Trump po Sýrii stáhne i vojáky z Afghánistánu? Byla by to katastrofa, děsí se experti

USA a NATO se formálně stáhly z bojů v Afghánistánu v roce 2014, v zemi ale podle Pentagonu stále působí okolo 14.000 amerických vojáků. Jejich hlavním posláním je vést a podporovat afghánské síly v boji proti radikálnímu hnutí Tálibán, jehož vládu svrhla Američany vedená invaze v roce 2001, podniknutá v odvetě za teroristické útoky v USA. V Afghánistánu ale působí také americké speciální jednotky, které bojují po boku afghánských vojáků proti Tálibánu a dalším radikálům.

V Afghánistánu pomáhají i Češi. Česká armáda má v současné době v zemi kolem 350 vojáků, kteří působí na několika místech. Největší jednotky jsou v Kábulu a na letecké základně Bagrám v provincii Parván.

Trump loni v srpnu ve svém projevu přiznal, že mu jeho prvotní instinkt říkal, aby se Spojené státy z Afghánistánu stáhly. Důsledky takového kroku by ale podle něj byly "předvídatelné a nepřijatelné". V zemi by totiž vzniklo vakuum, kterého by "okamžitě vyplnili" teroristé včetně radikálů z Islámského státu či Al-Káidy. Proto naopak oznámil, že USA budou v bojích v zemi pokračovat.

Nyní by americký prezident rád ukončil již 17 let trvající válku mezi afghánskou armádou a bojovníky z hnutí Tálibán, kteří se snaží vypudit z Afghánistánu mezinárodní jednotky a zavést zde verzi přísného výkladu islámského práva. Nedávno v této souvislosti požádal sousední Pákistán o pomoc při mírových jednáních v Afghánistánu s radikálním hnutím Tálibán.

Nynější neočekávané stažení ze Sýrie nicméně vyvolalo otázky, zda se nemají podobného vývoje obávat i další američtí partneři v bojích v Iráku a Afghánistánu. "Jestliže je ochoten odejít ze Sýrie, myslím, že bychom se měli obávat toho, zda další na řadě nebude Afghánistán," uvedla Jennifer Cafarellaová z amerického Institutu pro studium války (ISW).

There will be no defeat of #ISIS (much less #AlQaeda) while #Assad continues to slaughter his population with Russian and Iranian help

Americká administrativa uvedla, že bude i nadále pokračovat v boji s radikály z Islámského státu po celém světě a v případě potřeby se do Sýrie vrátí. Podle kritiků ale bude mít Trumpovo rozhodnutí dalekosáhlé dopady. Experti v této souvislosti zmiňují zejména případný turecký útok na syrské Kurdy, kteří byli dosud chráněnci Američanů a s jejich pomocí bojovali proti islamistům v Sýrii.

"Vlády v Iráku a Afghánistánu by se měly začít dost obávat," uvedla Kori Schakeová z Mezinárodního ústavu pro strategická studia (IISS). "Jestliže má Trump jen velmi malý zájem na tom, aby došlo v Sýrii ke stabilizaci bezpečnosti...jak si může být Afghánistán jistý, že stejné rozhodnutí se nebude týkat jeho, navíc, když boje tam jsou ještě dražší a pokrok méně viditelný?" dodala.

After historic victories against ISIS, it’s time to bring our great young people home! pic.twitter.com/xoNjFzQFTp

Demokratický senátor Jack Reed Trumpovo rozhodnutí odsoudil a nazval ho zradou syrských Kurdů. "Prezident nyní vypadá spokojený s tím, že zradil jejich důvěru a ponechal je vystavené potenciálnímu krvavému konfliktu s Tureckem, " uvedl Reed. "Toto rozhodnutí zároveň významně navyšuje bezpečností rizika pro naše klíčové regionální partnery v Izraeli, Iráku a Jordánsku," dodal.