Pentagon řeší problém s vězněm: Z vojína Manninga je nyní Manningová

Manning požádal o to, aby mohl žít jako žena, což byl první případ ve vojenské věznici. Pro Pentagon tak dle agentury AP vyvstal problém, jak nakládat s takovým vojákem a přitom neporušit dosavadní vojenskou praxi. Armáda do svých řad transsexuály nepřijímá, Manningová však nemůže být z armády kvůli své orientaci vyřazena před odpykáním trestu a o podmínečné propuštění může požádat nejdřív po uplynutí třetiny doby.

Několik lékařů, kteří Manninga pohlédli, dospělo k názoru, že trpí úzkostí vyvolanou nevyjasněností pohlaví. Žil s pocitem, že je ženou v mužském těle. Vojenský lékař pak loni v listopadu stanovil léčbu, která předpokládá i hormonální terapii. Konečné rozhodnutí bylo postoupeno nadřízeným, Manning si pak v březnu stěžoval, že terapii nedostává. 

Pentagon má s civilní vězeňskou správou dohodu o možnosti využít pro své vězně několik lůžek v jejích zařízeních a ročně z nich využije asi 20. Manningův případ je ale komplikovaný, jelikož jde o osobu odsouzenou za ohrožení bezpečnostních zájmů, což za normálních okolností přesun do federálního vězeňského systému vylučuje.

Za transsexuální se považují lidé, kteří cítí, že jsou nebo by měli být příslušníky opačného pohlaví. Tělo, s kterým se narodili, se neshoduje s jejich vnitřním přesvědčením a mentální představou o tom, kdo jsou nebo kým by chtěli být. Nevyhovuje jim ani genderová role, která jim byla přisouzena na základě anatomického pohlaví. Toto dilema jim způsobuje intenzivní emocionální distres a úzkost a často brání běžnému dennímu fungování.

Lidé s transsexualitou často uvádějí, že se cítí být v pasti – odsouzeni k tomu, aby žili své životy „uvězněni ve špatném těle", pokud nedojde k „nápravě" situace hormonální léčbou a chirurgickou přeměnou pohlaví. Většina si tento nesoulad bolestně uvědomuje již od dětství, přestože někteří si to plně připustí až v pubertě nebo dospělosti. V literatuře se pro nesoulad mezi myslí a tělem používá termín transsexualita, gender dysphoria a nebo nejnověji gender identity disorder (porucha genderové identity).

Transvestitimus je něco jiného. U této odchylky je významným znakem, že jedinec je orientován heterosexuálně a netouží po změně svého pohlaví. Převlékání do oblečení opačného pohlaví provádí čistě z fetišistických a autoerotických důvodů. Transvestité nebývají sobě ani svému okolí nebezpeční nicméně je důležité tyto jedince odlišit od transsexuálů, a to obzvláště, co se léčby týče. Tito jedinci totiž potřebují pouze léčbu psychoterapeutickou a hormonální terpie či chirurgické výkony jsou u nich nežádoucí ba přímo pochybením lékaře, píše Vitalion.cz.