USA odstupují od smlouvy o raketách, Mosvkva chce odvetu, Berlín toho lituje

Spojené státy odstupují od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987, oznámil dnes ministr zahraničí Mike Pompeo. NATO podpořilo krok USA jako reakci na významné ohrožení euroatlantické bezpečnosti. Zatímco ale německá kancléřka Angela Merkelová naléhala na další jednání, šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz vybídl k rozmístění nových amerických raket v Evropě. Moskva si ústy mluvčí ruské diplomacie vyhradila "právo na odpovídající reakci a odvetné kroky".

Spojené státy dnešním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat. USA obviňují Rusko, že smlouvu porušilo výrobou nové střely, což Moskva popírá. Pompeo řekl, že smlouva skončí, pokud se Rusko po půl roce nevrátí k jejímu dodržování.

Smlouva uzavřená v éře prezidenta USA Ronalda Reagana a sovětského reformního vůdce Michaila Gorbačova ukládá oběma státům zlikvidovat rakety s doletem 500 až 5000 kilometrů. Jako jediná v dějinách se tak vztahuje na celou třídu zbraní. Sovětské rakety tehdy byly i na československém území.

"Nemůžeme být jedinou zemí na světě, která je smlouvou jednostranně vázána... Pokročíme ve vývoji naší vlastní vojenské odpovědi a budeme spolupracovat s NATO a ostatními spojenci a partnery, abychom zabránili Rusku získat jakoukoli vojenskou převahu prostřednictvím nezákonného jednání," uvádí se v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Donald Trump v něm obvinil Rusko, že "příliš dlouho a beztrestně" smlouvu porušovalo. Zároveň vyjádřil připravenost začít s Ruskem jednat o "ověřitelné a vynutitelné" kontrole zbrojení. Pokud se tak stane, USA jsou podle něj připraveni navázat vynikající spolupráci na hospodářské, obchodní, politické a vojenské úrovni. "Bude to fantastické pro Rusko a Spojené státy a skvělé pro celý svět," stojí v prohlášení.

Pompeo loni počátkem prosince dal Rusku faktické ultimátum, když varoval, že pokud do 60 dnů spornou raketu nezničí, USA smlouvu INF vypoví. Ultimátum vyprší v sobotu a výpovědní lhůta v srpnu.

"Pokud dnes k vypovězení dojde, uděláme vše pro to, abychom šestiměsíčního okna využili k dalším rozhovorům," řekla kancléřka Angela Merkelová ještě před Pompeovým prohlášením. "Je jasné, že Rusko smlouvu porušilo... Důležité je udržet dialog v chodu," dodala.

V minulých týdnech se uskutečnilo několik rusko-amerických konzultací, které měly konec smlouvy INF odvrátit. Jednání v Ženevě, ani v Pekingu ale žádný pokrok nepřineslo. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova naopak jen prohloubilo ovzduší vzájemné nedůvěry.

Spojené státy nyní na evropském kontinentu žádné rakety s jadernými hlavicemi nemají. Pro jejich rozmístění se v německém časopise Der Spiegel vyslovil šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz. "Je v našem evropském zájmu, aby na kontinentu byli američtí vojáci a rakety s jadernými hlavicemi," řekl polský ministr. Moskva podle něj jiný signál nepochopí, Rusko rozumí jen řeči síly.

Čeští poslanci se na dnešní oznámení Spojených států dívají rozdílně. Jaroslav Foldyna (ČSSD) označil krok USA za nešťastný. Další člen branného výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL) poznamenal, že každé odstoupení od smlouvy regulující zbraňový arzenál je špatné.

Dosavadní neústupnost obou stran dává podle analýzy agentury AP málo nadějí, že Rusko nebo USA během půlroční lhůty stanovisko změní. Kromě stížností na porušování smlouvy ze strany Ruska Bílému domu vadí, že dohoda se netýká raketového arzenálu jiných států, zejména Číny, Íránu nebo KLDR, které mají rakety krátkého a středního doletu rovněž ve výzbroji.

Rusko chce právo odvety

"Pokud americká strana přeci jen definitivně odstoupí od smlouvy, Moskva si vyhrazuje právo na odpovídající reakci a na odvetné kroky. Je přirozené, že se tak stane," řekla televizi Rossija 1 Zacharovová podle agentury TASS. Odstoupení USA od smlouvy podle mluvčí nesouvisí s Ruskem, ale s americkou strategií vyvázat se ze závazků v různých oblastech.

Spojené státy dnešním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu smlouvy jednat. USA obviňují Rusko, že smlouvu porušilo výrobou nové rakety, což Moskva popírá.

Ruští zákonodárci podle agentury RIA Novosti předpověděli, že Moskva nepřistoupí na americké ultimátum zničit ruské rakety 9M729 (na Západě označované za SSC-8), jejichž dolet podle Američanů porušuje ustanovení smlouvy, ukládající zničit celou kategorii střel o doletu 500 až 5000 kilometrů. Moskva odmítá americká obvinění jako neopodstatněná a tvrdí, že smlouvu dodržuje.

"Sama skutečnost, že USA si od počátku vybraly jazyk ultimát, přestože dobře vědí, že Rusko takový tón v jednáních nestrpí, potvrzuje, že se nikdo nechystá se domluvit," usoudil šéf zahraničního výrobu horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Podle něj se USA rozhodly "dorazit" nejdůležitější článek v kontrole nad zbrojením a Západ si už zvykl omlouvat své vlastní činy všemožným obviňováním druhých. Rusko se snažilo, aby se problém řešil jinak a nabídlo inspekci své nové střely s plochou dráhou letu, ale ani to nepomohlo. "Neuslyší vás, pokud vás nechtějí slyšet," prohlásil ruský senátor.

Američané podle něj usilují o rozmístění svých raket v Evropě, aby se staly protiváhou k novým ruských raketám dosahujících hyperzvukové rychlosti, a ve hře je také Čína, která disponuje střelami v kategorii, zakázané USA a Rusku. Politik je přesvědčen, že během šesti měsíců se americký postoj nezmění, a tak Rusko bude muset reagovat "jak na poli zbrojení, tak na poli evropské diplomacie". "Je důležité, aby si Evropané uvědomili, že teď se stanou terčem ruských raket," zdůraznil.

Podle německého ministra zahraničí Heika Maase bude svět bez smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) méně bezpečným. Rusko však podle něj není ochotno obnovit dodržování smlouvy z roku 1987. Podobně jako sociálnědemokratický (SPD) politik se dnes na twitteru vyjádřila také šéfka Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová, podle níž se Německo bude vždy zasazovat o zákaz pozemních jaderných systémů raket středního doletu.

"USA chtějí odstoupit od smlouvy INF. Bohužel Rusko není ochotno obnovit oddanost smlouvě. Bez smlouvy bude méně bezpečnosti. Nepotřebujeme debatu o vyzbrojování, ale obsáhlou kontrolu zbrojení," uvedl Maas v prohlášení, které zveřejnilo jeho ministerstvo.

Krampová-Karrenbauerová, která v prosinci od kancléřky Angely Merkelové převzala vedení CDU, dnes na twitteru označila formální vypovězení smlouvy INF Washingtonem za "velmi politováníhodné". "Rusko bohužel nerozptýlilo pochybnosti ohledně oddanosti smlouvě. Nyní musí USA a Rusko využít šestiměsíční lhůty k vyjednání dohody navazující na INF," napsala šéfka nejsilnější německé strany.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rakety Rusko EU (Evropská unie) Americká armáda (U.S. ARMY) INF (smlouva o likvidaci raket)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy