USA mají jednu z nejvýkonnějších a nejsilnějších armád na světě. Přesto by mohly budoucí válku prohrát, varuje magazín Foreign Affairs. Důvodem je, že jejich válečná strategie je postavena na zastaralých předpokladech a nebere dostatečně v úvahu nové trendy ve válečnictví. Foreign Affairs představuje, jakými způsoby budou budoucí války bojovány.
Americké vojenská strategie je postavená na rozšiřování a vylepšování výkonných a v konvenční válce nedostižných neviditelných letounů stealth, které jsou schopny zaútočit na nepřítele dříve, než on vůbec uvědomí, že je na něj útočeno. Podle Foreign Afairs však tato strategie se stává stále více zastaralou, jak jsou obecně posilovány globální sledovací zařízení a sítě.
USA se mohly na tuto strategii spoléhat, protože měly převahu nad svými nepřáteli v oblasti vesmírných satelitů, schopných odhalit, kde se nachází nepřítel. O tuto výhodu postupně přichází.
Rusko a zvláště Čína vysílají na orbitu vlastní satelity, které jsou konstruovány tak, aby mohly i sabotovat ty americké. Zároveň vyvíjejí protisatelitní střely a lasery schopné zlikvidovat americké satelity z oblohy, varuje únorová zpráva Defense Intelligence Agency (DIA).
Podle Foreign Affairs pro americké satelity a od nich vyplývajících vojenských strategií představuje ohrožení především rozšiřování malých, levných satelitů používaných pro komerční účely. Masovost těchto sledovacích přístrojů povede k tomu, že pro americkou armádu bude stále těžší utajit své neviditelné síly.
Prostřednictvím více a více využívaných kvantových senzorů bude možné odhalit narušení životního prostředí, jako je například tlak vzduchu kolem letadla nebo vody kolem ponorek. Kvantové senzory budou pravděpodobně první použitelnou aplikací kvantové vědy a ačkoliv stále ještě bude nějaký čas trvat, než se tak stane, jakmile se tak stane, „nebude se kam schovat“, varuje Foreign Affairs.
Zatímco nyní je důraz dáván na (drahou) kvalitou, budoucnost válčení přinese opětovný návrat mas do vojenského prostředí. Tentokráte to nebudou ale davy lidí, co budou bojovat (ačkoliv to nelze vyloučit), ale masy rychle přenositelných strojů, vyráběných např. pomocí 3D tiskáren, které zredukují nutnost nákladné a rozsáhlé logistiky, na kterou se spoléhá americká armáda.
Tyto masivně produkované malé přístroje budou moci za poměrně malých nákladů dosáhnout velkých efektů při jejich účinném, společném použití. Příkladem je dle Foreign Affairs zahajovací ceremoniál zimních olympijských her v roce 2018 v Jižní Koreji, kdy 1,218 autonomních dronů vybavených světly nakreslilo na obloze velký obrázek. Podobně by v budoucnu mohly být drony využity např. k tomu, aby v společné, koordinované akci přemohly letadlovou loď a učinily ji nefunkční.
Stoje budou více autonomní a méně závislé na centrálním velitelství. Namísto toho budou fungovat na principu sítě, ve které jednotlivé uzly jsou propojené s ostatními jen poměrně volně a které tedy mohou operovat i když ty ostatní jsou zasaženy. To povede k tomu, že komunikační sítě budou více odolné i bude snadnější je konfigurovat a dát jim jiný účel.
Nové technologické možnosti též výrazně zrychlí střelbu. Lasery a další zbraně s řízenou energií jsou už nyní výrazně rychlejší než klasické střelné zbraně. I ty budou ale výrazně rychlejší díky umělé inteligenci, která výrazně zkrátí dobu mezi identifikací a napadením cíle. Předzvěst tohoto vývoje se dle Foreign Affairs odehrál na Ukrajině v roce 2014, kde ruské síly byly schopné v okamžiku svým dělostřelectvem napadnout ty ukrajinské poté, co je jejich pozorovací systémy odhalily.
Aby USA byly schopné obstát proti svým protivníkům, musí změnit svou strategii, tvrdí Foreign Affairs. Namísto cílení na několik klíčových objektů by měla americká armáda být schopná se jak vypořádat s „roji autonomních, inteligentních strojů, tak utvořit své vlastní masivní armády těchto levných a rychle produkovaných sil budoucích válek.
Související
Ruský politik Mironov navrhl, aby se Orešnikem zaútočilo na Británii
Rusové tajně budují základny, z nichž by mohly ohrozit státy NATO
Drony , USA (Spojené státy americké) , Armáda , budoucnost , Neviditelná letadla stealth
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
před 1 hodinou
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
před 2 hodinami
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
před 3 hodinami
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
před 4 hodinami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 5 hodinami
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 5 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 6 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 7 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 8 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 8 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 9 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 10 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 11 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 12 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.
Zdroj: Libor Novák