Rio de Janeiro ovládají brutální milice. Je to jako rakovina, zní od odborníků

Milice původně vznikaly s cílem bojovat s organizovaným zločinem. Jejich členy se stávali především bývalí policisté, vojáci nebo hasiči, kteří se nechtěli spokojit s bezpečnostní situací ve čtvrtích, kde žili. Podle agentury Associated Press měly milice podporu ze strany místních politiků, kteří tolerovali nezákonné aspekty jejich činnosti. Milice často využívaly brutální metody, uchylovaly se k vraždám a násilí, jejich primárním nepřítelem nicméně byly drogové kartely a další struktury organizovaného zločinu.

Podle odborníků však jejich vliv rapidně narostl a dnes se samy staly velkým bezpečnostním problémem. „Je to jako rakovina,“ cituje AP policejního vyšetřovatele Mauricia Demetria. „Nezastaví se.“ Dnes již milice kontrolují některé části města. Ministerstvo bezpečnosti odhaduje, že až jedna čtvrtina je pod jejich vlivem. To je zhruba 11 000 čtverečních kilometrů. Skupiny vymáhají výpalné, pašují cigarety a podle některých informací se již také zapojují do drogového byznysu.

Dle znalců situace je velký problém právě v tom, že jsou organizace z velké míry propojeny s bezpečnostními složkami. Podle Jose Alvese, profesora sociologie na Federal Rural University v Rio de Janeiru a odborníka na tamní paramilitární organizace, lze kořeny vysledovat již v 60. letech. Vojenská diktatura tehdy tolerovala milice, které vraždily kriminálníky, ale také politické disidenty.

Na rozdíl od drogových kartelů operují tyto skupiny převážně skrytě. V případě potřeby jsou však schopné mobilizovat své členy a jednat. V březnu letošního roku byla ve městě zavražděna radní Marielle Franco, která hlasitě kritizovala policejní brutalitu v chudinských čtvrtích. Podle vyšetřovatelů vše nasvědčuje tomu, že za útokem stojí právě polovojenské skupiny. Do dnes nebyl z činu nikdo obviněn.

Když se v roce 2008 úřady odhodlaly k velkému zátahu na milice, bylo zadrženo 225 lidí včetně politiků a příslušníků ozbrojených složek. Radní, který v procesu svědčil, byl brzy poté neznámými útočníky zavražděn. Poté, co dokončil svoji výpověď podle svědků řekl: „Já zemřu.“

Polovojenské organizace dnes v částech, které kontrolují, vybírají od obyvatel výpalné z mnoha činností. „Kabelová televize stojí 15 dolarů měsíčně. Voda, parkování a garance bezpečnosti stojí každé 12 dolarů měsíčně. Stěžovat si úřadům znamená jistou smrt,“ cituje Associated Press několik místních. Ti jsou navíc chyceni v pasti mezi soupeřícími skupinami. „Panuje tu válka mezi milicemi a drogovými překupníky a my jsme uprostřed toho všeho,“ říká jeden z obyvatel slumu v západní části Rio de Janeira.

Mezi některými odborníky také panují obavy, jak se na situaci projeví nástup nově zvoleného prezidenta Jaira Bolsonara do funkce. Ten je známý pro svůj tvrdý přístup vůči zločinu. Ještě jako kongresman se v roce 2008 přimlouval za legalizaci polovojenských jednotek. V prezidentské kampani se od nich sice distancoval, podporuje však uvolnění zbraňových zákonů nebo beztrestnost pro příslušníky policie, kteří během služby někoho zastřelí. To může v důsledku vést k posílení pozice milicí.