Radikální krok proti uprchlíkům: Trump chce zavřít hranici s Mexikem, Pentagon pošle stovky vojáků

Americký prezident Donald Trump zvažuje možnost uzavřít před středoamerickými migranty jižní hranici s Mexikem a neumožnit jim požádat o azyl ve Spojených státech. Napsal to list The Washington Post (WP) s odvoláním na nejmenované zdroje z Trumpovy administrativy. Podle agentury AP bude na hranici vysláno nejméně 800 vojáků, kteří mají hranice ochránit před několikatisícovým zástupem migrantů.

Podle amerického zákona mohou cizinci prchající před perzekucí po vkročení na půdu Spojených států požádat o azyl. Výnos, jehož vydání Trump zvažuje, by toto právo pozastavil a zabránil by migrantům ze Střední Ameriky přijít do USA. Trump by podle WP rozhodnutí zdůvodnil tím, že migranti představují bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy.

Pokud by prezident radikální krok učinil, pravděpodobně by se okamžitě setkal s negativní odezvou amerických soudů, poznamenává The Washington Post. Americký list zároveň uvádí, že Trump téma migrace využívá v rámci kampaně před volbami do Kongresu, které se budou konat už za dva týdny. Migranty přitom Trump vykresluje jako nebezpečné zločince a demokraty obviňuje z toho, že je podporují.

Ministr obrany Jim Mattis se chystá vydat rozkaz k vyslání vojáků na hranici, píše AP. Mají tam doplnit asi 2000 příslušníků národní gardy, kteří už ostrahu jižních hranic posílili. Společně budou poskytovat logistickou a materiální pomoc pohraniční stráži. Vyslání příslušníků národní gardy na hranice je podle amerických médií běžné, armáda tam ale obvykle posílána není. Nepředpokládá se, že by Pentagon počítal s nasazením ozbrojených hlídek, které by mohly vyvolat nežádoucí incident.

Americké federální zákony zakazují využívat bez povolení Kongresu ozbrojené síly k úkolům, jež mají uvnitř státu plnit bezpečnostní složky.

O několikatisícové skupině lidí, kteří pocházejí nejčastěji z Hondurasu, ale také z Nikaraguy, Salvadoru nebo Guatemaly a míří do USA, se mluví jako o "karavaně migrantů". Skupina nyní čítá asi 5000 lidí a míří z jižního Mexika k amerických hranicím. Další skupina asi o tisíci lidech se vydala na pochod k USA z Guatemaly.

Nynější karavana vyrazila předminulou sobotu z města San Pedro Sula na severu Hondurasu a původně čítala asi 1300 osob. Postupně se k ní připojili další lidé, kteří utíkají před vysokou kriminalitou a chudobou. Když skupina dorazila o víkendu na guatemalsko-mexickou hranici, bylo v ní asi pět tisíc běženců. Necelá tisícovka z nich přistoupila na "plán bezpečného návratu domů", na němž se v sobotu dohodli prezidenti Hondurasu a Guatemaly.

Související

Migranti z Latinské Ameriky míří do USA

Migranti se bojí nástupu Trumpa. Začali mobilizovat

Blížící se druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa vyvolává mezi imigranty v USA, jejich zaměstnavateli a podpůrnými organizacemi rostoucí obavy a mobilizaci. Trump slíbil, že se zaměří na deportaci milionů nelegálních přistěhovalců, což podle CNN budí obavy o osudy rodin a komunit napříč Spojenými státy.

Více souvisejících

uprchlíci Donald Trump Mexiko USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. ARMY) Pentagon

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy