USA odstupují od smlouvy o raketách, Mosvkva chce odvetu, Berlín toho lituje

Spojené státy odstupují od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987, oznámil dnes ministr zahraničí Mike Pompeo. NATO podpořilo krok USA jako reakci na významné ohrožení euroatlantické bezpečnosti. Zatímco ale německá kancléřka Angela Merkelová naléhala na další jednání, šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz vybídl k rozmístění nových amerických raket v Evropě. Moskva si ústy mluvčí ruské diplomacie vyhradila "právo na odpovídající reakci a odvetné kroky".

Spojené státy dnešním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat. USA obviňují Rusko, že smlouvu porušilo výrobou nové střely, což Moskva popírá. Pompeo řekl, že smlouva skončí, pokud se Rusko po půl roce nevrátí k jejímu dodržování.

Smlouva uzavřená v éře prezidenta USA Ronalda Reagana a sovětského reformního vůdce Michaila Gorbačova ukládá oběma státům zlikvidovat rakety s doletem 500 až 5000 kilometrů. Jako jediná v dějinách se tak vztahuje na celou třídu zbraní. Sovětské rakety tehdy byly i na československém území.

"Nemůžeme být jedinou zemí na světě, která je smlouvou jednostranně vázána... Pokročíme ve vývoji naší vlastní vojenské odpovědi a budeme spolupracovat s NATO a ostatními spojenci a partnery, abychom zabránili Rusku získat jakoukoli vojenskou převahu prostřednictvím nezákonného jednání," uvádí se v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Donald Trump v něm obvinil Rusko, že "příliš dlouho a beztrestně" smlouvu porušovalo. Zároveň vyjádřil připravenost začít s Ruskem jednat o "ověřitelné a vynutitelné" kontrole zbrojení. Pokud se tak stane, USA jsou podle něj připraveni navázat vynikající spolupráci na hospodářské, obchodní, politické a vojenské úrovni. "Bude to fantastické pro Rusko a Spojené státy a skvělé pro celý svět," stojí v prohlášení.

Pompeo loni počátkem prosince dal Rusku faktické ultimátum, když varoval, že pokud do 60 dnů spornou raketu nezničí, USA smlouvu INF vypoví. Ultimátum vyprší v sobotu a výpovědní lhůta v srpnu.

"Pokud dnes k vypovězení dojde, uděláme vše pro to, abychom šestiměsíčního okna využili k dalším rozhovorům," řekla kancléřka Angela Merkelová ještě před Pompeovým prohlášením. "Je jasné, že Rusko smlouvu porušilo... Důležité je udržet dialog v chodu," dodala.

V minulých týdnech se uskutečnilo několik rusko-amerických konzultací, které měly konec smlouvy INF odvrátit. Jednání v Ženevě, ani v Pekingu ale žádný pokrok nepřineslo. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova naopak jen prohloubilo ovzduší vzájemné nedůvěry.

Spojené státy nyní na evropském kontinentu žádné rakety s jadernými hlavicemi nemají. Pro jejich rozmístění se v německém časopise Der Spiegel vyslovil šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz. "Je v našem evropském zájmu, aby na kontinentu byli američtí vojáci a rakety s jadernými hlavicemi," řekl polský ministr. Moskva podle něj jiný signál nepochopí, Rusko rozumí jen řeči síly.

Čeští poslanci se na dnešní oznámení Spojených států dívají rozdílně. Jaroslav Foldyna (ČSSD) označil krok USA za nešťastný. Další člen branného výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL) poznamenal, že každé odstoupení od smlouvy regulující zbraňový arzenál je špatné.

Dosavadní neústupnost obou stran dává podle analýzy agentury AP málo nadějí, že Rusko nebo USA během půlroční lhůty stanovisko změní. Kromě stížností na porušování smlouvy ze strany Ruska Bílému domu vadí, že dohoda se netýká raketového arzenálu jiných států, zejména Číny, Íránu nebo KLDR, které mají rakety krátkého a středního doletu rovněž ve výzbroji.

Rusko chce právo odvety

"Pokud americká strana přeci jen definitivně odstoupí od smlouvy, Moskva si vyhrazuje právo na odpovídající reakci a na odvetné kroky. Je přirozené, že se tak stane," řekla televizi Rossija 1 Zacharovová podle agentury TASS. Odstoupení USA od smlouvy podle mluvčí nesouvisí s Ruskem, ale s americkou strategií vyvázat se ze závazků v různých oblastech.

Spojené státy dnešním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu smlouvy jednat. USA obviňují Rusko, že smlouvu porušilo výrobou nové rakety, což Moskva popírá.

Ruští zákonodárci podle agentury RIA Novosti předpověděli, že Moskva nepřistoupí na americké ultimátum zničit ruské rakety 9M729 (na Západě označované za SSC-8), jejichž dolet podle Američanů porušuje ustanovení smlouvy, ukládající zničit celou kategorii střel o doletu 500 až 5000 kilometrů. Moskva odmítá americká obvinění jako neopodstatněná a tvrdí, že smlouvu dodržuje.

"Sama skutečnost, že USA si od počátku vybraly jazyk ultimát, přestože dobře vědí, že Rusko takový tón v jednáních nestrpí, potvrzuje, že se nikdo nechystá se domluvit," usoudil šéf zahraničního výrobu horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Podle něj se USA rozhodly "dorazit" nejdůležitější článek v kontrole nad zbrojením a Západ si už zvykl omlouvat své vlastní činy všemožným obviňováním druhých. Rusko se snažilo, aby se problém řešil jinak a nabídlo inspekci své nové střely s plochou dráhou letu, ale ani to nepomohlo. "Neuslyší vás, pokud vás nechtějí slyšet," prohlásil ruský senátor.

Američané podle něj usilují o rozmístění svých raket v Evropě, aby se staly protiváhou k novým ruských raketám dosahujících hyperzvukové rychlosti, a ve hře je také Čína, která disponuje střelami v kategorii, zakázané USA a Rusku. Politik je přesvědčen, že během šesti měsíců se americký postoj nezmění, a tak Rusko bude muset reagovat "jak na poli zbrojení, tak na poli evropské diplomacie". "Je důležité, aby si Evropané uvědomili, že teď se stanou terčem ruských raket," zdůraznil.

Podle německého ministra zahraničí Heika Maase bude svět bez smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) méně bezpečným. Rusko však podle něj není ochotno obnovit dodržování smlouvy z roku 1987. Podobně jako sociálnědemokratický (SPD) politik se dnes na twitteru vyjádřila také šéfka Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová, podle níž se Německo bude vždy zasazovat o zákaz pozemních jaderných systémů raket středního doletu.

"USA chtějí odstoupit od smlouvy INF. Bohužel Rusko není ochotno obnovit oddanost smlouvě. Bez smlouvy bude méně bezpečnosti. Nepotřebujeme debatu o vyzbrojování, ale obsáhlou kontrolu zbrojení," uvedl Maas v prohlášení, které zveřejnilo jeho ministerstvo.

Krampová-Karrenbauerová, která v prosinci od kancléřky Angely Merkelové převzala vedení CDU, dnes na twitteru označila formální vypovězení smlouvy INF Washingtonem za "velmi politováníhodné". "Rusko bohužel nerozptýlilo pochybnosti ohledně oddanosti smlouvě. Nyní musí USA a Rusko využít šestiměsíční lhůty k vyjednání dohody navazující na INF," napsala šéfka nejsilnější německé strany.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza

Federální soudce v pondělí zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zavádělo poplatek ve výši 100 000 dolarů za žádost o víza typu H-1B. Podle soudního verdiktu hlava státu neměla k zavedení takové politiky pravomoc. Tento specifický vízový program přitom hojně využívají americké společnosti k najímání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků v odborných oblastech.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rakety Rusko EU (Evropská unie) Americká armáda (U.S. ARMY) INF (smlouva o likvidaci raket)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že vyjednávání s Íránem nadále pokračují a podpis mírové dohody očekává během dvou až tří dnů. Podle jeho slov již v rozhovorech nezbývají žádné sporné body a šance na uzavření velmi silné a stabilní dohody jsou vysoké. Trump rovněž přislíbil, že bezprostředně po podpisu dohody o příměří dojde k opětovnému otevření strategického Hormuzského průlivu. Toto prohlášení přichází poté, co Írán a Izrael poprvé od dubnového příměří přerušili vzájemnou výměnu palby, která hrozila uvrhnout Blízký východ do plnohodnotné války.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků, ke kterým došlo poprvé od dubnového příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že jeho země v tuto chvíli palbu drží, avšak zdůraznil, že boj proti Íránu a jím podporovanému libanonskému hnutí Hizballáh zdaleka neskončil. Íránská armáda již dříve deklarovala konec operací poté, co Izraeli uštědřila bolestivou odpověď. Zároveň však pohrozila ještě tvrdšími opatřeními v případě, že židovský stát podnikne další údery, a to včetně akcí na území Libanonu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza

Federální soudce v pondělí zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zavádělo poplatek ve výši 100 000 dolarů za žádost o víza typu H-1B. Podle soudního verdiktu hlava státu neměla k zavedení takové politiky pravomoc. Tento specifický vízový program přitom hojně využívají americké společnosti k najímání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků v odborných oblastech.

před 4 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem

Druhý týden meteorologického léta je v plném proudu, ale s tropy se v červnu moc nepočítá. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který očekává, že období do začátku července bude teplotně podprůměrné. 

včera

včera

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

včera

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

včera

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

včera

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy