USA odstupují od smlouvy o raketách, Mosvkva chce odvetu, Berlín toho lituje

Spojené státy odstupují od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987, oznámil dnes ministr zahraničí Mike Pompeo. NATO podpořilo krok USA jako reakci na významné ohrožení euroatlantické bezpečnosti. Zatímco ale německá kancléřka Angela Merkelová naléhala na další jednání, šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz vybídl k rozmístění nových amerických raket v Evropě. Moskva si ústy mluvčí ruské diplomacie vyhradila "právo na odpovídající reakci a odvetné kroky".

Spojené státy dnešním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat. USA obviňují Rusko, že smlouvu porušilo výrobou nové střely, což Moskva popírá. Pompeo řekl, že smlouva skončí, pokud se Rusko po půl roce nevrátí k jejímu dodržování.

Smlouva uzavřená v éře prezidenta USA Ronalda Reagana a sovětského reformního vůdce Michaila Gorbačova ukládá oběma státům zlikvidovat rakety s doletem 500 až 5000 kilometrů. Jako jediná v dějinách se tak vztahuje na celou třídu zbraní. Sovětské rakety tehdy byly i na československém území.

"Nemůžeme být jedinou zemí na světě, která je smlouvou jednostranně vázána... Pokročíme ve vývoji naší vlastní vojenské odpovědi a budeme spolupracovat s NATO a ostatními spojenci a partnery, abychom zabránili Rusku získat jakoukoli vojenskou převahu prostřednictvím nezákonného jednání," uvádí se v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Donald Trump v něm obvinil Rusko, že "příliš dlouho a beztrestně" smlouvu porušovalo. Zároveň vyjádřil připravenost začít s Ruskem jednat o "ověřitelné a vynutitelné" kontrole zbrojení. Pokud se tak stane, USA jsou podle něj připraveni navázat vynikající spolupráci na hospodářské, obchodní, politické a vojenské úrovni. "Bude to fantastické pro Rusko a Spojené státy a skvělé pro celý svět," stojí v prohlášení.

Pompeo loni počátkem prosince dal Rusku faktické ultimátum, když varoval, že pokud do 60 dnů spornou raketu nezničí, USA smlouvu INF vypoví. Ultimátum vyprší v sobotu a výpovědní lhůta v srpnu.

"Pokud dnes k vypovězení dojde, uděláme vše pro to, abychom šestiměsíčního okna využili k dalším rozhovorům," řekla kancléřka Angela Merkelová ještě před Pompeovým prohlášením. "Je jasné, že Rusko smlouvu porušilo... Důležité je udržet dialog v chodu," dodala.

V minulých týdnech se uskutečnilo několik rusko-amerických konzultací, které měly konec smlouvy INF odvrátit. Jednání v Ženevě, ani v Pekingu ale žádný pokrok nepřineslo. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova naopak jen prohloubilo ovzduší vzájemné nedůvěry.

Spojené státy nyní na evropském kontinentu žádné rakety s jadernými hlavicemi nemají. Pro jejich rozmístění se v německém časopise Der Spiegel vyslovil šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz. "Je v našem evropském zájmu, aby na kontinentu byli američtí vojáci a rakety s jadernými hlavicemi," řekl polský ministr. Moskva podle něj jiný signál nepochopí, Rusko rozumí jen řeči síly.

Čeští poslanci se na dnešní oznámení Spojených států dívají rozdílně. Jaroslav Foldyna (ČSSD) označil krok USA za nešťastný. Další člen branného výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL) poznamenal, že každé odstoupení od smlouvy regulující zbraňový arzenál je špatné.

Dosavadní neústupnost obou stran dává podle analýzy agentury AP málo nadějí, že Rusko nebo USA během půlroční lhůty stanovisko změní. Kromě stížností na porušování smlouvy ze strany Ruska Bílému domu vadí, že dohoda se netýká raketového arzenálu jiných států, zejména Číny, Íránu nebo KLDR, které mají rakety krátkého a středního doletu rovněž ve výzbroji.

Rusko chce právo odvety

"Pokud americká strana přeci jen definitivně odstoupí od smlouvy, Moskva si vyhrazuje právo na odpovídající reakci a na odvetné kroky. Je přirozené, že se tak stane," řekla televizi Rossija 1 Zacharovová podle agentury TASS. Odstoupení USA od smlouvy podle mluvčí nesouvisí s Ruskem, ale s americkou strategií vyvázat se ze závazků v různých oblastech.

Spojené státy dnešním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu smlouvy jednat. USA obviňují Rusko, že smlouvu porušilo výrobou nové rakety, což Moskva popírá.

Ruští zákonodárci podle agentury RIA Novosti předpověděli, že Moskva nepřistoupí na americké ultimátum zničit ruské rakety 9M729 (na Západě označované za SSC-8), jejichž dolet podle Američanů porušuje ustanovení smlouvy, ukládající zničit celou kategorii střel o doletu 500 až 5000 kilometrů. Moskva odmítá americká obvinění jako neopodstatněná a tvrdí, že smlouvu dodržuje.

"Sama skutečnost, že USA si od počátku vybraly jazyk ultimát, přestože dobře vědí, že Rusko takový tón v jednáních nestrpí, potvrzuje, že se nikdo nechystá se domluvit," usoudil šéf zahraničního výrobu horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Podle něj se USA rozhodly "dorazit" nejdůležitější článek v kontrole nad zbrojením a Západ si už zvykl omlouvat své vlastní činy všemožným obviňováním druhých. Rusko se snažilo, aby se problém řešil jinak a nabídlo inspekci své nové střely s plochou dráhou letu, ale ani to nepomohlo. "Neuslyší vás, pokud vás nechtějí slyšet," prohlásil ruský senátor.

Američané podle něj usilují o rozmístění svých raket v Evropě, aby se staly protiváhou k novým ruských raketám dosahujících hyperzvukové rychlosti, a ve hře je také Čína, která disponuje střelami v kategorii, zakázané USA a Rusku. Politik je přesvědčen, že během šesti měsíců se americký postoj nezmění, a tak Rusko bude muset reagovat "jak na poli zbrojení, tak na poli evropské diplomacie". "Je důležité, aby si Evropané uvědomili, že teď se stanou terčem ruských raket," zdůraznil.

Podle německého ministra zahraničí Heika Maase bude svět bez smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) méně bezpečným. Rusko však podle něj není ochotno obnovit dodržování smlouvy z roku 1987. Podobně jako sociálnědemokratický (SPD) politik se dnes na twitteru vyjádřila také šéfka Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová, podle níž se Německo bude vždy zasazovat o zákaz pozemních jaderných systémů raket středního doletu.

"USA chtějí odstoupit od smlouvy INF. Bohužel Rusko není ochotno obnovit oddanost smlouvě. Bez smlouvy bude méně bezpečnosti. Nepotřebujeme debatu o vyzbrojování, ale obsáhlou kontrolu zbrojení," uvedl Maas v prohlášení, které zveřejnilo jeho ministerstvo.

Krampová-Karrenbauerová, která v prosinci od kancléřky Angely Merkelové převzala vedení CDU, dnes na twitteru označila formální vypovězení smlouvy INF Washingtonem za "velmi politováníhodné". "Rusko bohužel nerozptýlilo pochybnosti ohledně oddanosti smlouvě. Nyní musí USA a Rusko využít šestiměsíční lhůty k vyjednání dohody navazující na INF," napsala šéfka nejsilnější německé strany.

Související

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rakety Rusko EU (Evropská unie) Americká armáda (U.S. ARMY) INF (smlouva o likvidaci raket)

Aktuálně se děje

před 36 minutami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 3 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 6 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy