Co nás učí historie: Lze na muslimy aplikovat internaci Japonců v USA?

Los Angeles - Když v roce 1941 zaútočilo Japonsko na americkou vojenskou základnu Pearl Harbor, došlo v USA k výraznému nárůstu protijaponské nevole, která nakonec vyvrcholila zřízením internačních táborů pro Američany japonského původu. Důvodem byly údajné obavy z možné spolupráce s Japonskem. O legitimitě takového postupu se vedou dlouhodobé diskuze, přičemž americký historik Daniel Pipes tvrdí, že z hlediska ochrany národní bezpečnosti je třeba přinášet i takové oběti. Informoval o tom americký server Historynewsnetwork.org.

Pipes tvrdí, že je třeba vycházet z teze, že sice ne každý muslim je terorista, ale že téměř každý terorista je muslim. Stejně tak ne každý muž je kriminálník, ale statisticky většinu pachatelů trestných činů tvoří muži. Čili zkrátka podtrženo sečteno, když se na to podíváme z hlediska čísel, tak pokud se vsadíme, že pachatelem teroristického útoku byl muslim, pak s velkou pravděpodobností budeme vítězi.

Podle průzkumů veřejného mínění Cornellovy univerzity souhlasí s tímto zjednodušeným a generalizujícím přístupem téměř polovina Američanů. 44 % respondentů řeklo, že by vláda měla kvůli statisticky většímu zastoupení teroristů v řadách muslimů víc kontrolovat osoby, kteří se hlásí k tomu náboženskému vyznání - zvláštní evidence jejich pobytu na území USA, monitoring mešit a infiltrace v řadách muslimů. 

Výzkum rovněž shledal, že stále více lidí sleduje televizní zprávy, které je v těchto postojích utvrzují. Ti, kteří jsou informováni o nejaktuálnějších událostech posledních dní, jsou nejvíce ohroženou skupinou, pokud jde podporu zákonných opatření pohybujících se na hranici porušování lidských práv.

Nicméně ačkoliv by podle Pipese většina lidí uvítala větší kontrolu muslimů, coby potenciálních teroristů, tak s podporou její realizace to pokulhává. Levicové a islámské organizace vedou totiž úspěšnou kampaň, pokud jde o lidská práva muslimů, včetně práva na ochranu soukromí, na rovné zacházení apod. 

Ačkoliv se o tom příliš nepíše, tak mnoho Američanů si ještě živě vybavuje evakuaci a internaci etnických Japonců během 2. světové války. Dodnes se totiž vedou vášnivé diskuze, zda byla taková opatření legitimní z hlediska ochrany národní bezpečnosti, či nikoliv. Sílící lobby za odškodnění obětí politiky Franklina Delana Roosevelta.

Mnoho Američanů japonského původu bylo nuceno opustit svá obydlí a své živnosti. Za kontroverzní se považuje především fakt, že byli podrobeni nepříznivému zacházení pro svůj etnický původ. I kdyby skutečně většina japonských Američanů kolaborovala s císařem, je správné aplikovat princip kolektivní viny?! 

Americká konzervativní novinářka a kritička islámu zabývající se tématem imigrace Michelle Malkinová (etnická Filipínka) zastává názor, že pokud jde o národní bezpečnost, je třeba se uchýlit i k na první pohled zdánlivě drastickým opatřením, a to i za cenu občanských svobod. Zmiňuje se o tom například ve své knize "In Defense of Internment". 

Nutno uvést, že ještě před samotným vznikem oněch internačních zařízení bylo krátce po útocích na Pearl Harbor zjištěno, že dva Američané japonského původu bez předchozích známek antiamerického cítění kolaborovali s Japonskem proti americkým vojákům na Havaji. Japonská vláda v té době vytvořila špionážní síť napříč celými Spojenými státy.

Příznivci následných opatření, jejichž součástí byla evakuace etnických Japonců, také argumentují faktem, že se nejednalo o žádné koncentrační tábory, nýbrž pouze o místa přechodného pobytu, v nichž jsou v případě živelných pohrom ubytováváni všichni, kteří zrovna přišli o střechu nad hlavou. Do internačních táborů byli kromě Japonců evakuováni navíc také Němci a Italové.

Na závěr je ale třeba připomenout, že by kvůli následným událostem spojeným s internací etnických Japonců nemohla restaurace válečné politiky USA, tentokrát vůči obyvatelům muslimského vyznání, uspět. Na konci 80. let totiž americká vláda uznala zodpovědnost za porušování lidských práv entických Japonců, a dokonce jim i přiznala finanční kompenzaci.

Související

Loď USS California se potápí během útoku na Pearl Harbor. Komentář

Japonci před 80 lety napadli Pearl Harbor. Útok paradoxně udělal ze Spojených států supervelmoc

Probudili spícího obra a donutili jej udělat strašlivé rozhodnutí, i když původní varování podcenili. Přesně před 80 lety, v neděli 7. prosince 1941, Japonci pod vedením admirála Isoroka Jamamoto ráno napadli námořní základnu Pearl Harbor nacházející se na havajském ostrově Oahu. Jednalo se bezesporu o jeden z nejdůležitějších okamžiků největšího světového konfliktu v dějinách lidstva. Do druhé světové války vstoupily USA, což mělo zásadní význam nejen v dalším průběhu války, ale i po jejím skončení. Paradoxem je, že právě útok na Pearl Harbor udělal ze Spojených států amerických supervelmoc.

Více souvisejících

Pearl Harbor USA (Spojené státy americké) Japonsko Koncentrační tábory II. světová válka

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy