USA zadržely osvětimského dozorce Breyera, jehož kořeny sahají do Československa

Devětaosmdesátiletý Johann Breyer, jehož kořeny sahají do Československa, žije přes půlstoletí ve Spojených státech a nařčení z podílu na likvidaci osvětimských vězňů odmítá. Argument jeho obhájce, že není kvůli vysokému věku způsobilý na vazbu, dnes soud ve Filadelfii odmítl, uvedla agentura AP.Penzionovaný nástrojář, který do USA přišel v roce 1952 a poté získal americké občanství, je podezřelý z účasti na vyvraždění nejméně 216.000 Židů v Osvětimi-Březince. Breyer, jenž se k nacistickým oddílům SS přidal v 17 letech, podle AP připouští, že v Osvětimi za války sloužil, prý ale pouze mimo samotný tábor a bez podílu na smrti tamních vězňů.Německo požádalo americké úřady o spolupráci loni poté, co po letech pátrání objevilo nové důkazy o jeho spojení s osvětimskými praktikami.Breyer, známý též jako Jan Pavel Breuer, se narodil v roce 1925 ve slovenské obci Nová Lesná slovenskému otci a americké matce. Právě národnost jeho matky mu pomohla k tomu, že jej dosud americké úřady ani po letech snahy nedokázaly zbavit amerického občanství a vydat do Německa.Německé úřady se dlouhodobě snaží o potrestání ve světě žijících nacistických zločinců, kvůli složitému hledání důkazů se jim to však často nedaří. Soudní praxe se ale změnila po odsouzení dozorce z tábora Sobibor Johna Demjanjuka v roce 2011. Podle nové právní argumentace by měl být za napomáhání k vraždě odsouzen prakticky kdokoli, kdo nacistům sloužil v táborech smrti, a tak pomáhal udržovat v chodu vyvražďovací mašinerii.Obhájci někdejších dozorců často podobně jako v Breyerově případě argumentují vysokým věkem, který například nedávno vedl ke zrušení obvinění jiného bývalého osvětimského strážce, nyní 94letého Hanse Lipschise.

Breyera se americké ministerstvo spravedlnosti léta marně snažilo zbavit amerického občanství a vydat ho do Německa. Je podezřelý z podílu na vyvraždění nejméně 344 000 Židů v Osvětimi-Březince. Sám Breyer údajně připouští, že v Osvětimi za 2. světové války byl, ale sloužil prý mimo samotný tábor a s vyvražděním zhruba 1,5 milionu lidí nemá nic společného.

Německá média počátkem dubna informovala, že úřad v Ludwigsburgu je na stopě 50 osvětimským dozorcům podezřelým z napomáhání k vraždě. Všem je dnes kolem 90 let.