Umírá amazonský prales? Stromy poráží touha Brazilců po větším bohatství

Amazonský prales právem patří k opravdovým divům světa. Významně pomáhá regulovat teplotu na celé planetě Zemi, navíc představuje domov pro desetinu všech živočišných druhů, které na ní žijí.

Od roku 1970 však kvůli kácení přišel o 20 % své rozlohy. Ačkoliv se mezi roky 2004 a 2012 podařilo těžbu dřeva výrazně omezit, v následujících letech došlo k opětovnému nárůstu, k němuž přispěla brazilská zemědělská lobby. Kromě zemědělské půdy vznikají na holinách nové dálnice a přímo na Amazonce i moderní hydroelektrárny.

Obavy v další těžební boom ještě vzrostly po nedávném zvolení Jaira Bolsonara brazilským prezidentem. Muž, kterého západní média překřtila na „tropického Trumpa“, totiž kácení propagoval ve své volební kampani.

Stromy v sobě přitom skladují oxid uhličitý, který se jejich pokácením uvolní do atmosféry. Zdraví amazonského pralesa má tím pádem přímý efekt na globální klima.

Zhruba 13 % brazilského území, převážně právě v Amazonii, je právně označeno za půdu náležící domorodým kmenům. Žije na něm zhruba 900 tisíc lidí, kteří tvoří půl procenta populace. Domorodci se obávají, že Bolsonaro, který se ujal úřadu na Nový rok, prosadí urychlení kácení, které povede i k násilí vůči obyvatelům Amazonie.

Nově inaugurovaný prezident už si k tématu řekl své na Twitteru. „Žije tam téměř milion lidí, kteří jsou izolováni od pravé Brazílie, manipulováni a zneužíváni neziskovými organizacemi. Společně tyto občany integrujeme,“ vzkázal Bolsonaro.

Proti tomu se však ohradila brazilská buňka Greenpeace. „Víme, že domorodci i chráněná území zvládnou zabránit kácení a zachránit amazonský prales,“ říká koordinátorka kampaně Tina Minamiová.

Ke zrušení ochrany území by Bolsonaro potřeboval souhlas brazilského zákonodárného sboru, na jehož stole už leží několik návrhů zákona, které mají mimo jiné povolit těžbu nerostných surovin uvnitř chráněných území. K jisté úlevě environmentalistů však Bolsonaro v kampani slíbil, že chce kombinovat hospodářství s ochranou přírody.

Po nástupu do úřadu však do své vlády jmenoval kontroverzní osoby. Zemědělství nově vede Tereza Cristinaová, která dříve vedla zemědělskou lobby. Ministrem životního prostředí pak jmenoval Ricarda Sallese, jenž byl soudem uznán vinen z úpravy map ochrany přírody ve prospěch těžebních společností.

„Očekáváme, že Bolsonaro bude proti ochraně přírody a jeho ministr životního prostředí bude jím nastolenou agendu prosazovat,“ tvrdí Beto Veríssimo z neziskové organizace Imazon.

Brazílie už dříve stáhla svou kandidaturu na pořádání klimatické konference OSN, na které se mělo jednat o Pařížské klimatické dohodě, v níž se země zavázaly k intenzivnějšímu boji s globálním oteplováním. Ministr zahraničí Ernesto Araújo ve svém blogu tvrdí, že za pokusy o boj s klimatickou změnou stojí globální levice, která se chopila moci.

Studie univerzity v americkém Leedsu odhadla, že amazonský prales absorbuje v průměru 430 milionů tun oxidu uhličitého ročně. Roční britské emise tohoto skleníkového plynu jsou pětkrát nižší. „Máme zodpovědnost za klima na celé planetě,“ konstatuje Minamiová závěrem.