Hrozba pro celou planetu? Muž ze CIA bije na poplach

Bolsonaro neztrácí čas

Post prezidenta Brazílie je mimořádně důležitý, jelikož má v rukou osud většiny Amazonského deštného pralesa, vysvětluje Pillar. Připomíná, že Bolsonaro dal dávno jasně najevo svůj záměr zničit jeho další část, údajně ve jménu ekonomického rozvoje a vize nových dobytkářských a sójových farem.

Bolsonaro neztrácí čas a využívá svých pravomocí k realizaci uvedených cílů, poukazuje akademik. Odkazuje na exekutivní příkaz, který prezident vydal první den v úřadě a který dává ministerstvu zemědělství možnost využívat půdu, kterou si nárokuje domorodé obyvatelstvo.

"Toto opatření je očividně prvním krokem k většímu využívání amazonské oblasti zemědělským byznysem," domnívá se Pillar. Tvrdí, že opatření neodráží pouze malou starost Bolsonara o životní prostředí, ale také jeho pohrdání původním obyvatelstvem a skutečnost, že v ochraně jejich kultury a způsobu života prezident nevidí žádný smysl.

Amazonie je největším deštným pralesem světa, jde o ohromný lapač uhlíku, který dýchá oxid uhličitý a produkuje pětinu světového kyslíku, připomíná akademik. Doplňuje, že žádný jiný ekosystém není tak důležitou brzdou skleníkového efektu, přičemž se ze 60% rozkládá na brazilském území.    

Již před Bolsonarem postihla Amazonský deštný prales značná destrukce a předchozí odlesnění velo k tomu, že tento lapač uhlíku pracuje výrazně méně než před pouhým desetiletím, varuje bývalý příslušník CIA. Podotýká, že některé brazilské vlády problému věnovaly značnou pozornost a tempo odlesňování zpomalily, ale v posledních letech jejich  opatření odumírají v důsledku politických otřesů, včetně odvolání bývalé prezidentky Dilmy Rousseffové.  

Současná hrozba pro Amazonský deštný prales neplyne pouze z jeho probíhajícího kácení vypalování, ale také z důsledku přírodních procesů, které úbytek lesa uvádí do pohybu a které vedou k jeho dalšímu mizení, nastiňuje Pillar. Vysvětluje, že deštný prales - jak ostatně název  napovídá - si vytváří vlastní klima a jeho menší plocha znamená méně dešťů, tudíž odlesňování může oblast proměnit stávající zelenou a vlhkou džungli v suchou savanu.

Efekt brazilského motýla    

"Bujnost deštného pralesa maskuje, jak křehký je tento ekosystém v dalších ohledech," pokračuje analytik. Zdůrazňuje, že biologická rozmanitost je spjata s tenkou vrstvou půdy, pod níž se nacházejí vrstvy nekvalitní a neúrodné, což zjistí i budoucí pěstitelé plodin a chovatelé dobytka, ale v době, kdy takové zjištění konečně vyvolá politickou akci, může být na záchranu deštného pralesa již pozdě.  

Dřívější zkušenost v tomto ohledu nabízí určitá poučení, která je dobré připomenout a které se týkají i Američanů, uvádí Pillar, Zmiňuje, že ve 20. letech minulého století Henry Ford hodlal v brazilském deštném pralese získávat kaučuk pro pneumatiky na vozidla produkovaná jeho automobilkou, vymýtil část džungle a postavil zde celé město nazvané Fordlandia.

Jedním z problémů, na které Ford narazil, bylo obtížné využití patřičných botanických procesů - kaučukovníkům se totiž dobře vede v divočině, kde jsou rozptýleny mezi dalšími dřevinami, avšak v momentě, kdy se nacházely pohromadě na Fordových plantážích, stávaly se snadnou kořistí škůdců a nemocí, vysvětluje akademik. Dodává, že Ford svůj projekt po pár letech opustil, aniž by zpět do USA přivezl jakýkoliv kaučuk.

"Oba Trumpové z tropického i mírného pásma útočí odporným způsobem na to, co je často nazýváno mezinárodním řádem a tento útok je ničivý," píše někdejší pracovník CIA. Podotýká, že ani tento řád, ať je sám o sobě důležitý, nenabízí efektivní nástroj, pokud jde o správu světového dědictví, jakým je například brazilský deštný prales, který historie a státní hranice podřídily vůli vlády jediné země.

Bolsonaro naneštěstí není politicky odpovědný světu či jeho stávajícím a budoucím obyvatelům, ale mnohem menší voličské skupině, u které si svou rétorikou zajistil dostatečnou podporu ke svému zvolení, lamentuje analytik. Odkazuje tak na koncept brazilského motýla, který vychází z matematické teorie chaosu.

Daný koncept předpokládá, že i malá změna v původních podmínkách může mít výrazný seizmický dopad a že i zamávání křídly motýla v Brazílii může spustit řetězec vedoucí k tornádu v Texasu, vysvětluje Pillar. Dodává, že Bolsonarovo prezidentství přináší riziko klimatických dopadů značně převyšujících jedno tornádo.