloučí ve vinohradském divadle
před 3 hodinami
Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník
před 4 hodinami
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
před 4 hodinami
Otevírací doba o svátcích v květnu 2024: Na dnešní den se vztahuje omezení
včera
Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
včera
Černý kašel není jediný. SZÚ upozornil na jiné nemoci s podobnými příznaky
včera
Týdenní výhled filmů: Plyšoví bobři, konzervativní anglická vesnice a různé podoby lásky
včera
Rusové, nepolevujte. Navalná bojuje proti Putinovi místo manžela
Aktualizováno včera
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
včera
Americký voják v rukou Moskvy. Rusové ho viní z krádeže, Bílý dům o případu ví
včera
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům
včera
Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance
včera
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
včera
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
včera
Čech jde v Německu do vězení za krádež šperku, který náležel papeži
Třiapadesátiletého Čecha poslal bavorský soud na dva a půl roku do vězení za krádež pektorálu papeže Benedikta XVI., informoval deník Berchtesgadener Anzeiger. Šperk v podobě kříže na řetízku by se mohl brzy vrátit do kostela v bavorském Traunsteinu.
Zdroj: Lucie Podzimková