Jak budou probíhat budoucí války? Pokud USA nezmění svou vojenskou strategii, prohrají v nich, varuje prestižní magazín

USA mají jednu z nejvýkonnějších a nejsilnějších armád na světě. Přesto by mohly budoucí válku prohrát, varuje magazín Foreign Affairs. Důvodem je, že jejich válečná strategie je postavena na zastaralých předpokladech a nebere dostatečně v úvahu nové trendy ve válečnictví. Foreign Affairs představuje, jakými způsoby budou budoucí války bojovány.

Americké vojenská strategie je postavená na rozšiřování a vylepšování výkonných a v konvenční válce nedostižných neviditelných letounů stealth, které jsou schopny zaútočit na nepřítele dříve, než on vůbec uvědomí, že je na něj útočeno. Podle Foreign Afairs však tato strategie se stává stále více zastaralou, jak jsou obecně posilovány globální sledovací zařízení a sítě.

USA se mohly na tuto strategii spoléhat, protože měly převahu nad svými nepřáteli v oblasti vesmírných satelitů, schopných odhalit, kde se nachází nepřítel. O tuto výhodu postupně přichází.

Rusko a zvláště Čína vysílají na orbitu vlastní satelity, které jsou konstruovány tak, aby mohly i sabotovat ty americké. Zároveň vyvíjejí protisatelitní střely a lasery schopné zlikvidovat americké satelity z oblohy, varuje únorová zpráva Defense Intelligence Agency (DIA).

Podle Foreign Affairs pro americké satelity a od nich vyplývajících vojenských strategií představuje ohrožení především rozšiřování malých, levných satelitů používaných pro komerční účely. Masovost těchto sledovacích přístrojů povede k tomu, že pro americkou armádu bude stále těžší utajit své neviditelné síly.

Prostřednictvím více a více využívaných kvantových senzorů bude možné odhalit narušení životního prostředí, jako je například tlak vzduchu kolem letadla nebo vody kolem ponorek. Kvantové senzory budou pravděpodobně první použitelnou aplikací kvantové vědy a ačkoliv stále ještě bude nějaký čas trvat, než se tak stane, jakmile se tak stane, „nebude se kam schovat“, varuje Foreign Affairs.

Zatímco nyní je důraz dáván na (drahou) kvalitou, budoucnost válčení přinese opětovný návrat mas do vojenského prostředí. Tentokráte to nebudou ale davy lidí, co budou bojovat (ačkoliv to nelze vyloučit), ale masy rychle přenositelných strojů, vyráběných např. pomocí 3D tiskáren, které zredukují nutnost nákladné a rozsáhlé logistiky, na kterou se spoléhá americká armáda.

Tyto masivně produkované malé přístroje budou moci za poměrně malých nákladů dosáhnout velkých efektů při jejich účinném, společném použití. Příkladem je dle Foreign Affairs zahajovací ceremoniál zimních olympijských her v roce 2018 v Jižní Koreji, kdy 1,218 autonomních dronů vybavených světly nakreslilo na obloze velký obrázek. Podobně by v budoucnu mohly být drony využity např. k tomu, aby v společné, koordinované akci přemohly letadlovou loď a učinily ji nefunkční.

Stoje budou více autonomní a méně závislé na centrálním velitelství. Namísto toho budou fungovat na principu sítě, ve které jednotlivé uzly jsou propojené s ostatními jen poměrně volně a které tedy mohou operovat i když ty ostatní jsou zasaženy. To povede k tomu, že komunikační sítě budou více odolné i bude snadnější je konfigurovat a dát jim jiný účel.

Nové technologické možnosti též výrazně zrychlí střelbu. Lasery a další zbraně s řízenou energií jsou už nyní výrazně rychlejší než klasické střelné zbraně. I ty budou ale výrazně rychlejší díky umělé inteligenci, která výrazně zkrátí dobu mezi identifikací a napadením cíle. Předzvěst tohoto vývoje se dle Foreign Affairs odehrál na Ukrajině v roce 2014, kde ruské síly byly schopné v okamžiku svým dělostřelectvem napadnout ty ukrajinské poté, co je jejich pozorovací systémy odhalily.

Aby USA byly schopné obstát proti svým protivníkům, musí změnit svou strategii, tvrdí Foreign Affairs. Namísto cílení na několik klíčových objektů by měla americká armáda být schopná se jak vypořádat s „roji autonomních, inteligentních strojů, tak utvořit své vlastní masivní armády těchto levných a rychle produkovaných sil budoucích válek.

 

Související

Více souvisejících

Drony USA (Spojené státy americké) Armáda budoucnost Neviditelná letadla stealth

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 4 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 5 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 9 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 12 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy