Přijde Maduro o armádu? Parlament dal důstojníkům záruky, opustí-li uzurpátora

Venezuelský parlament schválil dokument, který zaručí důstojníkům tamní armády stejné postavení i hodnost, když přestanou podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Informovala o tom agentura EFE. Jde o další krok, jímž se opozice snaží dostat na svou stranu armádu a přimět Madura k odstoupení, aby mohla uspořádat svobodné volby.

"Zaručujeme každému profesionálnímu vojákovi, který se rozhodne pomoci obnovit ústavní pořádek a přestane poslouchat uzurpátora moci v naší vlasti, že zůstane na stejné pozici v armádě," uvádí se v dokumentu, který v úterý přijal parlament ovládaný opozicí.

Uzurpátorem míní opozice Madura, jehož nový prezidentský mandát parlament v lednu označil za nelegitimní, protože vzešel z nesvobodných voleb. Poté šéf parlamentu Juan Guaidó složil přísahu jako prozatímní prezident, jehož dosud uznalo na šest desítek zemí v čele s USA.

Dokument přijatý poslanci rovněž anuluje degradaci asi stovky vojáků, které koncem února vyhodila vláda z armády. Madurův režim se snaží represemi, sliby i apelem na obranu země před imperialistickými USA udržet loajalitu vojáků. Jejich podpora je klíčová pro změnu režimu v zemi sužované už několik let ekonomickou, humanitární i ústavní krizí.

Desde el 5 de Enero, en este mismo Parlamento, le hemos hablado muy claro a cada miembro de la Fuerza Armada Nacional, conminándolos a que se sumen al Pueblo de Venezuela para la reconstrucción de la Democracia y del Orden Constitucional.

— Juan Guaidó (@jguaido) 19. března 2019

Zatím asi tisíc vojáků od února uteklo do sousední Kolumbie a uznalo za prezidenta Guaidóa. Jako první dezertovalo několik vojáků, kteří se dvěma vozy prorazily 23. února hraniční bariéry. Ty tam postavil Madurův režim, aby zabránil vstupu humanitární pomoci do země. Pomoc vláda označuje za americkou intervenci.

Už v lednu schválil parlament zákon o amnestii pro vojáky, kteří pomohou obnovit demokracii a přestanou podporovat Madura. Ten je u moci od roku 2013 a v posledních letech ho kromě opozice i úřad OSN či Organizace amerických států (OAS) kritizují za porušování lidských práv. OAS a USA letos zintenzivnily úsilí, jímž se snaží přimět Madura k rezignaci. Washington zavedl letos ekonomické sankce vůči státní ropné společnosti PDVSA, už déle platí jeho sankce vůči představitelům Madurova režimu.

V úterý americký prezident Donald Trump po setkání se svým brazilským protějškem Jairem Bolsonarem vyzval venezuelské vojáky, aby přestali podporovat Madura, který je podle Trumpa jen "loutkou Kuby". Trump také pohrozil Madurově vládě dalšími sankcemi.

Opoziční deník El Nacional dnes uvedl, že čtyři venezuelské státy a část Caracasu postihl v úterý další výpadek elektřiny. Stalo se tak jen několik dní poté, co byly dodávky energie obnoveny po nejdelším a nejrozsáhlejším výpadku elektřiny. Ten postihl od 7. března celou zemi a někde trval skoro týden. Podle opozice při něm zemřely dvě desítky pacientů, většina z nich proto, že nedostala dialýzu. Vláda teprve tento týden přiznala úmrtí v nemocnicích kvůli výpadku elektřiny, podle ní ale zemřeli jen dva lidé.

Související

Nicolas Maduro

Další akt agrese proti nám, reaguje Venezuela na Trumpovo oznámení

Venezuela reagovala na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil vzdušný prostor nad jihoamerickou zemí za zcela uzavřený. Ministerstvo zahraničí označilo jeho slova za další extravagantní, nelegální a neospravedlnitelnou agresi proti venezuelskému lidu, uvedla BBC. 
Americká armáda, ilustrační fotografie Analýza

USA Venezuelu vojensky porazí jednoduše. I tak ale může operace skončit katastrofou jako v Afghánistánu

Spojené státy se podle dostupných informací připravují na vojenskou akci proti Venezuele, stupňují agresivní rétoriku a zdá se, že už není cesty zpět. Venezuelská armáda proti té americké nebude mít žádnou šanci, pořád ale existuje možnost, že v případě vleklejšího konfliktu na Američany čeká scénář guerillového boje, stejně jako v Iráku nebo Afghánistánu. A zde už jsou šance daleko vyrovnanější.

Více souvisejících

armáda Venezuela Venezuela Nicolas Maduro Juan Guaidó

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy