Lety do vesmíru jsou nebezpečný sen? Zaznělo překvapivé varování

Blížíme se kouzlu

Příkladem je podle britského serveru nejmenší a nejzákladnější měření sondy New Horizons, která prolétla kolem Ultima Thule v rychlosti přes 50 tisíc kilometrů za hodinu, padesátkrát rychleji, než kdy cestovalo cokoliv živého na Zemi, vyjma vojenských pilotů a astronautů.

"Ve skutečnosti se to blíží kouzlu," pokračuje editorial. Připomíná že Puk se v Shakespearově hře Sen noci svatojánské chlubí, že dokáže obletět zemi za 40 minut, což by New Horizons trvalo jen o 10 minut déle.

Nejde o rychlost, kdy je jednoduché cokoliv ovládat, zdůrazňuje prestižní server. Podotýká, že sonda letí tak rychle a nachází se tak daleko od Země, že radiovým signálům, které se šíří rychlostí světla, trvá cesta k ní přes 6 hodin, a přesto New Horizons prolétla jen zhruba 3800 kilometrů od kamene od délce 33 kilometrů, který se řítí vesmírem na orbitu, kam se dostal dříve, než vznikla Země.

Ve chvílích, kdy NASA oznamovala úspěch mise, se Čína pokoušela přistát se svou sondou na odvrácené straně Měsíce, aby pomohla rozhodnout, zda má cenu tam jednoho dne postavit radioteleskop zcela odstíněný od signálů lidské civilizace, uvádí renomovaný deník.

NASA rovněž dokázala dostat svou sondu na orbit malého asteroidu o průměru pouhých 500 metrů, který se nachází mnohem blíže než Ultima Thule, přičemž plánem je na tomto balvanu přistát, odebrat vzorky a v roce 2023 se s nimi vrátit na Zemi, poukazuje The Guardian. Dodává, že NASA má rovněž dvě sondy na Marsu, které posílají proud dat, videí i zvuků větru na vzdálené planetě.

Do vesmíru nelze utéct

"Výzkum vesmíru si žádá mimořádné technologie a pomohl některé vyvinout," zdůrazňuje editorial. Konstatuje, že nezbytné jsou také mimořádné lidské schopnosti - odvaha astronautů, ale rovněž vynalézavost, představivost, učenlivost a určité nadšení a vědci, inženýři a astronauti museli celá desetiletí pracovat za malou odměnu - New Horizons totiž nepřinese nic než vědomosti, jelikož na okraji Sluneční soustavy není moc co objevit, a tak se dostaví pouze neskonalá radost z o něco lepšího porozumění vesmíru.

Technologie se zlepšují a zlevňují, jejich role v ekonomice je stále více ústřední, podotýká britský server. Připomíná, že patřičný výzkum vesmíru nadále náleží do gesce vlád, komerční využívání zemského orbitu však bylo prolomeno, ekonomika se ve skutečnosti na naši oběžnou dráhu vydala již před desetiletími a bez satelitní komunikace či GPS by se svět propadl do chaosu, protože civilní i vojenské využití dat z vesmíru dnes nelze ani spočítat.         

Existuje nicméně riziko, které podle prestižního deníku nespočívá v komerčním využití vesmíru, ale v jeho využívání zhoubným a ničemu neprospívajícím způsobem. Za jeho nejviditelnější formu označuje The Guardian militarizaci vesmíru, která sice v jistém smyslu probíhá od otestování první mezikontinentální balistické rakety, avšak nyní se rýsují nové hrozby jako ničení nepřátelských cílů, například satelitů, které snad zůstanou čistě v oblasti teorií. 

Výzkum vesmíru se v poslední době stává módou mezi největšími boháči, jakými jsou například Jeff Bezos a Elon Musk, kteří financuji vzájemně si konkurující vesmírné programy, uvádí editorial. Naznačuje, že odpaly masivních raket coby demonstrace chlapáctví těchto miliardářů není zdaleka komická, ale vypovídá o jejich snu, že dokážou opustit Zemi a nechat její problémy daleko za sebou.

"Jde o negaci poselství prvního velkého snímku z vesmíru - východu Země -, který nás všechny zachytil, jak sdílíme jednu planetu," varuje The Guardian. Deklaruje, že tento stav přetrvává a nelze utéct do hlubin vesmíru, pokud si naši vlastní planetu zničíme.