USA odstupují od smlouvy o raketách, Mosvkva chce odvetu, Berlín toho lituje

Spojené státy odstupují od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987, oznámil dnes ministr zahraničí Mike Pompeo. NATO podpořilo krok USA jako reakci na významné ohrožení euroatlantické bezpečnosti. Zatímco ale německá kancléřka Angela Merkelová naléhala na další jednání, šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz vybídl k rozmístění nových amerických raket v Evropě. Moskva si ústy mluvčí ruské diplomacie vyhradila "právo na odpovídající reakci a odvetné kroky".

Deník Shopaholičky

Spojené státy dnešním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat. USA obviňují Rusko, že smlouvu porušilo výrobou nové střely, což Moskva popírá. Pompeo řekl, že smlouva skončí, pokud se Rusko po půl roce nevrátí k jejímu dodržování.

Smlouva uzavřená v éře prezidenta USA Ronalda Reagana a sovětského reformního vůdce Michaila Gorbačova ukládá oběma státům zlikvidovat rakety s doletem 500 až 5000 kilometrů. Jako jediná v dějinách se tak vztahuje na celou třídu zbraní. Sovětské rakety tehdy byly i na československém území.

"Nemůžeme být jedinou zemí na světě, která je smlouvou jednostranně vázána... Pokročíme ve vývoji naší vlastní vojenské odpovědi a budeme spolupracovat s NATO a ostatními spojenci a partnery, abychom zabránili Rusku získat jakoukoli vojenskou převahu prostřednictvím nezákonného jednání," uvádí se v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Donald Trump v něm obvinil Rusko, že "příliš dlouho a beztrestně" smlouvu porušovalo. Zároveň vyjádřil připravenost začít s Ruskem jednat o "ověřitelné a vynutitelné" kontrole zbrojení. Pokud se tak stane, USA jsou podle něj připraveni navázat vynikající spolupráci na hospodářské, obchodní, politické a vojenské úrovni. "Bude to fantastické pro Rusko a Spojené státy a skvělé pro celý svět," stojí v prohlášení.

Pompeo loni počátkem prosince dal Rusku faktické ultimátum, když varoval, že pokud do 60 dnů spornou raketu nezničí, USA smlouvu INF vypoví. Ultimátum vyprší v sobotu a výpovědní lhůta v srpnu.

"Pokud dnes k vypovězení dojde, uděláme vše pro to, abychom šestiměsíčního okna využili k dalším rozhovorům," řekla kancléřka Angela Merkelová ještě před Pompeovým prohlášením. "Je jasné, že Rusko smlouvu porušilo... Důležité je udržet dialog v chodu," dodala.

V minulých týdnech se uskutečnilo několik rusko-amerických konzultací, které měly konec smlouvy INF odvrátit. Jednání v Ženevě, ani v Pekingu ale žádný pokrok nepřineslo. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova naopak jen prohloubilo ovzduší vzájemné nedůvěry.

Spojené státy nyní na evropském kontinentu žádné rakety s jadernými hlavicemi nemají. Pro jejich rozmístění se v německém časopise Der Spiegel vyslovil šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz. "Je v našem evropském zájmu, aby na kontinentu byli američtí vojáci a rakety s jadernými hlavicemi," řekl polský ministr. Moskva podle něj jiný signál nepochopí, Rusko rozumí jen řeči síly.

Čeští poslanci se na dnešní oznámení Spojených států dívají rozdílně. Jaroslav Foldyna (ČSSD) označil krok USA za nešťastný. Další člen branného výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL) poznamenal, že každé odstoupení od smlouvy regulující zbraňový arzenál je špatné.

Dosavadní neústupnost obou stran dává podle analýzy agentury AP málo nadějí, že Rusko nebo USA během půlroční lhůty stanovisko změní. Kromě stížností na porušování smlouvy ze strany Ruska Bílému domu vadí, že dohoda se netýká raketového arzenálu jiných států, zejména Číny, Íránu nebo KLDR, které mají rakety krátkého a středního doletu rovněž ve výzbroji.

Rusko chce právo odvety

"Pokud americká strana přeci jen definitivně odstoupí od smlouvy, Moskva si vyhrazuje právo na odpovídající reakci a na odvetné kroky. Je přirozené, že se tak stane," řekla televizi Rossija 1 Zacharovová podle agentury TASS. Odstoupení USA od smlouvy podle mluvčí nesouvisí s Ruskem, ale s americkou strategií vyvázat se ze závazků v různých oblastech.

Spojené státy dnešním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu smlouvy jednat. USA obviňují Rusko, že smlouvu porušilo výrobou nové rakety, což Moskva popírá.

Ruští zákonodárci podle agentury RIA Novosti předpověděli, že Moskva nepřistoupí na americké ultimátum zničit ruské rakety 9M729 (na Západě označované za SSC-8), jejichž dolet podle Američanů porušuje ustanovení smlouvy, ukládající zničit celou kategorii střel o doletu 500 až 5000 kilometrů. Moskva odmítá americká obvinění jako neopodstatněná a tvrdí, že smlouvu dodržuje.

"Sama skutečnost, že USA si od počátku vybraly jazyk ultimát, přestože dobře vědí, že Rusko takový tón v jednáních nestrpí, potvrzuje, že se nikdo nechystá se domluvit," usoudil šéf zahraničního výrobu horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Podle něj se USA rozhodly "dorazit" nejdůležitější článek v kontrole nad zbrojením a Západ si už zvykl omlouvat své vlastní činy všemožným obviňováním druhých. Rusko se snažilo, aby se problém řešil jinak a nabídlo inspekci své nové střely s plochou dráhou letu, ale ani to nepomohlo. "Neuslyší vás, pokud vás nechtějí slyšet," prohlásil ruský senátor.

Američané podle něj usilují o rozmístění svých raket v Evropě, aby se staly protiváhou k novým ruských raketám dosahujících hyperzvukové rychlosti, a ve hře je také Čína, která disponuje střelami v kategorii, zakázané USA a Rusku. Politik je přesvědčen, že během šesti měsíců se americký postoj nezmění, a tak Rusko bude muset reagovat "jak na poli zbrojení, tak na poli evropské diplomacie". "Je důležité, aby si Evropané uvědomili, že teď se stanou terčem ruských raket," zdůraznil.

Podle německého ministra zahraničí Heika Maase bude svět bez smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) méně bezpečným. Rusko však podle něj není ochotno obnovit dodržování smlouvy z roku 1987. Podobně jako sociálnědemokratický (SPD) politik se dnes na twitteru vyjádřila také šéfka Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová, podle níž se Německo bude vždy zasazovat o zákaz pozemních jaderných systémů raket středního doletu.

"USA chtějí odstoupit od smlouvy INF. Bohužel Rusko není ochotno obnovit oddanost smlouvě. Bez smlouvy bude méně bezpečnosti. Nepotřebujeme debatu o vyzbrojování, ale obsáhlou kontrolu zbrojení," uvedl Maas v prohlášení, které zveřejnilo jeho ministerstvo.

Krampová-Karrenbauerová, která v prosinci od kancléřky Angely Merkelové převzala vedení CDU, dnes na twitteru označila formální vypovězení smlouvy INF Washingtonem za "velmi politováníhodné". "Rusko bohužel nerozptýlilo pochybnosti ohledně oddanosti smlouvě. Nyní musí USA a Rusko využít šestiměsíční lhůty k vyjednání dohody navazující na INF," napsala šéfka nejsilnější německé strany.

Deník Shopaholičky

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rakety Rusko EU (Evropská unie) Americká armáda (U.S. ARMY) INF (smlouva o likvidaci raket)

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 2 hodinami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 2 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 2 hodinami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 6 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 8 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 10 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy